Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní

Recenze (473)

plakát

Van Helsing (2004) 

Pro některé lidi bude mé hodnocení naprosto mimo a nesmyslné, však kdybych dal méně, tak by to už určitě vypadalo, jakože hodnocení týhle kraviny beru s úplnou vážností. A já to prostě vážně brát u tohohle nedokážu. Tady fakt úplně všechno působí strašně vtipně a až sebeparodicky (jestli takovej výraz existuje) a skoro celou dobu jsem se musel smát. Teda až na černobílý začátek, kterej byl na jednu stranu zajímavě natočen a na druhou stranu to furt vypadalo docela seriózně a vůbec ne směšně. Pak ale nastoupí Van Helsing - a ne, že by ta postava sama o sobě byla směšná, ale co se děje okolo ní a co tam je za lidi a všechno tohle mi vykouzlilo zcela nadšenej výraz na obličeji z toho, na jakou strašnou chytlavou kravinu jsem se to podíval. Ono tam nefunguje prostě nic, postavy se chovaj absurdně a vtipně, efekty jsou prostě to nejvíc wtf... a když tam vlkodlak vrazí zádama do dostavníku, začne ten dostavník hořet. Ty vole, já tuhle blbost miluju. P.S. nebo-li 2023 vsuvka: kdyby Medvěd na koksu dopadl takhle, nebo-li seriózní blbost, byl bych mnohem nadšenější.

plakát

Zjizvená tvář (1983) 

Hezky brutální a vulgární 170 minut trvající jízda... no, kruci. Tenhle film je sice šíleně dlouhej, ale přiznám se, pár hodin bych tomu klidně ještě dal.  Celý film jsem si tak nějak říkal, že toto musí být podle nějaké knihy nebo příběhu, jinak by to snad scénárista (Oliver Stone to pěkně rozjel) nedělal celé tak uspěchané. Teď mě to nechte vysvětlit. Není tam za celou dobu jediná scéna, co by se dala vynechat a vše na sebe krásně pasuje... přesto se v jádru jisté věci jedná jakžtakž o životopisný snímek zachycující vzrůst Montanova impéria. A hromada těch věcí, co se tu stane, se stane během jednoho roku (spíš víc, ale prostě docela v ''úzkém'' časovém intervalu). A najednou Vám prostě přijde, že celej ten vzrůst jde nějak strašně rychle, až nepřirozeně. Být na straně scénáristy, přidal bych tam nějaký zábavy a tak, aby člověk nemusel mít zaplej mozek celou tu dobu a sledovat, co že se to sakra stalo, že mu to jde tak rychle. Jinak to je ale opravdu povedený film. Všechno je natočeno moc pěkně, největší zásluhu na tom má samozřejmě kamera. Ale především ta jedna věc, co to vyzdvihává a dělá z toho legendární zážitek, je Al Pacino (Oscar, ehm, kde?) jako vždy sprostý brutální alfa Tony Montana. Pro mladší generaci, takhle si představuji sigmu! No v celku je to povedená řezničina, kterou je docela zábavné sledovat. Povinnost pro fanoušky žánru

plakát

Deštivý den v New Yorku (2019) 

Kdybych měl hodnotit pouze pocitem či spíše pocity, které jsem u filmu zažíval, tak kvůli ne úplně dobré náladě - protože venku je léto a mě donutěj čumět na nějakej deštivej podzimní film nazvatelnou též romantická komedie - bych šel níže. To by ale nebylo vůči filmu fér, protože i přes to, že mě to nechytlo, stále se jedná o velice kvalitní kousek v kinematografii (myslím, že takto by se měli hodnotit filmy!). Jenom se bohužel nejedná o nic, co by jste si jakkoliv dlouze zapamatovali ať už kvůli tématu - který je ale na stranu druhou originálně došperkován - nebo kvůli tomu že... no prostě jak jsem řekl, takových filmů je hromady, u tohohle je jenom rozdíl, že je to taková menší dekonstrukce žánru s pár originálními příběhovými oblouky, ale jinak se stále jedná o jednoduchou romanťárnu mladých dospělých intelektuálů, která prostě pakliže nejste - nevím jak je jinak originálněji a výstižněji nazvat, abych někoho nediskriminoval - cílová skupina tak Vám úplně nepadne do vkusu. Jinak je to moc zájimavě natočená taškařice se zajímavými intelektuálními a uměleckými sklony, která naštěstí nezapomíná občas se trošku utrhnout od všé té geniality a jen tak se pobavit. Ale co se mého názoru týká, nedělat to Woody Allen a neobsadit to tak jak to obsazený je (herci bomba!), zapadlo by to mezi hromadou dalších takových filmů. P.S. taky máte pocit, že film natočil Woody Allen z trucu na New York (nevím, asi se tam jednou vydal) a zbohatlíky? Ale aby jednu z těchto položek neurazil, tak tam dal těch posledních pět minut?

