Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 698)

plakát

Rychle a zběsile 5 (2011) 

Posun od bezduché tuningové slátaniny k plnohodnotné akční jízdě, která je občas (až příliš) rychlá a zběsilá, navíc zcela ignorující, možná snad i parodující, veškeré fyzikální zákony, které známe i ze základní školy. Herecké obsazení bych nazval klasickým, herecké výkony taktéž - chlapi neherci se tváří jako největší tvrďáci a napínají svaly seč jim síly a šlachy stačí, ženské špulí tvářičky, dekolty a zadečky (hlavně Elsa Pataky je kočka), auta točí motory a podávají nejheroičtější výkony z celého osazenstva. Rychle a zběsile 5 je nejlepší ze série, ale stále je to jen průměrná podívaná. 50%

plakát

Drive Angry (2011) 

Belliin fotr z Twilight Ságy se natolik pomátl z faktu, že to jeho dcera táhne s upírem, že se dá na sektářství a unese mimimo s úmyslem jej obětovat za úplňku. Co čert opravdu nechtěl, unesl vnučku dávno mrtvého Nicolase Cage, který uteče ze záhrobí své skomírající herecké kariéry, aby mu v tom zabránil, a co už nechtěl snad ani sám lucifer, připojí se k němu blondýnoidní nervní servírka v podání Amber Heard, kterou bych sice moc rád měl v pelíšku ve funkci mazlíčka, ale její dřevnaté herectví už tolik potěšení nepřináší. V patách jim je pekelný suše hláškující "Účetní", který má Dorotu Máchalovou, ehm, samozřejmě pana Cage za úkol přivést zpátky, kam patří... tak by se dal s nadhledem popsat Drive Angry. Proč s nadhledem? Protože nadhled je hlavní chutnou ingrediencí tohoto jinak mdlého béčkoidního Lussierova díla, který klima celého filmu posouvá někam do sfér připomínajících kousky dvojice Tarantino-Rodriguez. Bez nadhledu, který je výborný a zábavný by tento film byl absolutní slátaninou aspirující na žebříčky nejhorších fimů roku, v této formě se jedná (navzdory místnímu nízkému hodnocení) z mé strany o poměrně příjemné překvapení plné parodujících i sebeparodujících prvků, ve kterém vyniká především perfektní "Účetní" William Fichtner, zatímco oscarový matador Cage se pere s mladou Amber Heard a Billym Burkem o to, kdo z nich podá dřevěnější výkon. Možná jsem se zbláznil a skončím za to v pekle, ale já Drive Angry ty slabé čtyři hvězdičky dám, protože jsem se opravdu zasmál. 70%

plakát

Veselé Velikonoce (1984) 

Jedna z nejlepších Belmondových konverzačních komedií, která mě dokáže rozesmát i po mnohokrát opakovaných shlédnutích. Velké nesnáze nenapravitelného záletníka a smršť geniálních dialogů a hlášek v příběhu spíše nereálném, ale přesto velmi zábavném a svižném. Třešničkou na dortu je zde mladá a krásná Sophie Marceau, navíc výborně hrající, stejně jako Marie Laforet, která skvělé trio perfektně doplňuje. Belmondo si role užívá a s potěšením divákovi předvádí i nemálo ze svých akčních čísel. Zábava jak má být (a nejen velikonoční).

plakát

Krásná mimozemšťanka (1988) 

Typická "odreagovačka" 80. let... Na první pohled vypadá Krásná mimozemšťanka brakově primitivně, ale náboj diváka pobavit v sobě neoddiskutovatelně má, a bavit je hlavním posláním tohoto filmu. Kim Basinger měla úkoly hned dva: bavit a líbit se - a obojí zvládla výborně.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Příkladné vítězství formy nad obsahem. Zack Snyder dokázal již v 300, že je více schopnějším vizualistou než vypravěčem, a v Sucker Punch to platí dvojnásob. Jedná se totiž o extra jednoduchý dekadentně laděný příběh o imaginárním boji za svobodu prolínající se do reálného světa. Potenciální scénáristický průšvih Snyder zachránil, a divákovo zklamání částečně vynahradil, úchvatnou vizuální stránkou filmu, i přesto že nemálo prvků si "vypůjčil" z mnoha jiných filmů. Zmíněný vizuál je výborně stmelen s perfektním soundtrackem a efektní bojové scény vlastně působí jako klipové vložky se spoře a sexy oděnými kráskami oku lahodícími. K soundtracku ještě dodám, že patří k nejlepším v roce 2011 - především (dnes už klasický) hit Army of Me od Björk křížený s kytarou od Skunk Anansie nebo klasika 80. let Sweet Dreams v podání hlavní představitelky Emily Browning mají nemalý podíl na třetí hvězdičce, pro tuto popkulturní vyplachovačku.

