viperblade

… aneb jak pravil Reiniš.

Velmi krátce - k čemu je film podle knihy, když mě nedonutí, abych si ji přečetl? Nebýt skvělého Kingsleyho, jdu nemilosrdně na dvě hvězdy.

Hodně kamarádek, které dělají tanec, mají tento film za jakousi modlu. Bohužel, v průběhu sledování jsem nepochopil proč. Jistě, tančí se tu, jsou tu celkem chytlavé písně, ale tím to pro mě, jakožto netančící část publika, končí. Na Jennu se sice dalo koukat a účast Deirdy Lovejoy ze seriálu The Wire mě potěšila, ale opravdu tady končí pozitiva. Zbytek je nuda. Protože o nějakém příběhu, logice nebo motivaci postav nemůže být v tomto případě řeč (viz. komentář uživatele Ivoshek). 40 % s tím, že tohle určitě není Hříšný tanec pro "naši" generaci. Protože tohle za 10 let upadne v zapomnění, kdežto "Hříšňák" je věčný… :-)

Zřejmě jsem měl jen lepší náladu, zřejmě jsem se potřeboval vzpamatovat z té nevtipné komedie Morganovi, kterou jsem včera viděl, ale tohle mi celkem káplo do noty. Teda, napíšu to takhle - Bláznovo zlato není nějaká extra komedie, kde byste se váleli smíchy po zemi, to ne. Také se ukazuje, že Tennant zůstane, zřejmě navždy, režisérem jen jedné opravdu nadprůměrné komedie. Ale jak říkám, pokud to srovnám s včerejšími Morganovými, kde jsem se zasmál jednou za půlhodinu, tak tohle je mnohem příjemnější a mnohem snesitelnější. Hlavně proto, že na Kate Hudson se pěkně dívá (a co teprve na Alexis!) A ani Matthew "na co potřebuju tričko, když mám tak pěkné břicho" McConaughey mi nevadil. Kdyby se film vyhnul některým opravdu WTF momentům (chycení klobouku) a přidal více odhalené Kate nebo Alexis (klidně obě najednou, to bych fakt snesl :-)) šel bych i výš, než na mých 60 %.

Znáte to, den na levačku, tak si chcete pustit nějakou komedii. Mrknu a vidím, že mám na HDD nový film od Marca Lawrence (Lásce s výstrahou jsem dal 4 * a filmu Hudbu složil, slova napsal jsem dal dokonce plný počet). Nicméně Morganovým nemůžu dát víc, než 2 *. A proč? Jednak za příšerných 15 úvodních minut, kdy jsem vážně uvažoval, že to vypnu. Naštěstí jsem to nevypnul a dočkal jsem se tak pár dobrých vtipů (hlavně od Hugha, Jessice spíše zavazela…) Já se ptám, co se sakra s Lawrencem stalo? Předchozí zmíněné filmy byly romantické, ale uměly si ze sebe dělat srandu a nebraly se vážně. Bohužel, tenhle film se místy bere dost vážně. Sorry, Marcu, ale dnes jen za 40 %.

Dnes už se nedá věřit ničemu. Tak například dnes, vstoupím do dveří s cedulkou "Ženy" a tam je jen záchod… Já vím, je to starý a nudný vtip, jenže bohužel to je taky charakteristika tohoto snímku. A jakže jsem k tomu došel? Jednoduše… Člověk si řekne "Hele, nový film od Campbella, kde hlavní roli hraje Gibson! To bude nářez!", jenže při sledování filmu člověku dojde, že tohle je vcelku nuda. Nic, co bychom už neviděli (napadá mě, že tohle je vlastně takový průměrný mix Spiknutí, Odplaty a 96 hodin). Během snímku jsem málem usnul a přísahám, kdyby tam nebyl Mel a kdyby to nemělo tak fajn závěr, jdu na dvě hvězdy. Takhle jsou to horší tři. P. S. A ještě jedno srovnání mě napadlo - co byli Náhradníci pro rok 2009, to je Na hraně temnoty pro rok 2010. Tedy promarněný potenciál (i film) se skvělým hercem v hlavní roli.

