Diamanty jsou věčné

What The Fuck Was That? Totálně divná bondovka ve které nedává smysl vůbec nic a z níž jsem měl pocit jako by celý štáb byl při natáčení permanentně na tripu. Včetně navrátivšího se Coneryho marně nahánějícího svůj šarm pseudovtipnými hláškami, které smutně dávají vzpomenout na jeho předchozí šmrnc a eleganci. Napětí v nesmyslném ději existuje jen ve stopových prvcích, stejně jako akční scény s příšernými triky (ale naštěstí už ne tak příšerným střihem jako předchozí díl s Lazenbym)... a bohužel to jediné co je v tomhle divném mrdníku ujeté dostatečně vtipným způsobem jsou ti záporáčtí teplí bratři. 4/10 (17.08.2008)

Snadno zapamatovatelná Bondovka. Honička v měsíčním vozítku, kremace, potrubí, duo likvidátorů, jízda po dvou kolech... Tenhle Bond je totiž první, který se sestává převážně z takovýchto momentů. Scénu, kdi si v klidu vychutná sklenku skotské, v něm už nenajdete. Poprvé se tu objeví dohra a Bond vystupující snad nejdelší část filmu inkognito. Za obrovský klad považuju, že tenhle díl bezprostředně nenavazuje na předchozí omyl a konstatováním "byl jsem na dovolené" ho spíše neguje. I když ve středních letech a spíše s Bond-lady namísto Bond-girl, dost možná se právě Diamanty staly předobrazem oné pohádkové nesmrtelnosti a neomylnosti, která v dřívějších dílech nebyla ještě tak samozřejmá. (03.01.2007)

Je krásně vidět, jak tvůrci na přelomu nového desetiletí nevěděli kudy kam a sérii utápí v x prapodivnostech nedávajíc smysl, ani sebemenší inovaci. Connery je sice o poznání starší, ale pořád je to ten starý dobrý James, který se šarmem sobě vlastním vystřídal atleta Lazebnyho - věc pozitivní. Bohužel tempo filmu je značně nevyrovnané a prostředí Vegas trestuhodně nevyužité. Takže zbydou výteční zabijáci, jedna slušná automobilová honička a potom už je to jen řezničina bez ladu a skladu, navíc příběhově zoufale nezajímavá a naneštěstí i nedotažená. Blížil se nástup Rogera Moorea a rozverných 70. let plných nadhledu a nadsázky. (14.01.2014)

Nejslabší Conneryho bondovka = tři a půl hvězdy, zaokrouhleno nahoru. Největším průšvihem Diamantů je scénář. Je, co do příběhu, nezajímavý a zmatený - obzvlášť celá druhá třetina filmu. Naštěstí není nouze o zajímavé potyčky a nejrůznější "vychytávky". Tři nejlepší momenty jsou určitě rvačka ve výtahu (opravdu nápaditá scéna), skvělá scéna s rakví a automobilová honička (ta v moon buggy i ta noční lasvegaská). Ani konec filmu neurazí, ovšem tak nějak nemá ty patřičné bondovské grády. Píseň i hudba Johna Barryho jsou na tradičně vysoké úrovni, Bond tady má k dispozici i řadu pěkných slečen. Jak říkám, tři a půl, víc ne. (18.04.2010)

Staré bondovky mají úchvatně naivní atmosféru podobnou románům Julese Verna či filmům Karla Zemana a právě to z nich i dnes dělá mimořádně zábavnou filmovou podívanou. Diamanty jsou věčné nejsou žádnou vyjímkou a tak se vždy pobavím u scén jako je útěk z "přísně" střežené základny v lunárním modulu, u dvojice zabijáků Winta a Kidda či u zábavných hlášek ( v oblibě mám zejména "Stůj, ty syčáku" ). Prostě nestárnoucí klasika. (24.07.2007)