Gattaca

Na zadek tedy rozhodně nepadám, ač netvrdím, že nešlo o zajímavou sondu, navíc mísící tradiční sci-fi s vizuální atmosférou filmu noir. Navrch zaoceánským divákům představila jednu z nejzářivějších hvězd let následujících (Jude Law) a ukázala, kterak za pár let budeme chtít geneticky vylepšené děti, které se dostanou do vyšších vrstev společnosti. V opačném případě jim okolí nedovolí růst a zbydou na ně jen podřadné práce. Drama o nebezpečí vědeckého pokroku potěší chladně stylizovanou budoucností, hereckými výkony, netriviálním dějem, který se vyhýbá efektivním scénám. Asi to bylo mým rozpoložením, ale nakonec půjdu jen na tři hvězdy. Mám za to, že se z toho dalo vymačkat víc. (23.04.2017)

První slovo, které mě k tomuto filmu napadá, je originální - teď myslím námět. Společnost rozdělena na dokonalé a nedokonalé lidi, přičemž pokud jste jedním z nedokonalých, nemáte šanci (pokud nebudete podvádět) se stát jedním z dokonalých… Druhé slovo, které mě v souvislosti s tímto snímkem napadá, je komorní. Protože komorní sci-fi, bez použití nějakých větších efektů (prakticky vše, co vidíme z "ne tak vzdálené budoucnosti", jak nám na začátku řekne sám film, je jen start raketoplánu) jsem zřejmě ještě neviděl. A třetí slovo, které chtě nechtě musím v souvislosti s tímto snímkem použít, je zklamání. Opravdu jsem od filmu čekal víc a speciálně s takovouhle zápletkou a obsazením. Všichni herci odvedli dobrou práci, to beru, ale myslím, že pod vedením někoho jiného (a teď nechci nijak Niccola shazovat, přeci jen, debut to je pěkný) by Gattaca mohla být Blade Runnerem této generace. Škoda, že tomu tak není… 70 %. (03.08.2011)

Lze bez hi-tech zbraní, futuro dopravních prostředků, zpomalených záběrů a celkově bez jakéhokoliv náznaku budoucnosti (krom úvodního titulku), natočit kvalitní sci-fi? Andrew Niccol dokázal, že lze! Celý film postavil na - na první pohled silně utopické - vizi světa, ve kterém se lidé dělí na geneticky dokonalé a... genetický odpad. Utopie je to však do té doby, než se nad poselstvním snímku zamyslí každý rozumnější divák a chtě nechctě uzná, že k čelnímu střetu s tímto problémem může opravdu časem dojít. Niccol však diváka svou apokalyptickou vizí nestraší (jak to rádi jeho kolegové ze sci-fi vod dělají), ale předkládá ji jako holý fakt, který musí divák pro hru přijmout. Proto se Niccol vystříhal všech efektních, ale pozornost odvádějících, hračiček zmíněných na začátku. Že jsme přece jenom trošku dál v čase naznačí Niccol jenom díky strohým faktům, jako že se létá na kdejaké planety a jejich měsíce. No, vstupní turntiket do Gattacy lze ještě brát v potaz. Díky kameře Slawomira Idziaka, který s nezdravě žlutým filtrem snímá jak interiéry, tak exteriéry, ve kterých se odehrává děj, se Niccolovi podařilo navodit tu atmosféru, kterou každý divák od žánrového snímku očekává. Ladný hereceký sprint Ethana Hawka, kterému na paty šlape Jude Law a taky v malinké roličce Xander Berkeley (doktor), je tak impozantní, že o to více zamrzí nesmělé klopýtání Umy Thurman kdesi vzadu. Ač Gattaca nemá v ruce trumfy, kterými by oslnila, tak přesto je to film, na který se jen tak lehce nezapomíná. Což při absenci je při absenci nabušených vizuálních efektů téměř až nadlidský výkon. (12.06.2005)

Propracované ztvárnění budoucnosti, působivost v detailních vychytávkách, estetická výprava, a přesto hlavní síla filmu netkví ve vizuální atraktivitě. Uvěřitelné dějové okolnosti a kvalitní herecké výkony zvýrazňují humanitu celého přiběhu o neporazitelnosti lidského snu. Gattaca je tedy i emocionální, avšak nikterak lacinný (to právě naopak) a skutečně prožitý film, který se dá zhlédnout téměř "jedním dechem"... "I only lent you my body, you lent me your dream" 9/10 (12.11.2009)