To Kill a Mockingbird
Ako zabiť vtáčika
Režie:
Robert MulliganScénář:
Horton FooteKamera:
Russell HarlanHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Gregory Peck, Mary Badham, Phillip Alford, John Megna, Frank Overton, Rosemary Murphy, Ruth White, Brock Peters, Robert Duvall, Paul Fix, Collin Wilcox Paxton (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Spravedlnost musí být slepá. Ale neměla by být zaslepená. Sedmiletá dívka Scout (Mary Badhamová) a její starší bratr Jem (Philip Alford) žijí v zapadlém jižanském městečku Maycomb na počátku třicátých let 20. století jen s ovdovělým otcem Atticem (Gregory Peck). Ten je právníkem a většinu dne je pryč, takže oba sourozenci se během léta věnují různým dobrodružstvím v nejbližším okolí domu. S dětskou nevinností vnímá Scout právnický případ, kterého se její otec ujme. Atticus totiž obhajuje černocha Toma Robinsona (Brock Peters), jenž je obviněn ze znásilnění bělošské dívky. Zatímco obyvatelé Maycombu považují věc za jasnou a chystají se Toma zlynčovat, smysl pro právo a spravedlnost velí Atticovi postavit se proti všem. Tím spíš, že podle všech indicií k žádnému znásilnění nedošlo… Americký film režiséra Roberta Mulligana vznikl v roce 1962 podle románu Harper Leeové, který vyšel o dva roky dříve a získal Pulitzerovu cenu. Kniha i film patří v USA k velmi oblíbeným klasickým dílům. Snímek získal kromě řady jiných cen též Oscary za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (G. Peck), nejlepší scénář (Horton Foote) a nejlepší výpravu v černobílém filmu. Kromě toho měl ještě pět oscarových nominací: herečka ve vedlejší roli (M. Badhamová), černobílá kamera (Russell Harlan), hudba (Elmer Bernstein), režie a nejlepší film. (Česká televize)
(více)Recenze (297)
Nádhera. Prvá polovicu filmu zobrazuje krásne detstvo dvoch súrodencov a ich kamaráta so všetkým čo k tomu patrí. Vtipné, svieže. Druhá polovica je o niečo vážnejšia zo súdneho prostredia. Horké, smutné, na zamyslenie. Pri odchode právnika zo súdnej siene, kedy sa mu na počesť všetci "čierni" postavili aby mu vzdali úctu, tak z toho som mala až husiu kožu. Nemám námietky. Vrelo odporúčam. ()
"V Americe jsou soudy rovnoprávné, u našich soudů jsou si všichni občané rovni..." Opravdu? A tom je tohle "rasistické" drama s výborným Gregory Peckem. ()
Trochu jsem se obávala, co znovuzhlédnutí filmu udělá s mým pomyslným žebříčkem, na kterém po léta sedí jak kniha, tak film na horních příčkách. Zbytečně. Vedle Dvanácti rozhněvaných mužů a Kdo seje vítr další dílo, kterému ani léta neubrala. Úžasný casting: dětská vizáž Čipery a Della předjímá pozdější filmovou podobu Capoteho a Leeové ve filmu (Capote). Filmu můžu vytknout jedinou věc: v momentě, kdy Atik jde do garáže, aby informoval Robinsonovu rodinu o jeho smrti, a Jem naléhá, aby ho vzal s sebou, zvukař neuhlídal akustiku; je slyšet, že herci mluví v uzavřeném prostoru, ne v reálu. Ale to je jediná vada na kráse. Všechna pozitiva už mnozí vyjádřili přede mnou. ()
Až budu velký, chci být taky jako Atticus ;) Jemně zpracované drama, které obsahuje jednu z mála právnických scén, při kterých se mi hrnou slzy do očí (odchod ze soudní síně)... ()
Zklamání. Jasně, Peck hraje skvěle(zasloužený Oscar) a příběhu nechybí pointa, ale stejně jsem od této učebnicové klasiky, kterou američané uctívají čekal něco jiného(děti nebyly špatné, ale aby vedly příběh, to zas ne...). Radši bych viděl ten dlouhý soudní proces se závěrečnou pointou a ne tenhle roztahaný příběh... No a ještě se jaksi nemůžu rozhodnout mezi třemi nebo čtyřmi hvězdami... 3 a půl a zatím ponecháno na čtyřech, po dalších shlédnutích to upřesním... ()