plakát

Tři tisíce let touhy (2022) 

Musím se přiznat, že se trochu nechávám ovlivnit zdejším hodnocením. To jen aby bylo na začátek jasno. Ale pakliže se jste na hraně čtyř a tří hvězd a přečtete si pár naštvanějších recenzí, kterým bohužel musíte dát za pravdu, tak ty tři dáte. Ale hned na začátek. Film měl velice slibný úvod a dokud/pokud šlo ve filmu jen o snivou fantasy, byl jsem spokojen. S nástupem Idrise Elby se film začíná trochu motat v kruzích a moc ''uměleckých'' dialozích občas přerušené trochou toho humoru (který ale když už, tak už, funguje). Jenom ty věčné kecy, které se sice zabývají zajímavými myšlenkami mytologie, lásky a podobně, tak nedokážou člověka občas úplně chytit a tam se to motá v takových kruzích. Stejně jako pár příběhových zlomů, kde se furt všechno jakoby loudá pomalu dopředu a najednou se stane něco strašně rychle a... pak je zas ta nudnější část. Takže to jsou ty věci, co tomu ubírají na síle. Jinak to je samozřejmě moc pěkně a barevně natočený a... to je vlastně všechno. Ten vizuál to vlastně strašlivě tlačí dopředu a já si na něho nemohu stěžovat. Georgovi Millerovi tohle století a jeho filmařské možnosti prostě sedne. A herci docela fajn. Takže tak. Rozhodně se jedná o zajímavý film, ale zhruba takhle si představuji (minimálně ode dneška) promarněný potenciál v podobě dobrého vizuálu a nápadu.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Co víc říct? Prostě wow. Prakticky dokonalý film. Do posledního malého detailu. To co se v předchozím díle zdálo jako nevyhnutelné se konečně stalo a vůbec se to nedrželo u země. A taky je to vidět. Ve velkém stylu a dokonalosti bylo uděláno prakticky vše. Zaprvé neuvěřitelná animace, ke které stačí říci pouze wow. Zadruhé příběh, který rozjel hromadu dalších motivací a další zákoutí soukromí oblíbeného Spider-mana, v naprosto úchvatném a vůbec ne skromném provedení. Všechno absolutně k uvytržení a já to miluju. Čekání na konec bude setsakra dlouhej. Jenom trošku pomalejší rozjezd a trošku až moc překombinovaný závěr nezávěr (se však stále velkolepou gradací) shazuje známkuo trošičku dolů na ''pouhých'' 9/10

plakát

Asteroid City (2023) 