From Paris with Love aneb Morel potřetí a opět v Paříži (cestuje ten chlap vůbec? :-)) Nicméně nečekejte, že opět půjde o nějaký okrsek či o únos dcery. Bez soucitu (jak trefný český název!) je totiž další z řady variací na filmy o dvou zcela rozdílných parťácích. Jen si to vemte - jeden je úředníček, který nemá odvahu ani na to, aby požádal svou přítelkyni o ruku, takže musí požádat ona jeho. Naproti tomu druhý je (jak jinak) jeho naprostý opak - frajer, kterému slova jako "zákon, pravidla a slušné chování" neříkají naprosto nic. A já říkám proč ne, když to funguje! O Meyersově talentu nepochybuju od té doby, co jsem ho viděl v jednom filmu z prostředí tenisu :-), a říct něco jiného o Johnu "motherfucker" Travoltovi by byl snad hřích. Na něm jde vidět, jak si svou roli opravdu užívá. Jediná nevýhoda pro tenhle film je to, že jsem Taken viděl jako první (a trochu víc se u něj bavil). Nicméně není to tak razantní propad kvality, jak by se podle hodnocení mohlo zdát a proto těch 80 % dávám s čistým svědomím. Welcome to Paris, Baby!

Nejprve jedno varování, které platilo už za dob Ratatouille - nesedejte k tomuto animáku hladoví, protože pak riskujete něco, co by se dalo přirovnat k mučení… :-) Zataženo, občas trakaře má skvělou první polovinu. Úvodní scéna, nepovedené vynálezy a Steve jsou toho důkazem. Jenže pak přijde druhá polovina, kde se bavíte už o něco méně. Je pořád na co koukat a nenudíte se, ale ta lehkost a kouzlo první půlky je pryč. Nicméně je to pořád zdařilá jízda se skvělým dabingem (teď mluvím o originálu, kdy např. Steva dabuje Neil Patrick Harris) a fajn nápady (hrad ze želé). Ke špičce žánru to sice neřadím, přesto ale to je velmi povedená zábava, kde si můžete být jistí, že prckové se od ní neodtrhnou a vy se k nim s chutí přidáte.

Říkat na všechno "ano" se někdy vyplácí. Řekněme, že vás bezdomovec požádá, abyste ho svezl, co řeknete? Ano! Řekněme, že vás požádá o mobil, aby mohl někomu zavolat (zřejmě bude mít dost přátel, tenhle ten bezdomovec :-)), co řeknete? Ano! A když vás požádá, abyste mu dal všechny své peníze, co mu asi tak odpovíte? No jistě, že ano. Poté zjistíte, že nemáte benzín, baterie u mobilu se díky bezdomovci vybila a tak musíte pěšky na benzínku. A tam potkáte někoho, jako je Zooey Deschanel… O tomhle je tento film. Carl prostě na vše odpovídá ano, a proto se mu stanou zajímavé věci, které mu změní život. A mně nezbývá než říct, že jsem se přitom skvěle bavil. Carreyho mám rád a vím, že stejně jako umí pobavit, umí být i vážný (Věčný svit neposkvrněné mysli, Muž na Měsíci). O Zooey taky vím, že je roztomilost sama ((500) Days of Summer) a že nezkazí žádný film, ve kterém hraje. A i když plný počet si zatím nechám do zálohy pro další zhlédnutí, tak můžu Yes Man vřele doporučit, právě díky hlavní sympatické dvojici.

Neubráním se srovnání s nedávno zhlédnutým My Sister's Keeper. I když jsou oba filmy o něčem jiném, něco je spojuje - umírající dítě/děti a snaha jejich rodičů je zachránit. Jenže zatímco to v My Sister's Keeper funguje, má to tu správnou atmosféru a příjemné obsazení, tady, ať jsem se snažil sebevíc, jsem neměl ten správný pocit obav o dětské hrdiny. Protože kdykoliv se něco stalo a měl jsem mít strach o ty malé, jsem nic necítil (a navíc se to převážně do pěti minut vyřešilo). Chyběl mi zde takový ten pocit beznaděje, který jsem zažíval právě u výše zmíněného filmu. Navíc, s takovýmhle obsazením jsem čekal víc. Fraser nebyl zas tak špatný, Ford byl dobrý, ale tady prakticky hrál jen v dvou polohách (klidný a naštvaný). O Keri Russell naopak můžu říct, že mě příjemně překvapila. Suma sumárum je Extraordinary Measures průměrným dramatem se silným příběhem a ještě silnějším (ale bohužel promarněným) potenciálem. Ano, potenciál to fakt mělo…