Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (2 320)

plakát

2 dny v Paříži (2007) 

On (nesnesitelný intelektuál, který si myslí, že je zajímavý), ona (dost divná osoba aneb ukazovat rodině fotky svého přítele, kde má jen ptáka obvázaného balónky fakt není normální), dva dny a město milenců a všech zamilovaných - Paříž. Při sledování tohoto divného filmu mě mnohokrát napadlo, že to je své a to je dobře, jenže film se až moc vyžívá v situacích, které mají působit, že jsou ze skutečného života, ale přitom se tohle stane tak jednomu z milionu (typický příklad českých dramat posledních let, kde herci přehrávají a situace (dialogy) šustí papírem až hanba). Nicméně nebudu snímku upírat to něco, řekněme kouzlo, které mělo. A proto, i když tomu dávám "jen" 60 %, jsem si jistý, že až za sebou budu mít něco víc, tak se na 2 Days in Paris podívám znovu, i když to nebude tak rychle, pár let tomu dám. A tohle se mi u filmů, kterým dám 60 %, tak často nestává, takže ano, ten snímek stojí za to zhlédnout možná i pro tu divnost, která z něho čiší v každém záběru. P. S. Jinak oba herci podali slušný výkon, i když oba hráli postavy, které by v reálu někdo dřív nebo později něčím praštil (hodně silně) po hlavě.

plakát

Ženy (2008) 

Překvapení. Čekal jsem totiž cypovinu ve stylu Sex ve městě ale dostalo se mi vcelku snesitelné komedie, která místy chce být dramatem. Nebo dramatu, které chce místy být komedií? Sám nevím, protože to ani film pořádně neví. Ale to je vlastně jedno, protože se to dalo snést, na Evu Mendes se krásně koukalo, speciálně v tom prádélku a přežil jsem to více méně bez následků. Sice pochybuju, že bych tohle ještě někdy potřeboval vidět, ale na jedno zhlédnutí, když nevíte, co s časem… proč ne? 50 %.

plakát

Interview (2007) 

Nebudu chodit kolem horké kaše - miluju konverzačky a tenhle film mě jednoduše dostal. Ale kdo by (podle obsazení) předpokládal, že tohle bude one man show Stevea Buscemiho (který podal zatraceně dobrý výkon, to bez debat) by byl na omylu - tohle je one woman show Sienny Miller. Na prostoru 84 minut vám dokáže, že je to parádní herečka, které když se do ruky dostane něco velkého (myslím scénář, vy prasata! :-)) tak se chopí šance a prostě vynikne. Nad všechno a nad všechny. Jinak to, že tento film je remake, jsem se v podstatě dozvěděl až tady, protože o tomhle filmu jsem před zhlédnutím nevěděl nic - ani že tu hraje Steve či Sienna, natož že by to měl být remake. Originál si seženu a zatím tady nechám plný počet. Už se mi dlouho nestalo, abych se v jedné chvíli smál a v druhé mě napadlo, že tohle je neskutečné drama. Navíc ten závěr… Opravdu, tento film stojí za to zhlédnout. 100 %.

plakát

Pochybná žena (1946) 

Z toho všeho, co jsem zatím od Hitchcocka viděl, mi tohle přijde nejslabší. Prakticky celý snímek mi vadilo, že film nemá jedinou zapamatovatelnou scénu, něco zásadnějšího, ale pak, těsně před koncem, to přišlo a mně nezbylo než znovu obdivovat toho génia, který i ze scházení schodů udělá zážitek, který se nepovede mnohým novějším thrillerům. Už vím, kde se Polanski inspiroval pro svou scénu "podávání lístku" ve filmu The Ghost Writer (to jen tak na okraj). Upřímně, nebýt té scény na schodech, dlouho bych uvažoval, co dám tomuto filmu, takhle mě těch pár minut přesvědčilo, že bych Alfredovi křivdil… 80 %.

plakát

Oko dravce (2008) 

Eagle Eye je film, který běží kupředu rychlostí Usaina Bolta a možná ještě rychleji. Nedá vám čas na to, abyste si něco promysleli (což je dobře, protože pak byste mohli objevit pár chyb) prostě se dívejte. Třeba na Shiu, který (opět) dokazuje, kdo převezme role charismatických chlapíků pro nové desetiletí. Nebo na Michelle, která hraje prakticky stejnou roli i v pozdějším filmu Source Code. Nebo na akci, která kdyby místy nebyla zběsile sestříhaná, tak by mohla být opravdu geniální. Zkrátka a dobře, tohle je typický popcorn - sednout, čumět, být spokojený, jak to je vše dynamické a jak to vše (až na pár malých detailů) klape. 80 %.

plakát

Shrek: Zvonec a konec (2010) 

I na zlobry občas padne depka z toho, že žijí monotónně. A jak tohle vyřešit? No zkusit si prožít jeden den jako ten starý, poctivý zlobr, kterého se každý bál. Jenže v tom je háček (jako vždy)… Shreka mám rád (dokonce i všemi zatracovanou trojku) ale u tohoto dílu jsem si (ze začátku) říkal, že to je takové už dost o ničem. Vtípky nefungovaly, příběh byl nijaký, ale pak se to rozjelo a finále mi připomnělo to, co jsem na Shrekovi vždycky měl rád. Vtípky a bitky. A hlavně kvůli finále musím trochu přitlačit a těch 70 % poslednímu (?) Shrekovi dát. A zazvonil zvonec a… však už to znáte.

