Jana Eyrová

Adaptace Jany Eyrové mě svého času přinutila načíst si všechny knihy sester Bronteových a dokonce jsem si zjistila životopis celé jejich rodiny (podotýkám, že jsme na začátku 70. let, po internetu ani zmínka, čili dřina a velké zaujetí). Marta Vančurová je stejně křehká, odhodlaná a inteligentní dívka bez ambicí jako v knize (možná trošku hezčí, než by měla být), každopádně z ní vyzařuje ta mravní síla a odhodlání - nezaprodat se. Edvarda vždy představují ti nekrásnější, anebo alespoň nejcharizmatičtější herci, což Jan Kačer splňuje v obou ohledech! Přidejme pana Brzobohatého, citlivou režii paní Jordánové, pomalé tempo vyprávění, přesně vystiženou atmosféru - a jsem spokojená i dnes, kdy už můžu srovnávat s dalšími pokusy o převyprávění tohoto nestárnoucího příběhu. A že jich ještě bude! (22.04.2014)

4/4 Zatím mám za sebou tu nejnovější verzi Fukunagana a předcházející Zeffirelliho. Tohle je můj první seriál s Janou a opět se nepotkáváme vyloženě s otevřenou náručí. Na to, že jsou tu k dispozici hned 4 díly a je vynecháno celé Janino dětství, je dramatizace takové všelijaká. Technicky seriál odpovídá tomu nejhoršímu standardu své doby, tedy zpátečnická práce s exteriéry, o primitivních postsynchronech ani nemluvě. Celé to vypadá hůř než neblaze proslulé první domácí zvukové filmy z 30. let. Herecky taky nejsem úplně v 7. nebi, hlavně Kačer hraje celého svého Rochestera za pomoci jediného výrazu a Marta Vančurová, ta všemi milovaná éterická bytost, navýsost lyrická herečka, jen opět ve své roli existuje a je úplně stejná jako vždycky. Určité herecké schopnosti předvedli alespoň tací, jako Jaroslava Adamová, Jiřina Šejbalová, Josef Langmiler nebo Radoslav Brzobohatý, ale ti zas měli jen nepatrný prostor. Tehdejší začínající dětská herečka Magda Reifová pro změnu do budoucna neslibovala vůbec nic. Doufala jsem, že když má seriál tak dobrou pověst, bude tu zajímavě vykreslená alespoň odlišná Janina povaha, důležitost vzdělání nebo bude nějakým aktraktivním způsobem pracováno s Rochesterovým tajemstvím. Leč jsem doufala marně. Vrcholem všeho jsou tu Janiny emocionální zmatky podtržené citováním veršů, což ústí v ještě větší roztříštěnost celého dramatu. (05.08.2012)

Ľudia zo zahraničia ma prosia o vytvorenie anglických tituliek. Nechcel by mi niekto s tým pomôcť? Išlo by o český prepis dialógov. Napíšte prosím, ak ste ochotní. Ide o zaujímavú verziu Jany Eyrovej, ktorá stojí za zviditeľnenie. _____________________________________________________________________________________________________ 4 a 1/2*. po 1. 3 dieloch som bola nadsena. ako mohli urobit taku milu verziu ich pribehu, ako sa mohli tak skvelo strafit vo vyberoch hercov, ze vybrali za Thornfield taky krasny zamok /nevie niekto, kde sa to natacalo?/, ze ako prestrihy natocili zaujimave a velmi pekne zabery parku okolo. Jo - preto sa mi pacila i scena ich 1. zoznamenia, ako Mr. R. padol z kona, ktora bola celom vazna.. Klasicka romantickejsia, vazna hudba, Jana prechadza alejou /co sa mi paci a pride realistickejsie, viac sa vcitim do tej doby/, je hmla - krasna atmosferka. Atmosferu velmi pekne dotvarala 1. hudba - vazna a zaroven mi pripominala rozpravku. 2.zabery - na hercov, divame sa na svet ich ocami, ci zabery prirody. 3. hl. dvojica. krasni ludia. Nielen vyzorom. Maju ohromnu charizmu. A skvelo hraju. V 4. casti som sa mierne sklamala. A tym som zacala vidiet i zaporne stranky filmu. V duchu som sa smiala, ze pan R. je ovela pritazlivejsi nech pastor R. i ked to ma byt naopak. 4. diel sa mierne vliekol i ked vynechali mnohe. Skoda toho. Myslela som, ze mi nebude vadit, ze Jana utiekla, ked videla slepeho pana R. No vadilo mi to. I ked to bola prirodzena sokova reakcia, tu to prehnali. A nechapem, preco by sa mu nemala ohlasit, ze je tam, len tam sediet v izbe potichu...:-/. Tez skoda, ze usekli a moc zrozpravkovali koniec. Uplne to znicili v mojich ociach, bo vyzerali ako normalni ludia ale koncom z toho spravili rozpravku. A romanticky pribeh. Ako prinos do svetovej literatury sa casto uvadza prace opis tazkych podmienok v skolach pre siroty, "krestansku" povysenost a pod. A to o to nas ukratili. I ked tak apon zrychlili spad deja a divaka dostali rychlo tam, co chce sledovat. Videla som i ine drobne muchy a musky. Napr. ze pan R. nemal zapalenu fajku a tvaril sa ze pofajcieva...Ale co ocenujem je umeleckost. I genialny drobny napad vlozit Jane do ust verse, kt. sa ohromne hodili. __celkovo to hodnotim velmi pozitivne. Originalne netypicke krasne spracovanie. a ... DAKUJEM, MARCI (10.02.2009)

