Dobré ráno, Brno!

Obsazení skvělý, následná smršť rozhovorů s Kolaříkem očekávatelná, brňáckost nenásilně podaná např. i v půvabném železničářském úvodu 7. dílu. Bezkolečkovost Dobrého rána má silné plus v absenci neživotných šustivých dialogů a naivních typizací, mínus pak v samoúčelnosti hoven v kabelce, rutinních kuřeb na pracovišti apod.  Vlastně v žádném dílu nesmí chybět nějaký dějově výrazný buď fekální nebo oplzlý motiv. Samoúčelné je to ale možná jen zdánlivě, mámť tu venkoncem podobný zážitek jako s dejvičáckým Dabing street, totiž  divácké rozpaky v průběhu a náhlé vyjevení smyslu celku v posledních (zde dvou) dílech. Vyjevení jaksi nehmatné a éterické, dodávám pro případ, že by nějaký všetečka po mně chtěl toho smyslu výklad. (13.03.2023)

Když jsme diskutovaly tento seriál, jedna kolegyně se vyjádřila v tom smyslu, že Prušinovský má podle ní, ač zde o Kolečko míň, už asi definitivně o kolečko víc. A nemyslela to dobře. Tak tento názor já úplně nesdílím, resp. stále si myslím, že režisér možná o kolečko víc má, ale ještě pořád to prospívá věci. Je pravda, že jsem od něj viděla už i lepší počiny. Např. různých variací na fekálie bylo v Dobrém ránu na můj vkus už příliš - a nemám na mysli ty slovní, tam to bylo v pohodě:) Občas (v některých dílech) mi také přišlo, že to trochu přešlapuje na místě či jde odnikud nikam, i když by se z námětu dalo vytěžit více. A taky ten úplný závěr mě trošku zklamal, neb byl na mě (vzhledem k předchozí atmosféře) asi až moc tragický - chtěla bych věřit, že to nebyl definitivní konec celé partičky okolo Dobrého rána, ale jde to trochu proti např. sdělením Jana Kolaříka z jednoho rozhovoru, který jsem zaznamenala - tak leda, že by blafoval podobně, jako často jeho Mirek... Tím ale s "negativy" končím. Po většinu času jsem se totiž u seriálu výborně bavila, užívala si všechny ty větší i menší srandy a absurdity i to, jak si to (často v takovém příjemně nas*raném nebo znuděném módu) evidentně užívali skvělí herci (zejména již zmíněný Jan Kolařík je my new hero!). Bavilo mě, jak se podařilo do děje zakomponovat reálně existující osobnosti pohybující se ve světě médií, vystihnout, ač samozřejmě s řádnou nadsázkou, zřejmě do velké míry i nějaké hlavní "teze", radosti a strasti televizního světa a trhlost lidí, kteří se v něm vyskytují. Líbil se mi hudební doprovod, zejména úvodní skladba nemohla být (vzhledem k tématu a ladění seriálu) vybrána lépe. A taky se to odehrávalo v Brně, s čímž korespondovala i nářeční mluva většiny postav. A to se rovněž počítá. 75 - 80 %. (27.02.2023)

„To je na hovno totok, ty musíš tu stolicu pořádně ředit!“ „A jak?“ „No tak si dej burritos na Cejlu.“ Jakožto osoba, která ve Štatlu spokojeně prožila cca pětinu života, jsem převelice překvapen, že borec odkudsi od Příbrami to trefil až takto skvěle! Až jsem si z toho při sledování občas, jako např. u výše citované scény či u Kmotrovského setkání poškádlených lokálních divizí veřejnoprávní mafie, kvalitně zvlhčoval spodní prádlo (přičemž zejména kontyšák Luba Slovák, alias da Vinci z průjezdu, by si zasloužil vlastní seroš, nebo alespoň tři další řady tohoto). ------------ Resp. uvedené žel platilo toliko o první sérii a dejme tomu s přimhouřenýma bulvama o prvním dílu druhé. Následně však komusi kdesi zjevně přeskočilo a k mému zděšení se seroš bez varování přepnul na Dobré ráno v růžových Babovřeskách, tj. zasmrádlou žumpu beznadějně nehumorné a pečlivě vymýdlované scénáristické nemohoucnosti beroucí za vděk i evrgrýny jako chrápající a prdící Mirda, kterého s takovou měli raději nechat vesele komatovat a předat štafetu Šmardovi. No, Morávkovou a souložící ropuchu jsem ještě se skřípěním zubů zvládl, aniž bych prohodil obrazovku oknem, nicméně dále si dojem z první řady kurfit opravdu nehodlám. (04.03.2023)

Jan Prušinovský psal i točil Dobré ráno, Brno! očividně dlouho. Různá nálada epizod, různé vyznění.  Celkově bezchybné obsazení, originální námět, vyladěn každý detail scén i scénáře, včetně reálií. Skvělá hudba. Veřejnoprávně oprcávající zábava plná osvěžujících tváří i lokací. Precizní zpracování, žádný papundekl - dokonalé do posledního plakátu, knihy, hlodu či plata vajec. Cyril si nakonec ty kamerunské ovce nekoupil. (27.02.2023)

Ešte po siedmom dieli som si nebol istý, čo si mám o tomto bláznivom programe pomyslieť, či je to len súbor náhodných skečov, alebo je v tom hlbší koncept, ale posledný diel všetko krásne vypointoval a uzavrel. A v rámci takéhoto modelu mi ani nevadilo, že sa tam pootváralo veľa tém so širším presahom (harassment, stalking, bezdomovectvo, lifestyleová žurnalistika, psychické choroby, traumy z detstva, drogy, urážanie Brna...), ale tak ako v spoločnosti, ani tu ich nikto neriešil. (01.03.2023)