Jak si nevzít princeznu

Je dobře, že letos byla natočena jen jedna "vánoční" pohádka, začal jsem ČT podezírat, že konečně přišla na to, že kvalita je lepší než kvantita, ovšem jen do té doby, než časové hrátky v tomhle filmu přesáhly únosnou mez a nevěděl nikdo nic. Škoda, do té doby to byl snímek snesitelný, relativně svěží a dvojici hlavních představitelů člověk fandil. Další pokus na příští Vánoce! (03.01.2022)

Uplne si nejsem jisty, zda to jsou schopne dejove deti pochopit. Ale mne se pribeh libil. Je pravda, ze nekdy v pulce, pohadce trochu dojde dech a muze trochu nudit... Nakonec je vsak zaver celkem fajn. Slusne dialogy, lehky humor. Mezi princem a princeznou jsem ale bohuzel zadnou chemii necitil, ani na zacatku, ani na konci... (25.12.2021)

... S podtitulem "Jak (ne)napsat scénář a (ne)natočit dobrou pohádku". Hele, základní pravidlo scenáristiky zní: Když neumíš psát, tak se nepouštěj do časových smyček. Protože nejspíš nedokážeš napsat nic, co by alespoň částečně dávalo smysl... A druhý základní pravidlo scenáristiky zní: Nevysvětluj. Nevysvětluj kam se jde a co se tam bude dělat - a pak se tam jde a udělá se to. Navíc mě dost drásala prázdná snaha o "dramatičnost", tam kde prostě nebyla - děje se nám před očima pořád něco spěšného a nervního za dramatické hudby, lidé křičí a pobíhají a pak se při příležitosti významného dějového zvratu zastaví a hovoří.  A takhle pořád dokola, dokud ze všeho toho očekávání velké akce nezemdlíme zklamáním. (10.04.2023)

Chudší bratříček filmu Princezna zakletá v čase. Či spíše jiná (nižší) liga. Což mi přijde takové "dávej pozor, co si přeješ", protože jsem si tenkrát přál věci typu "záměna těl, fantastická cesta do těla, dvojníci, klonování, cestování v čase, paralelní světy, svět je jen virtuální realita, atd." Cestování v čase je sice téma vděčné, ale dost obtížné na napsání. Místní vzpomínají na Shreka, já si vzpomněl na Zpátky do budoucnosti 2. Postavy měly dobrý potenciál, ale promarněné - ústřední dvojice měla perfektně našlápnuto na mnou oblíbené enemies to lovers (zejména v dětských scénách). Padouši by mohli být také efektivnější a ne v samém závěru "stroj času" klidně půjčit hlavním hrdinům. Promarněné byly i postavy sudiček, pokud člověk ví vše, co se stalo a stane, tak se z toho dá vyždímat i víc. Možná by neškodilo přenechat post vánočně-pohádkového režiséra někomu novému. Cením efekty bran a neotřelou podobu princezny, což je evidentně ostatním lidem spíše trnem v patě. (07.02.2022)

Přestárlý princ Adamczyk a asi nejošklivější princezna českých pohádek, možná s výjimkou vši krnové. Královského charismatu nepobral ani jeden z nich co by se za nehet vešlo a totéž platí o celém království, které máme to utrpení poznat. Postavám schází uvěřitelnost, motivace a logické jednání, nejvíc ze všech právě vševědoucím sudičkám. Asi chápu, o co se Janák snažil, ale nefunguje tu nic. Příběh je jalový (že jsou tu skoky v čase jen maskuje, jak jednoduché to v reálu je), jako obvykle před hrdiny není žádná skutečná výzva, která by se nedala jednoduše "okecat", a scénář vodí postavy právě tak jako sudičky, tudíž věci se dějí jen proto, že to tak mocný spřadač vláken osudu napsal do svého wordu 2012 a novější. U Karla Janáka jsem dřív oceňoval alespoň to, že na rozdíl od ostatních pohádkových tvůrců má základní ponětí o úvodu, stati a závěru příběhu, ale tentokrát je to stejná břečka jako jinde. Zhruba do poloviny stopáže vlastně pořád běží úvod, pak je tam nudná mezihra s naprosto neškodnými zbojníky i vojáky, mezi čímž podivně procházejí sudičky, které sice vědí vše, ale zároveň dělají úplné pitomosti, abychom skončili na popravišti, jenže zatímco postavy se z toho naprosto lacině vyhaluzí stylem deus ex hodinky, česká pohádka skomírá s hlavou nevztyčenou. (24.12.2021)