Soudit, že dílo velkých anglických spisovatelek přelomu 18. a 19. století náleží k výtvorům neblaze proslulých románků tzv. červené knihovny typu Vlasty Javořické, je názor, který více než o spisovatelkách vypovídá o svých nositelích. Srovnání Fukunagy a Jordánové nevyznívá pro českou verzi špatně. Fukunaga je více britský, více romantický a také zřejmě více emocionální. Vyniká i rozdíl ve výpravnosti daný odlišnostmi televizní černobílé a klasické barevné filmařské metody. Čtyřdílný televizní film Věry Jordánové staví především na výrazné struktuře lidských pocitů – lásky, radosti, strachu, nenávisti a lítosti – aniž sklouzává k melodramatu. Janu Eyrovou v podání čtyřiadvacetileté Marty Vančurové vnímáme jako hrdou a inteligentní dívku, která je věrná svým zásadám a morálnímu kodexu. Její konání, byť provázené utrpením a bolestí, se řídí podle základního pravidla – důležité je nezradit sebe samu, zůstat věrná svým přesvědčením a názorům. Kameraman František Němec navíc celý příběh záměrně vnořuje do temných pokojů Thornfieldu, v nichž postavy ozařují pouze oheň v krbech a svíčky. K dokreslení tohoto silného diváckého prožitku přispívá nevtíravá a komorní hudba Vadima Petrova, k hereckým představitelům nelze vznést snad žádnou námitku – vedle Marty Vančurové je stejně nepřehlédnutelný výkon Radoslava Brzobohatého v roli pastora Riverse i rozsahem drobnější kreace Jiřiny Šejbalové, Hany Kreihanslové nebo Jaroslavy Adamové. Kačerův Rochester je v porovnání s Fassbenderem možná méně ostrý, více civilní a celkově jaksi "češtější", přesto nadmíru působivý. V obou případech jde o zdařilé zvládnutí klasické evropské literární látky a o velký zážitek. Bude zajímavé sledovat, nakolik skromná česká adaptace odolá nelítostnému zubu času. Domnívám se, že její šance jsou v každém ohledu značné. (21.07.2018)

Česká adaptace se povedla. Dala by se jí vyčíst chudší výprava (tou ale neoplývaly ani v té době současné anglické verze). Příběh nepostrádá tajemství, napětí a temnou atmosféru. Obsazení Jany Martou Vančurovou bylo šťastné. Dala postavě prostotu i půvab, sílu a pevný charakter. Na Rochestera Jana Kačera jsem si sice trochu zvykala, ale i on se zhostil své role skvěle. Jediný trochu rušivý moment - podle mého názoru v rozporu s knihou - byl ten, kdy se Jana vrací k panu Rochesterovi, a když ho vidí slepého a zmrzačeného, na chvíli uteče ven a rozpláče se. Co ale bylo zase ve filmu navíc a dělalo ho opravdu poetickým, bylo použití veršů Victora Huga, které recituje Jana ("Proč, nemáte-li mi co říci, se držíte mě pod paží, proč mámíte mě dál svou lící, jež dech i králům vyráží".....). Bylo by docela dobré, kdyby Česká televize v rámci uvolňování svých archivních věcí na DVD vydala i tenhle titul. (22.10.2007)