Anderson natáčí filmy stylem, zaprvé velice osobitým, zadruhé ale velice ukázkovým. Jak? Já si prostě musím úplně představovat, tak si vzal slova co se barev a kompozice týče ve filmové škole až přespříliš k srdci a začal to dělat naprosto ukázkovým způsobem, který ale (chtěně) působí jako velkolepá dobře udělaná parodie na všechna pravidla filmařiny, uměleckých filmů ale především. V každém jeho filmu je úplně vše, co se umělecké filmy mívají a jeho parodie na tento styl je prostě neuvěřitelně chytlavá... teda, jak pro koho. Já viděl prakticky všechny jeho filmy (snad krom dvou) a stále nemám dost. Ale pro někoho už to bude moc. Ale tak ať prostě na to ty lidi nelezou, když to nedávaj. Ale zpět k tomu co chi říct. Prostě Wes Anderson je strašně puntíčkářský co se tvorby týče a každý jeho záběr či dialog je perfektně udělán a promyšlen do posledního detailu. A to se mi opravdu líbí. Je to prostě dokonalé. Stejně jako tento film, co se dle mého názoru dokáže rovnat jeho nejlepším počinům jako třeba Grandhotel Budapešť. Jediná vada na kráse tohoto filmu a Andersonova stylu, co stále opakuje při hromadě svých novějších filmu (Grandhotel a Depeše) je ta, že se snaží svůj styl vyprávění a dialogů a tohohle všeho napodobit jako styl nějaké určité věci. V Grandohtelu to bylo vyprávění a rozhovory jak z knihy se všemi těmi absurdnostmi a mimickými pohyby, v Depešy zase jako noviny... však zde to mělo být jako divadelní hra a tam tkví ta nástraha. Totiž každý jeho film je jako divadlo, tudíž jen na to více upozorňovat mi přislo kapičku zbytečné. I když neříkám, že prostřihy na tvorbu divadelní hry mě nepobavili. Rozhodně bych je nevypouštěl (už jenom proto, že vlastně jen kvůli nim tam je Waltuh). Ale jinak stále pecka. Kamera, výprava, scénář, hudba (s nejlepším countrym co jsem kdy slyšel), herecké výkony (nejlépe obsazený film součastnosti!)... prostě vše, a já to naprosto žeru. Miluju tenhle film. Bohužel musím kvůli pár až přespříliš absordnustem (Jeffa Goldbluma nemyslím) a trochu tomu stylu vyprávění snížit lehce známku. 9/10 více ZDE:

plakát

Zmizení (2013) 

Silné téma, vynikající scénář plný zvratů a životní herecké výkony poskládaly dohromady thriller o pátrání po dvou zmizelých děvčatech, který je napínavý až k nesnesení. A já nemůžu víc než souhlasit a nemůžu víc než nechat vyniknout jednotlivé složky celého dokonalého krimi-thrilleru neuvěřitelného Denise Villeneuva. Jednoduše skvělá kamera Rogera Deakinse, naprosto vynikající a děsuplná hodba Jóhanna Jóhanssona, precizní režie již zmiňovaného Villeneuva, neuvěřitelné herecké výkony všech přítomných, především pak Hugha Jackmana v životní roli, Jake Gyllenhaala a oblíbence Paula Dana. Ale především scénář. Jednou jsem četl takovou knihu o tvorbě scénáře a jak by měl vypadat dokonalý scénář se všemi prvky, které z něho udělají mistrovský kousek. Autor tam věčně dával za příklad film Čínská čtvrť se všemi zvraty a promyšlenými dějovými vychytávkami... toto je Čínská čtvrť tohoto století. Věčně to graduje nahoru s napětím, postavy dostává do silných situací a celé je to naplněné neuvěřitelně silnými emocemi. Nakonec, je to lepší než Čínská čtvrť. Ale kupříkladu bych to přirovnal v mnoha scénách k Mlčení jehňátek, ať už jde o atmosféru, napětí či pachatele a rozhovory s podezřelými. Ale to jsou tak všechny podobnosti. No, každopádně je to opravdu neuvěřitelný film, u kterého lituji jediné věci, a to, že jsem se na něho úplně nesoustředil s lidmi, se kterými jsem ho viděl. Na podruhé - za pár let - už si musím s atmosférou mého prostředí dát větší práci.

plakát

Mezi živly (2023) 