Jelikož se film objevuje ve spoustě žebříčcích, a to jak obecných, tak i v žebříčku nejlepších soudních dramat, čekal jsem opravdu dobrej film a soudní drama. Dobrý film to je, soudní drama ne. Má to větší záběr. Je to o strašidlech. O těch, které vylézají jenom v noci a jí syrové veverky a o těch, co chodí kolem vašeho domu a znásilní vám dceru. Smutný je, že dodnes se spousta lidí nedokáže a doposud nedokázala projít v cizí kůži. ()
To čekání, kdy se už konečně začne něco dít, bylo hrozné. A nakonec se toho až tak moc nedělo. ()
Ten, kdo by se divil, kde se vzala nenávist v tomto filmu, nezná Ameriku, zemi, která vyrostla na nenávisti a krvi. Je to stát vzniklý na uloupené půdě statisíců povražděných původních obyvatel Indiánů. Navíc USA osidlovali často zločinci uprchlí ze starého kontinentu. A ta nenávist a krutost, neúcta k životu člověka a láska ke střelným zbraním tam byla a dodnes je. Nadřazenost "pravých" Američanů působila a působí zlo na celém světě. Děj filmu sledovaný očima dětí spravedlivého soudce, jehož tak výborně zahrál Gregory Peck, jen ukáže krutost, která v lidech dřímá a ani dětská čistota a nevinnost s tím bohužel nemá šanci něco udělat. Film je výborně zpracován, zasloužil by si jistě i 5 hvězdiček, ale z mého osobního hlediska dávám 4. ()
Slavná kniha Harper Lee byla převedena na filmové plátno s úctou a pokorou, ale určitě by bylo co zlepšovat. Snímek je natočen opravdu nadprůměrně, řekl bych, že po řemeslné stránce tomu není co vytknout. Scénář a herecké výkony jsou velmi zdařilé, především ty dětské role jsou uvěřitelné a zbaveny trapnosti a nelogičnosti. Některé dialogy jsou úchvatné a hodné zamapatování. Film vůbec obsahuje řadu situací a scén, které bych označil za mistrovské (soudní síň, návštěva černošské rodiny, večerní hlídkování,...). Bohužel ale musím přiznat, že film postrádá jednotící myšlenku nebo dějovou linku. První polovinu sledujete na první pohled nesourodé zážtiky tří malých dětí a drobné problémy jednoho právníka na venkově. V druhé půlce začne všechno do sebe pomalu zapadat a jednotit celkový děj, ovšem tak nějak to není ono. Po shlédnutí neumím jednou větou napsat, o čem ten film vlastně byl. Čekal jsem trochu více, i tak bych snímek doporučil. 80% ()
Kultovní americká klasika podle knižní předlohy bestselleru a základní knihy americké literatury 20.století Jako zabít ptáčka. Kniha je neoddiskutovatelně skvělé dílo a všem doporučuji si ji přečíst, i kdyby se jim snad film nelíbil, kniha zaujme. A nedovedu si představit dopad na psychiku mladého Američana, který ji četl v době vydání, v době, kdy rasismus v pravém slova smyslu ovládal mnoho států země Svobody.. Film sám o sobě (pro ty co nečetli knižní předlohu) není nic úžasného, příběh se omezuje pouze na hlavní dějovou linku, což snižuje úroveň díla o mnoho stupňů, ale já jsem rád viděl postavy naživo, jelikož obsazení se opravdu povedlo ("Buba" Boo Radley je dokonalý). Chybějící postavy z předlohy, změna nádechu celého díla a takřka zmizení školní a Dillovy linky je hrozná škoda, třeba jednou někdo napraví v trilogii s větším časovým prostorem, ale závěr filmu tak zahřeje u srdce a zároveň vyvolá takovou spravedlivou hořkost, kterou u filmů s právnickým prostředím očekávám a vyhledávám. A tak, z důvodů výše uvedených, sentimentu a úctě k předloze, dávám 5/5 ()
Velmi silné drama mapující Americkou společnost 30.let. minulého století. Vynikající Gregory Peck. ()
Nevidím sebemenší důvod, proč nedat plný počet. Robert Duvall dokázal během pár vteřin a mlčky prakticky ukrást celý film pro sebe. Gregory Peck samozřejmě vynikající, ostatně jako vždy. ()
Jako zabít ptáčka je vlastně složen ze dvou filmů. První je vnímán očima dětské hrdinky, druhý je soudní proces. Celou dobu mi to přišlo nesourodé, ale závěrečná pointa dost dobře propojila oba tyto filmy a až po skončení jsem vlastně zjistil, že se mi to líbilo. Ps. Největší problém jsem měl se soudem jako takovým, kde soudce promluví snad jen jednou, aby vyzval porotu k verdiktu. Dále to, že advokát žaloby se choval v síni dost neurvale, viz. přehozená noha na opěradle apod. Vím, že jde o maloměstský ba možná vesnický soud, ale myslím, že zvláště ve 30. letech dbali inteligentní lidi na to, jak se chovají a působí. ()