plakát

Předtucha (2007) 

Dvě věci zde musím napsat, abych vysvětlil své hodnocení - za A) s tímto filmem je to jako na houpačce. Začínáme úplně dole, u hlubokého dna, kdy jsem chvíli přemýšlel i nad vypnutím. Pak, cca uprostřed filmu se věci začaly vyvíjet lépe a snímek mě opravdu bavil. Bohužel jen do chvíle, kdy se "vysvětlilo", proč má postava Sandry Bullock ty vize. Těchto pár vět bohužel posunulo film zase zpátky ke dnu. Nebudu tu spoilerovat, ale věřím (jak příhodné…) že každý rozumně uvažující člověk nad tím bude ještě půlhodiny kroutit hlavou. Za B) Tenhle film přišel strašně pozdě. Kdyby se natočil kolem roku 2000 a k režii by se dostal M. Night Shyamalan, který v té době uměl s podobnými náměty pracovat, a prakticky v té době ještě jeho filmy za něco stály, mohlo by jít o stejnou parádičku, jako např. (právě Nightův film) Vyvolený. Takhle se jedná o hodně podprůměrný film s místy solidně přehrávající Sandrou (sorry, Sandro, mám tě rád, ale na tohle se fakt občas nedalo ani dívat). Ale musím se k něčemu přiznat - na konci jsem málem brečel. Ne proto, že by konec byl nějak dojemný, ale proto, že se k takovému námětu, který by se dal zpracovat tolika jinými, lepšími cestami (od paranoidního dramatu po psycho-thriller) dostal někdo, kdo absolutně nerozumí… ničemu. Nejsem filmový teoretik, ale jako fanoušek opravdu živě vidím, co by s tímto provedli jiní, mnohem zručnější režiséři, ale to už jsem vlastně psal, tak už jen dodám - 40 %.

plakát

Mr. Brooks (2007) 

Vím, že se tohle slovo zde objevuje prakticky v každém komentáři, ale tady to prostě nejde jinak napsat - tenhle film je opravdové překvapení. Mr. Brooks je podnikatel v nejlepších letech, s kterým, kdybyste se potkali na ulici, klidně prohodíte pár slov, takový je to sympaťák. Jenže nechtějte ho potkat na ulici v noci, kdy ho zrovna chytne jeho "nemoc”… Kevin Costner si po hodně dlouhé době užívá v hlavní roli, kde má co hrát a je to na něm poznat. Nepřehrává, s lehkostí nám předvádí svůj dokonalý herecký um a jeho "gentleman zabiják" působí reálně. O Demi bych mohl napsat to samé, sice její postava je dost šablonovitá (policajtka, která nerada prosí o pomoc a je tvrdá) ale to mi nějak zvlášť nevadilo, vypadá stále skvěle. A William Hurt spolu s krásnou Danielle Panabaker jsou "jen" dokonalými ozdůbkami už na tak skvělém dortu. Místy mi sice přišlo, že Ramin vykrádá svůj soundtrack k seriálu Prison Break ale opravdu jen místy, takže ani tohle nemůžu brát za negativum. Když jsem se po skončení filmu rozmýšlel, co mu dám, vybavil jsem si některé scény a zase mi zpětně zaklaplo pár koleček a pochopil jsem, že nemám důvod nedat plný počet. Takže tenhle film není jen překvapením, on je přímo vynikajícím překvapením! 100 %.

plakát

Mastňák Boogie (2009) 

Ženský jsou jako toaleťák. Použiješ je a zbavíš se jich. A takovýchto vět (nechci říkat životních mouder, aby mi náhodou nějaká feministka bez smyslu pro humor nezačala nadávat do pošty) je tam ještě dost. Boogie, el aceitoso je vše, co vás napadne, když se řekne politicky nekorektní zábava. Animák si nedělá srandu jen ze ženských, ale i z černochů, chudých, tlustých, no prakticky ze všech a ze všeho. A do toho hlavní postava - samotný "mastňák" Boogie - to je charakter, který není možné nenávidět. Závěrečná přestřelka mě přesvědčila o plném počtu, ale já chci víc. Já chci normální film, který by režíroval Robert Rodriguez (který by mohl skončit s těmi Spy Spratky a vrátit se k akčnímu žánru) a ve kterém by měli hlavní role Salma Hayek a Vinnie Jones. Samozřejmě eRkový rating (popřípadě NC-17) by byl nutný, ale co, nějaký ten masakr bychom určitě my, fanoušci akcí, žen a tvrďáků, přežili, ne? 90 %.

plakát

Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka (2005) 

Celou dobu jsem si říkal, že to je pro mě stejná záležitost, jako s animákem Slepičí úlet a pak koukám, stejný režisér… To nebude náhoda. Takhle animák je to skvělý, animace byla vynikající, většina fórků fungovala a některé narážky na filmy mě taky pobavily, jenže… tady přichází to jenže. Tenhle film mě prostě nepřesvědčil, že by si ode mě zasloužil plný počet. Přes všechny klady, které jsem vyjmenoval a i přes fakt, že si to za pár let rád pustím (a možná, až nakoukám více filmů, ke kterým tento film odkazuje, se budu bavit víc) prostě nemůžu dát plný počet. Takže ano, je to dobré, ale osobně bych tomuto filmu (kdybych měl tu moc) Oscara nedal, můj hlas by pravděpodobně dostal film Corpse Bride (který s tímto filmem "soupeřil" v roce 2006). 80 %.