Pád Třetí říše

Fajn mrazivé - naprostá zhovadilost hroutícího se světa elitních vrstev Třetí říše je děsivá... jen ta hlavní hrdinka je až příliš "krásná". A krásná. Skutečná slova skutečné Traudl, rámující celý příběh, tu ženu usvědčují z jisté formy přetrvávající slepoty. (01.04.2005)

Nakonec dám plný počet, i když první polovina mi připadá trochu moc zdlouhavá. Občas se také pletou jednotliví důstojníci, ale jak jich postupem času ubývá tak se začne divák orientovat. Druhá polovina je, nevím jak to jinak nazvat, prostě fenomenální. Skvělé scény, mezi kterými vyčnívají rozhovor Speer a Hitler, zabíjení Goebelsových dětí ,,nejlepší matkou v Německu"(to je asi jedna z nejhnusnějších scén v dějinách filmu), smrt Hitlerových a Goebelsových. To vše velmi realistické a syrové, podpořeno skvělými hereckými výkony, zejména Bruno Ganze (HItler) a Ulricha Matthese (Goebels). (21.05.2005)

Göring? JAAA! Der war korrupt, immer schon (s odporem)! Speer, JAAA! Ein weltfremder, unberechenbarer Künstler (lehce sarkasticky, projev však graduje)! All die anderen... (vřeštivě a hystericky) JA, JA, JA, JA, JA! .........Aber Himmler (nešťastně)... Hitler pár dní před smrtí, kdy jeho pověstná celoživotní směšnost, kterou dlouhodobě poněkud nešlo oddělit od absolutní zločinnosti jejího nositele, definitivně převážila. Zdařile zpracovaný spíše dokumentárně laděný film, jenž podle všeho splnil veškeré záměry, které do něj tvůrci vložili a pro Němce představuje jedno z důstojných filmových vypořádání se svou problematickou dějinnou epochou. Existuje-li kritika, že dochází k mírnému relativizování charakterů "hrdinů", nesouhlasím. Domnívám se, že neutrálněji téma nelze natočit, zůstaneme-li v hranicích filmové narace. Výsledkem je slušná autenticita. Jinak Bruno Ganz předvedl výborný výkon (příznačně pečlivý, abych tak řekl..); ocenit je nutné i casting. Je to takové celé prostě poněmecku v pořádku. Protože u tohoto tématu nebyli tvůrci nuceni vypořádávat se s charakteristicky komplikovaným poměrem k humoru, člověk není příslušnými pokusy rušen a může s klidným svědomím ocenit film vysoko. (19.12.2006)

plne chapem a akceptujem pohorsenie a obavy vsetkych, kto sa pri tomto filme obavali relativizacie nacistickych svinstiev a o snahu vstepit hitlerovi punc ludskosti. pretoze bez viny nebol nikto, kto spolupracoval a nevzoprel sa a kazdy so zucastnenych si ponoril svoje ruky do krvi. a som toho nazoru, ze o tomto je aj film - na jednej strane o nevedomosti tejto zodpovednosti, na druhej o jej uvedomovani si a snahe zitia s jej bremenom - to bol pribeh gertraud junge i celeho nemecka zaroven. aj adolf hitler bol (na rozdiel od jeho fanatickej chladnej beztvarej masinerie) tiez (zial) len clovek s typicky ludskymi negativnymi vlastnostami - malicherny, paranoidny, stihomansky, zakomplexovany, nesucitny, nenavistny ci velikassky. clovek nepreniknutelne zablokovany sam v sebe, chrliaci ako nasledok toho svoje ohavne myslienky. albert speer raz hodnotil navstevu u hitlera v jeho letnom sidle berghof, ze aj napriek horskemu prostrediu a krasnej prirode tam pocas vecierkov prevladala neosobna stiesnena a neuvolnena atmosfera, ludia sa pri fuerherovi citili neisto, priserne unudene a tesili sa prec. film vynikajuco stvarnuje apokalypticku sklucenu atmosferu beznadejneho cakania na isty koniec zratanych dni. slucka okolo berlina sa stahuje, rovnako s nou slucka okolo krkov vsetkych zucastnenych, napriek tomu dokaze ich zufalstvo vyprodukovat posledne prejavy bezbreheho hedonizmu - prepychove vecere a zaslepena viera (naivna a hlupucka eva braun versus fanaticky zanietena magda goebbels) v konecne vitazstvo silne kontrastuju so siriacou sa skazou vsade naokolo. film je zaroven po hereckej stranke vystavnou skrinou celej nemeckej aktualnej kinematografie. reziser preukazal pri volbe jednotlivych protagonistov mimoriadnu davku zrucnosti a jemnocitu. bruno ganz ako hitler presviedca na plnej ciare, rovnako aj povabna alexandra maria lara ako "traudl", klobuk dolu pred nezamenitelnym michaelom mendlom (ako weidling), (tradicne) thomasom kretschmannom (ako fegelein), christianom berkelom (prof. schenk), matthiasom habichom (prof. haase), heinom ferchom (albert speer), corinnou harfouch (magda goebbels) a juliane koehler (eva braun), pricom absolutnym hereckym skvostom bol bez diskusie ulrich matthes v role josepha goebbelsa. (19.03.2007)

