Jay a mlčenlivý Bob vrací úder

Kevin Smith by bez těhle postaviček krátil zábavnost svých filmů o nějaké to procento dolů. Proč jim teda nevěnovat vlastní porci? Odpověď zní, pokud si trousí neodolatelně jízlivé žerty s kuchyně Hollywoodu vedle nesnesitelně kecavých a občasně pitomých scén s ranku proklínaných komedií druhého řádu. Odkazy a známá jména se sypou z rukávu s patřičnou kadencí a i samotná myšlenka má potenciál. Jenže už úvod naznačí, že se pojede spíš po povrchní rovině. Humor Jaye s mlčenlivým Bobem má maximální sílu právě v pozadí, kde občas rozhodí hlavní postavy a uvolní atmosféru. Když jim ale dáte klíče od vlastního filmu, tak si berou na pomoc fekálnost a tentokrát skvělý Will Ferrell přifrčí jen na malou chvíli. Nikomu se nebudu divit, pokud to označí za zážitek života. Své obecenstvo určitě najde, ale já raději zůstanu u méně vychytaného Dogmatu. (23.09.2009)

Na Jay and Silent Bob Strike Back jsem se strašně těšil poté co jsem viděl od Kevina Smithe Clerks 1. Bohužel se mi nedostavilo co jsem od filmu čekal. Ano bylo tady pár vtipných scének, které parodovali např. Hvězdné války či Planetu opic, ale čekal jsem něco jiného. Ve filmu se objeví celá řada hereckých es, což je příjemné zpestření snímků. (25.11.2008)

Jay a mlčenlivý Bob vrací úder je natolik zvláštním snímkem, že jeho hodnocení se nutně musí vymykat všem kategoriím. Pohyboval jsem se snad všude, chvíli jsem myslel na ten nejdrvrdší odpad, ale za okamžik jsem si říkal, že pět hvězdiček je málo. Musím uznat, že tomuhle Smithovu dílku jsem se hodně smál, neboť popkulturní odkazy tak číší z každého záběru, ale zároveň jsem byl hodně rozladěn hereckým projevem Jasona Mewese, který je v záběru bez mála celý film. Abych napsal pravdu je třeba uznat, že jsem obdivoval scénář, ten byl báječný, skvělé dialogy a hlavně neotřelé a originální nápady, které ač parodují mnohé filmy, působí svěžím dojmem. Na druhou stranu mi neseděla režie, ale to je kapitola sama pro sebe. V každém záběru byl zároveň punc geniality a zároveň z něj byla cítit jistá amatéričnost, hodně špatně se to vysvětluje, ale snad tomu někdo rozumí. Stejně tak je škoda toho někdy až fekálního smyslu pro humor, se kterým to tvůrci mnohdy až přehání. Jay a mlčenlivý Bob vrací úder je jednoduše řečeno jeden z těch mála snímků, které se zaseknou mezi naprostou genialitou a s*ačkou nejvyššího řádu. "80%" (08.08.2006)

Scénář: Kevin Smith .. Tak jo, slyšel jsem názory, že Smithovy snímky po Dogma jsou o dost slabší než ty před Dogma. Jako druhý se mi naskytlo vidět právě Strike Back. A vůbec to není slabší než Dogma. Chvílemi jsem se bavil víc než poprvé. A jestli jsou předešlé snímky ještě lepší, mám se na co těšit. Film si opravdu vychutnáte, jen když přistoupíte na Kevinovu hru a také máte co největší znalostí zde hromadně parodovaných filmů, postav čí scén. „-Biggsi, ty jsi nečetl scénář? / -TO má scénář?“ nebo fucking Miramax či moje oblíbená cameo vize Planety Opic. (19.04.2005)

Z môjho pohľadu možno aj jeden z najvtipnejších Smithových filmov, aj keď to nie je veľmi objektívne, pretože takmer každý Smithov film je megazábavný a jednoducho... geniálny. Priznávam sa, že pri tomto filme som sa smial od začiatku až do konca, smial som sa aj dlhý čas po zhliadnutí a skoro som zabudol poznamenať, že som sa smial už pred tým ako som film vôbec začal pozerať. Tak ak ste už videli nejaký Smithov film a páčil sa vám, budete na tom asi podobne. Opäť je tu obrovské množstvo skvelých cameo rolí, ktoré do filmu skvele zapadli, opäť je tu ten neskutočný Smithov humor, opäť sú tu Jay a Bob, a tentokrát dokonca v hlavných úlohách! Kevin Smith sa mimochodom pomaly, ale isto prediera medzi mojich najobľúbenejších režisérov. Fuck the police! (24.10.2007)