plakát

Spider-Man (2002) 

Raimiho Spider-Man není tak špatná komiksová adaptace, jak by se mohlo podle mého průměrného hodnocení zdát, dokonce bych mile rád tu jednu hvězdičku přidal, už vzhledem k výborně obsazenému titulnímu hrdinovi (Tobey Maguire se pro tuto roli snad narodil), ale vadí mi především atmosférické vakuum a chybí mi nějaká opravdu zapamatování hodná perlička. Spider-Man na mě působí, nehněvejte se na mě, jako nákladnější televizní film, i když na druhou stranu základní poslání - nenáročně bavit - splňuje téměř beze zbytku, ale chtělo do toho vložit více šťávy. Spider-Manovy akrobatické kousky s pavučinovými vlákny působí efektně a ještě efektněji působí Kirsten Dunst v deštěm zmáčeném hávu, které uděluji cenu pro nejkrásnější a nejvíc sexy miss mokré tričko filmové historie. Přesto si neodpustím poznámku, že role objektu ze superhrdinova mokrého snu a neustále zachraňované pipiny v jedné osobě není pro Kirsten tím pravým šálkem kávy.

plakát

Útěk z New Yorku (1981) 

Útěku z New Yorku se jen obtížně přisuzují patřičná adjektiva, která by jej správně vykreslila. Je to film prostě "carpenterovský" se všemi pozitivy i negativy. Nezaměnitelná "blouznivá" atmosféra dokreslovaná jeho zvučnými syntezátory už ke Carpenterovi patří, tentokrát jsem však měl pocit, že jeho fantazie, která dala především v 70. a 80. letech vzniknout řadě geniálních béček v tomto případě nebezpečně balancovala až na hraně slátaniny. Přesto řada zajímavých nápadů a výstřelků (např. auto tuningované lustry) zdobí i tento snímek. Útěk z New Yorku je nenáročné nízkorozpočtové sci-fi, které se nebere vážně, prostě chce diváka bavit. Jen tak na okraj by mě zajímalo, zda by našel Carpenter odvahu i v dnešní pozářijové době vnést do svého filmu scénu, kdy se unesené letadlo nezadržitelně řítí na manhattanské mrakodrapy - musím uznat, že tato scéna byla prorocká, i když se seknul o čtyři roky, o několik ulic a v počtu letadel.

plakát

Útěk z MS-1 (2012) 

Útěk z MS-1 mě hned v úvodní scéně dokázal rozesmát vtipným výslechem, při kterém jsem už jen čekal, kdy Guy Pearce ze sebe vypustí větu: "Upadla mi cigareta..." Ano, přesně tak, suše hláškující Pearce mi dal vzpomenout na Posledního skauta Joea Hallenbecka, a podobnost zřejmě není vůbec náhodná, protože Luc Besson přišel na svět s filmem, který si "vypůjčuje" inspiraci z mnoha jiných filmů, což ale vůbec nevadí, protože Útěk z MS-1 si nehraje na nic světoborného a je pouze naprosto jednoduchou béčkově natočenou zábavou, v čemž svou úlohu splnil téměř beze zbytku, navíc s poměrně dobrým a svěžím akčním spádem nepostrádajícím pár zajímavých nápadů a perliček. Dlouhodobě se hledající Luc Besson tentokrát alespoň částečně překvapil. 70%

plakát

Temný rytíř (2008) 