Nie je jednoduché natočiť film s toľko pertraktovanou tematikou.Kto sa zaujíma o históriu 2 svetovej vojny isto zaujal podobné hodnotenie ako ja.Bruno Ganz asi musel nacvičovať mimiku a gestikuláciu ako to robila jeho skutočná predloha.Film je chladný ako píše Douglas , ale keď sa režisér chcel držať výpovede Traudl Jungeovej ktorá to tam celé absolvovala v reáli a nechcel asi z toho urobiť niečo ako Pearl Harbour ( 2001- USA ) - porovnaj s Tora,Tora,Tora 1969 - Japansko .Vynikajúci výkon podali Juliane Kohler,André Hennicke,Corinna Harfouch a Christian Berkel. (18.04.2007)

Z mého pohledu to chtělo více dokumentární střih a pohled kamery. Bruno Ganz byl velmi dobrý. (07.01.2008)

Poslední Hitlerovy dny v ničeném městě. Nezajímá ho, co bude vlastně s Německem, s Berlínem, či s jeho nejbližšími spolupracovníky. Führer se potácí od záchvatů mánie po naprostou depresi. Jeho životní sen (měl-li jaký) se zhroutil a alternativy nejsou. Jen oddaná Eva Braunová s ním jde dobrovolně. Goebbelsovi ukáží, co svede fanatismus. A jedna sekretářka příjde o práci a snaží se přežít. Právě motiv sekretářky mi přišel v podstatě zbytečný, protože jde o snahu přiblížit film očitým svědectvím a najít také nějakou "kladnou" postavu, a tyto berličky jsou jen důkazem neschopnosti scénáristy téma uchopit nějak neotřele. Ganzův výkon v roli fyzické i psychické trosky je docela dobrý, ani ostatní nejsou nejhorší. Jedna hvězdička za odvahu Němců vůbec takový film natočit. (29.01.2008)

Velmi působivé a depresivní. Hlavně na scénu vraždění Goebbelsových dětí asi do smrti nezapomenu. Bruno Ganz je skvělý, místy se mi ale přece jen zdá, že trochu přehrává. Naopak Ulrich Matthes v roli Goebbelse je dokonalý a přesvědčil mě další svou rolí, že patří k těm nejlepším, co Němci můžou nabídnout. Linie s malých chlapcem mi připadá dost klišovitá a moc zjevně hrající na city, ale narozdíl od některých se mi film opravdu líbil, takže dávám silné nicméně přecejen "jen" čtyři hvězdičky. Jen mi to připomíná otázku, kterou mi položil jeden kamarád: "Co kdyby Němci tu válku vyhráli?" Moje odpověď na to zněla: "To bychom tady nebyli". Chci tím říct, že i přes nevýslovné hrůzy, ke kterým došlo, to mohlo dopadnout ještě mnohem hůř a já jsem rád, že historie byla taková, že mohlo dojít i k tomu, že Němci sami natočí tuhle rekonstrukci.. (19.06.2008)

Oliver Hirschbiegel preniesol v tomto snímku na filmové plátno posledné chvíle života možno najkontroverznejšej a najnenávidenejšej postavy svetových dejín, Adolfa Hitlera. Všetka pozornosť sa sústredí na jeho psychologické zobrazenie, nenachádzame tu globálnejší pohľad na WWII. Úplne sa mu zarezáva pod kožu a do absolútneho detailu opisuje jeho osobnosť, pocity a pokrivený pohľad na svet. Ako jeden z mála ukazuje aj jeho ľudskejšie stránky (láska k jeho psovi, či prehováranie jeho spolupracovníkov, aby opustili okupovaný Berlín a zachránili si život), avšak nemožno naznačiť, že by sa ho snažil v hocičom obhajovať. Ide naozaj o verný opis udalostí, ktoré predchádzali momentu, keď si to Hitler „nechal prejsť hlavou“, ústiaceho k neodvratnému pádu Tretej ríše. Je naozaj fascinujúce sledovať ako Hitler až do posledných sekúnd svojho zbytočného života veril svojim odporným a zvráteným ideám. Je nepopierateľné, že tento „človek“ mal obrovské čaro osobnosti, ktorému podľahli zástupy Nemcov a jeho sfanatizovaní prisluhovači (viď Goebbels familie) radšej zomreli ako by mali žiť v krajine, kde už nevládne Dolfi. Nech je ako bolo, je treba povedať, že Hirschbiegel odviedol kus poctivej filmárskej práce a hodnoverne podchytil túto krátku (ale možno o to intenzívnejšiu) kapitolku 2. svetovej vojny. Celosvetovému úspechu by však možno nikdy nedosiahol, nebyť úžasne autentického švajčiarskeho herca Bruna Ganza, ktorý bol v úlohe Hitlera famózny. Skvelá bola aj rumunská rodáčka Alexandra Maria Lara (Annik Honoré z Controlu), ktorej talent začínam čoraz viac obdivovať a rovnako aj ostatní predstavitelia nacistickej smotánky (Thomas Kretschmann, Christian Berkel, Juliane Kőhler, Ulrich Matthes, Corinna Harfouch atď.). Pre milovníkov histórie povinná jazda... (08.03.2009)

