Nick321

Obchodní dům Southgate Center skutečně existuje.

Divadelního vrátného si zahrál Bruce Campbell, který si zahrál rovněž v pokračování Spider-Man 3 (2007), a to vedoucího podniku ve francouzské restauraci.

Kniha poezie, kterou si Peter (Tobey Maguire) čte, aby později zapůsobil na Mary Jane (Kirsten Dunst), je „The Song of Hiawatha“ od básníka Henryho Wadsworth Longfellowa.

Alchymista Scotta (František Černý) ve filmu použil k oblouznění císaře Rudolfa (Jan Werich) směs žitné, rumu a morfia, přičemž to vydával za elixír mládí. Morfium by ale ve své době nemohl mít, jelikož to bylo oficiálně objeveno až v roce 1805.

Matějovi (Jan Werich) se v průběhu scén a jeho přechodu z hladomorny na přestrojení za Rudolfa mění hustota plnovousu.

Císař Rudolf (Jan Werich) prohlásí svůj záměr spojit v partnery Sirael (Nataša Gollová) a golema. Ovšem dle židovské mytologie byly pro vytvoření golema kladeny přísné podmínky a jedna z nich byla, že golem musí být stvořen bez sexuálního chtíče, protože by se před jeho silou žádná žena nedokázala ubránit.

Když císař Rudolf (Jan Werich) v hněvu řve na neoživlého golema a chce jej zničit dělem, dělo míří jiným směrem, než kam křičí Rudolf, přesto dělo golema zasáhne.

Vtipným faktem je, že když Dudley (Harry Melling) odpovídá Hagridovi (Robbie Coltrane), že on není Harry, tak představitel Dudleyho je ve skutečnosti křestním jménem Harry.

Když myšák Stuart Little odjíždí se Stoutovými, v autě hraje píseň „That's Amore“ od Deana Martina.

V této epizodě se sešlo několik herců, kteří si rovněž zahráli v seriálu Josef a Ly (od r. 2004), konkrétně Miroslav Donutil, Martin Donutil, František Bauma a Oliver Cox.

Je trochu zvláštní, že když Norman Osborn (Willem Dafoe) coby Green Goblin uspí Spider-Mana (Tobey Maguire) pomocí plynu a na střeše mu předloží návrh spojenectví, že ho nenapadlo nejprve sejmout jeho masku a poznat Spider-Manovu skutečnou identitu.

Příběh o krutém správci Aloisovi Ulrichovi (Pavel Kočíú je z části pravdivý. Dle kroniky města Žďáru nad Sázavou měl být správce zlý člověk, k lidem se choval povýšeně a krutě. Zemřel v roce 1817 na nervovou horečku. I po smrti se měl zjevovat jako duch v děsivém vzezření, dokonce údajně zapříčinil smrt čeledína ze statku, který Ulrich před svou smrtí spravoval. Nakonec město zavolalo jihlavského kata, který hrob exhumoval a na mrtvole, která nejevila známky rozkladu, provedl protivampirické opatření – sťal mu hlavu a do úst mrtvého správce nasypal mák. Traduje se, že od mrtvého Ulricha by tak měl být pokoj tolik let, kolik zrnek máku bylo do hlavy nasypáno.

Vražedné scény byly natáčeny na stejných místech, kde se v 80. letech 20. století odehrál případ, jímž je film skutečně inspirován.

Předměty, ve které bylo proměněno služebnictvo prince, souvisí s jejich jmény. Lumiere byl proměněn ve svíci (latinsky lumen = světlo), Cogsworth v hodiny (zde byla patrně použita zkomolenina z anglického clockwork = hodiny) a paní Pottsová v čajovou konvici (anglicky pot = konvice).

Je docela zvláštní, jak se Belle po útoku vlků podařilo zvednout raněné Zvíře, které bylo v bezvědomí, a naložit ho na koně, když Zvíře je jednou tak velké a silné jako Belle.

Ve filmu si zahráli mimo jiné Matěj Hádek, Vladimír Čapka a Petr Motloch, kteří si už dříve zahráli ve filmu z totožného časového období Udělení milosti se zamítá (2002) od stejného režiséra Jiřího Svobody.

Na začátku filmu, během vyprávění o princi, je zde vitráž, na které je znázorněn princ a pod ním je jeho erb, kolem něhož je latinský nápis: „Vincit qui se vincit.“ Znamená to: „Dobývá, kdo dokáže porazit sám sebe,“ tedy dokázat nejprve zvítězit nad svými emocemi a schopnost sebeovládání, což je smyslem celého příběhu a klíčem k princově vysvobození, aby díky tomu dokázal milovat a být milován.

V epizodě zazní rapové skladby „Kata-Strofy“ a „Verbální atentát“ od skupiny Prago Union.

Heinrich (Aaron Arens) se při rozhovoru s Niou (Nils Althaus) ptá, jestli Nia zná hry „Boj s mocí“ či „Veřejný nepřítel“. „Veřejný nepřítel“ je divadelní hra napsaná českým dramatikem Frankem Tetaurem a zabývá se světem bulvárních médií, o které se zajímá i Heinrich.

Když je Nia (Nils Althaus) tázán, odkud je, tak vícekrát ve filmu vtipně poznamená, že je z Jurského parku. Odkazuje tím na svůj jugoslávský původ.