Před shlédnutím Temného rytíře jsem si říkal, že Nolan už nemá čím překvapit, protože díky předchozímu dílu Batman začíná jsme znali jeho styl i vizi s jakou se k netopýří látce postavil... Leč, šeredně jsem se zmýlil. Jeho Temný rytíř je opravdu temný s mrazivějším klimatem a především s neuvěřitelným Heathem Ledgerem v hlavní záporné roli! Již od prvních sekund jsme vtaženi do napínavé bankovní loupeže á la Nelítostný souboj, a hned je nám jasné, že jsme na začátku dalšího neobyčejného filmu se snad ještě dokonalejším scénářem než Batman začíná. Tentokráte jsme vtaženi do chaosu vytvářeném pekelně záporným Jokerem a do jeho psychologických hrátek, které dávají pocítit, že s Ledgerovým Jokerem nebude taková legrace jako s Nicholsonovým před devatenácti lety. Heath Ledger získal sošku Oscara naprosto zaslouženě a souhlasím s názorem, že předvedl jednu z nejosobitějších, nejpekelnějších a nejpsychotičtějších záporných rolí v historii filmu. Geniální ve své jednoduchosti i silném atmosférickém účinku byl skřípavý tón pánů skladatelů, který Jokerovo hrůzné běsnění doprovázel a dokresloval. Vizuál je opět skvělý a nemám výhrad, herecké obsazení opět výborné a producenti udělali dobrý krok, že se nenechali finančně vydírat nejslabším článkem hereckého obsazení předchozího Batmana začíná - Katie Holmes (které v chomoutu s Tomem Cruisem notně a nezaslouženě narostlo sebevědomí) a roli přeobsadili přecejen schopnější Maggie Gyllenhaal. Temný rytíř je dalším drahokamem z dílny Christophera Nolana a pánové od Warnerů si musí mnout ruce, jaký že to byl výborný a výnosný krok oživit mrtvou Batmaní sérii. Joel Schumacher se doufám při pohledu na tato díla stydí a velice by mě zajímal názor Jacka Nicholsona na výkon svého nástupce Heatha Ledgera. Prostě paráda.

plakát

Batman začíná (2005) 

Když jsem se dověděl, že studio Warner Bros. chce vzkřísit postavu Batmana před lety zahubenou Joelem Schumacherem, začala mnou cloumat určitá skepse, ale i opatrné očekávání. Když jsem usedl do kina a začalo promítání, od prvních minut byla skepse pryč, a s dalšími minutami jsem nabýval stále většího dojmu, že sleduji neobyčejný film, který otřese základy mého dosavadního šestnáct let starého etalonu perfektního filmu o Batmanovi, potažmo etalonu bezchybně natočené adaptace komiksového příběhu. Ano, přesně, všichni tvůrci snažící se adaptovat obrázková vyprávění by měli povinně shlédnout Nolanova díla, aby se naučili jak se to dělá, protože poslední léta je filmový trh zaplaven prapodivnými a mnohdy nepovedenými pokusy v těchto vodách. Batman začíná je do posledního detailu vyšperkovaným epickým spektáklem, který je výborně natočen po všech stránkách. Christopher Nolan a David S. Goyer udělali to nejlepší, co mohli pro znovuvskřísení Batmana udělat, a to že zcela ignorovali předchozí Burtonovy i Schumacherovy filmy a vypráví příběh po svém a hezky znova od začátku. Nolanův Batman začíná má přednost mimo jiné v hlubším vykreslování postav, detailnějším mapování života Bruce Waynea i pohnutek, které jej přivedly na cestu konání dobra a očistění Gothamu od všeho prohnilého a zlého. Inteligentní scénář s neuvěřitelně brilantními dialogy je základním nosným pilířem tohoto filmu, vše má dvůj smysl a své místo, a vše do sebe přesně zapadá, a to i ve druhé polovině filmu, ve které přecházíme z roviny spíše filozofické a psychologické do nefalšové akční jízdy, která opravdu chytí a už nepustí - opravdu mě bavila. A protože Nolan měl k dispozici mistry všech filmových odvětví, mohl vzniknout dokonalý zážitek i po vizuální stránce - kamera, efekty, výprava, kostýmy, rekvizity, to vše je perfektní, nemluvě o špičkovém soundtracku dvou hollywoodských mistrů hudby Jamese Newtona Howarda a Hanse Zimmera, který do filmu skvěle zapadá a atmosféricky bezchybně funguje. I přesto, že vzdáleně a rozmazaně jdou v jejich hudbě cítit samply Elfmanovy původní netopýří hudby, nejedná se o žádný tupý plagiát, ale o velmi osobité tóny. Herecké obsazení je hvězdné a také velice povedené, Christian Bale sice trošku za Michaelem Keatonem zaostává v charismatu, ale přesto mu Batman skvěle sedl na tělo, záporáci jsou výborní, především Cillian Murphy je šíleně ďábelský, výborný je také Michael Caine i Gary Oldman, který dokazuje, že není specialistou jen na záporné role, výhradu bych měl snad jen k obsazení prkenné Katie Holmes, která má sice líbezný kukuč, ale není příliš zdatnou herečkou na to, abych jí uvěřil nebojácnou a cílevědomou státní žalobkyni v tak prohnilém městě... Záměrně se vyhnu soudu, zda je lepší Batman Burtonův nebo Nolanův, protože se mi líbí opravdu oba a každý je úplně jiný a jinak geniální. Trojice Batman, Batman začíná a Temný rytíř patří k nejlepším batmanovským (a obecně komiksovým) adaptacím vůbec!