Vynikajúce filmové spracovanie konca 2. sv. vojny. Realistické a napínavé od začiatku do konca. Neskutočné herecké výkony takmer všetkých hercov. A Hitler v podaní Ganza, naozaj unikátny. Z tohto filmu si odnesiete kus histórie ani neviete ako. Pozrite si to, nebudete ľutovať. (31.08.2009)

Nekompromisne a tvrde zobrazenie najkrvavejsieho vojnoveho konfliktu v dejinach ludstva a smrt toho, ktory to sposobil. (29.12.2009)

Nemohu než konstatovat spokojenost. K jakémukoli filmu s touto tématikou nelze přistupovat jinak než s opatrností. V tomto případě to platí obzvláště pro jeho vysoké ambice. Bruno Ganz ztvárnil Hitlera tak věrohodně, že všechny zvárnitele postavil do role když ne přímo šašků, tak alespoň nevěrohodných metafor. Bravo! (28.04.2010)

Nemám rád němce, nemusím filmy o válce a nesnáším Hitlera. Takže jsem tenhle film dlouho odkládal, ale nakonec měl velkou radost z toho jak tenhle šváb ke konci života hnil zalezlej v nějaký díře a musel postupně zjišťovat jak ho někteří nejvěrnější důstojníci opouštějí a zrazují. Neskutečně přesvědčivý výkon hl. zm*tka, který až do poslední chvíle nepřestával věřit a nepřipouštěl kapitulaci. Hrozné jak některé své "věrné" dokázal zfanatizovat. ***"Už zítra mě budou miliony němců proklínat. Osud to chtěl právě takhle."*** (07.02.2011)

Dnes už těžko říct jak to v tom bunkru skutečně bylo, ale pro ty co se zajímají o nacismus, II válku a věci s tím spjaté, rozhodně velmi zajímací film. (09.02.2011)

Bruno zahrál výborně, neměl jsem problém uvěřit mu Vůdce ani na chvíli. Zoufalství, rozpad osobnosti i Říše, zkáza a deprese. Fanatismus dovedenej do extrému v podobě válčících dětí v rozvalinách Berlína. Silnej film, v kině to byl zážitek. 90% (02.05.2011)

Ein Meisterstück. Kromě Bruna a Ulricha (jeho oči!!!), při jejichž výstupech mrazí, film stojí ve směs na pár věcech. První je téma - totiž podle mě se přímo Hitler a jeho okolí na konci války tolik neřeší, proto to může být ve směs něco nového a zajímavého. Dále je to hudba a dechberoucí scény, jež drží dlouhou stopáž - a je jich poměrně mnoho. Nejsou to jen Hitlerovi výlevy, ale třeba i některé bombardovací scény a hlavně (sebe)vražda rodiny Goebbelsových. Film, který stojí za to vidět, ale taky není od věci si něco zjistit o jeho nejbližších, protože zmatečné střídání postav a generálů by mohlo dát někomu zabrat. (17.01.2013)

Epické strhující dílo od Olivera Hirschbiegela, Burno Ganz ve své roli zazářil, jako skuteční Adolf .. jeho grimasy pohyby a i mluva, to bylo něco úžasného, rozhodně je zapotřebí se dívat na originál, přeci jenom ta němčina k tomu sedí více než jakýkoliv dabing. Film je spíše natočen jako drama o Hitlerovi, kde se ukazují i jeho kladné stránky a dokonce může vyvolat lítost nad jeho koncem. Povedlo se natočit opravdu skvělou ilustraci Hitlerovi psychiky před pádem Berlína. 90% (30.03.2013)

Bruno Ganz byl neskutečně věrohodný Adolf Hitler! Samotnému filmu nelze vytknout nic zásadního, možná může na někoho působit nudně, ale to není můj případ. (12.06.2013)

Tenhle film přijímám s velkými rozpaky. Němci vytvořili portréty svých zlosynů poněkud jinak, než jsme na to zvyklí z naší strany. Hitler je tu vykreslen ze subjektivního pohledu své sekretářky, která až po letech, na samém konci filmu, uznává kolektivní vinu za nacistická zvěrstva. A celý film je vlastně zobrazen z hlediska německého vnímání posledních válečných dní v oné době. Přestože ukazoval historické události, nelze ho brát jako stoprocentně historický dokument. Neskutečně se vlekl, mohl být o třetinu kratší a měl by stejnou vypovídající hodnotu. Pro to zbytečné natahování a taky pro podivnou masku Hitlerovu, která ho dělala starším, než byl skutečně, dávám tři hvězdičky. (06.09.2014)

Jsem rád, že tenhle film byl natočen, protože filmů o smrti Adolfa Hitlera bylo natočeno mnoho. O jejich objektivitě by se však dalo mnohdy pochybovat. Ale tento jediný film byl natočen podle svědectví jeho nejbližší pracovnice, která byla přítomná v jeho blízkosti až do konce, a která po mnoha létech mlčení se rozhodla promluvit. (05.12.2016)