Moc nádherný animák, moc nádherná PIXARovka, co zas donutí člověka brečet od úplného začátku. U mě to tedy tak bylo. Film (jak je u PIXARu zvykem) si zase začal pohrávat s těžkými tématy, ale teprve nyní by šla hlavní témata vyjádřit jen pár slovy. krom toho, že se tady klasicky řeší věci, které prostě z toho pořád dělají dětský film, tak pak tu jsou mnohem dospělejší témata, mezi nimi počítaje třeba rasismus. PIXAR se snad nikdy (krom Vall-iho) nesnažil tak tlačit na ústřední téma a předat myšlenky, které se pro diváka nachystal. Přitom s takovou elegancí a situačním humorem, že to prostě člověka jako mě dojímá k slzám. Vyhoštění na okraj společnosti kvůli své přirozenosti a tradicím pro mě opravdu není příjemné sledovat a opravdu mi bylo téhle (sic smyšlené) kultury líto (i když teďka co se děje v Německu... no toto). Do toho se ale zároveň nezapomíná pracovat s tématy vhodnými pro děti a humorem pro ně též určeným, které ale i strašího člověka dokáží mile rozesmát a překvapit. Je to tedy trochu slabší a infantilnější než v jiných PIXARovkách, ale mě to tedy nevadí. je to prostě moc pěkně natočené a sympatické, ke všemu fakt nádherně naanimované a citlivé. jen pár pár výhrad k tomu světu a úplnému konci, ale to až moc hraje na logiku a realističnost a proto na to radši nebudu myslet a kazit si tenhle film. Radši tak. 9/10 Více ZDE:

plakát

Vyproštění 2 (2023) 

Já jsem fakt strašný ''patriocký'' hovado. Já jsem fakt na tenhle film pyšnej nejvíc jen z pouhýho faktu, že to bylo natáčený z menší části v Česku... a při každé takové scéně jsem byl úplně rukou na srdce a byl jsem pyšný, že se můžu pyšnit ponožkama v sandálech a řízkem s chlebem. Co se jinak filmu týče, moc mě to nezajímalo, i když na druhou stranu si to dokáže pozornost udržet mnohem lépe než první díl, u kterého jsem si teprve před třemi dny kvůli anotaci filmu uvědomil, že tam vlastně byl i nějaký indický kluk v ohrožení (a že byl prakticky hlavní postava). Ale tohle se dá poměrně zapamatovat a soustředit se na nějaký děj. A to jsem rád. Může za to samozřejmě o něco lepší příběh (který jsem ale spíše taky úplně nevnímal), ale především velice povedený vizuál s neuvěřitelnými souboji, které se sice nevyžívají nijak ve složitých choreografiích, kde by se jen tak máchalo pěstma okolo ksichtu, ale velice přesvědčivě tu jeden druhého vždy jednoduše zlikvidují co nejúspornějšími údery a překvapivě se tomu dá dobře uvěřit. A to se povedlo, to se mi opravdu líbilo. Ke všemu se to nachází na zajímavých lokacích a když ke všemu dají celou jednu víc jak desetiminutovou scénu na ''jeden'' záběr, tak to prostě dodá filmu neuvěřitelnoun sílu. Ale i tak nedokážu bůhvíproč jít na vyšší známku. Což je docela škoda, ale pdovědomí by mi to nedovolilo. Takže lepších 5,5/10. Něco více kdyžtak zde.

plakát

Fontána (2006) 

Filmy Darrena Aronofského mě vždy dokáží absolutně zfascinovat... ale tomuhle výtvoru to šlo o trochu hůře než-li jiným (teda, pak ještě Requiem za sen, ale to nebudeme moc počítat, ten zas dokáže zasáhnout jinak). Bohužel mi přišlo, že ani jako ''mistr kamerové psychologie'' nedokázal vyloženě zaujmout (i když pár (dost) pěkných záběrů by se našlo, ale žádný mi nepřišel nějak chytře použitý s velkou působností na člověka). Zároveň je škoda, nebo-li mi to trochu vadilo, že ten příběh je až tak moc mnohovrstvý a různé reality se mezi sebou prolínaly tolik (a ještě docela na dlouho vždycky) a docela často, protože ten film je poměrně krátký. Ale chápu to. Je to, aby dokázal ohromit během chvilky a lidi se potom vzpamatovávali. A já to chápu, Aronofsky tohle umí. Ale tohle mi přšlo bohužel moc, tudíž tu jednu hvězdu uberu. Jinak vše můžu jen vychválit, herci počíánaje a hudbou konče (Clint Mansell neuvěřitelný). Fakt se mi to líbilo. Oproti režisérovým jiným projektům sice trochu zklamání, ale jinak naprosto neuvěřitelný zážitek s pěkným nadéchem fantastična.