Hodně zvláštní zážitek. Peck byl skvělý, jeho filmový syn taky. Jen zlobivé Scout občas vložili scénáristé neskutečná moudra, která bych čekal spíš od 70 letého kmeta než od malé holky. ()
Výborně zpracované drama Harper Leeové , které se ale pořád lépe čte, než se na něj kouká .... ()
Vubec bych netvrdil, ze se jedna o soudni drama. Je to film o ztrate detske nevinnosti, Peck neni hlavni hrdina, to jsou deti. Coz muze odradit, ale scenar je chytre vystaven z pohledu deti a pomalu utahuje srouby. Peck mi pripomnel Branagha ve Wallanderovi. ()
Příběh by se dal rozdělit na dvě časti - 1. nám umožňuje nahlédnout do života Finchových dětí a jejich vzájemných dobrodružství a zážitků (tajemný soused, škola....) a ta 2. už popisuje samotnou rasovou diskriminaci v podání soudního sporu, kde se řeší znásilnění bílé dívky. Finchova snaha o obhajobu je bezpochyby nejsilnější (téměř nepřerušovanou) scénou celého filmu a člověk už tak nějak stejně tuší, jak to nakonec dopadne... ale vše je podáno tak, abychom nikdy neztráceli naději, což se mi velice líbilo! Konečná jednohubka mladého Roberta Duvalla také potěšila, obzvlášť když si ji pak spojíme s předchozím děním.... ()
Bulel jsem slzy jako hrachy. ()
Zlatý glóbus 3 : PMI, Herec Gregory Peck, Hudba. Nominace 2: Film, Režie ........... Bafta 2 nominace : Nejlepší zahraniční herec Gregory Peck, Nejlepší film. ()
Související novinky
Nový film Aarona Sorkina narazil
Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)
Velice dobře natočený americký film, soudní drama s tématem rasismu, viděným částečně z pohledu dětí školního věku. Film vypráví dospělá Jean Louise „Scout“ Finch, která má staršího bratra Jema a ovdovělého otce Attica, kterému obě děti říkají jeho jménem. Jean a Jem žijí ve fiktivním městě Maycomb v Alabamě ve 30. letech minulého století. O děti se stará otec a také černošská hospodyně Calpurnia, která má u nich také celkem velký respekt. Během horkého léta hrají Scout, Jem a jejich kamarád Dill hry a často sledují jejich podivínského souseda Arthura "Boo" Radleyho, který žije se svým bratrem Nathanem. Děti věří tomu, že Boo je uvnitř vězněn svým bratrem, jelikož jej nikdy neviděli vyjít ven. Při různých příležitostech Jem nachází malé předměty, které zůstaly uvnitř suku stromu na pozemku Radleyho. Patří mezi ně rozbité kapesní hodinky, stará pravopisná medaile, kapesní nůž a dvě vyřezávané mýdlové panenky připomínající Jema a Scout. Atticus je lidumil a právník v jednom, který věří tomu, že všichni lidé si bez ohledu na barvu pleti zaslouží stejné zacházení a ochranu toho, čemu věří. Spousta Atticových klientů jsou chudí farmáři, kteří mu za jeho služby platí v naturáliích. Atticova víra v rovnost všech ras vystavuje jeho děti nebezpečí od místních maloměšťanů, které ještě zhoršuje místní chudoba. Atticus je jmenován aby bránil Toma Robinsona, černocha obviněného ze znásilnění bílé dívky Mayelly Ewellové. Atticus případ přijme, tím však zvýší napětí ve městě a způsobí, že Jem a Scout zažijí posměšky ve škole. Večer před soudním líčením sedí Atticus před místním vězením, aby chránil Robinsona před lynčujícím davem. Ten se tu skutečně ukáže a chce, aby jim Atticus uvolnil cestu. Scout, Jem a Dill jejich vztek nečekaně zchladí . Scout, která netuší, proč se zde ta lůza sešla, pozná pana Cunninghama a požádá ho, aby pozdravil svého syna Waltera, jejího spolužáka. Cunningham se zastydí a dav se rozejde. To byla nádherná scéna, ukazující, jak dovede dětská nevinnost zvítězit nad zaslepenou nenávistí. U soudu se řeší, že Tom vstoupil na pozemek Mayelly na její žádost a že Mayella v té době vykazovala známky bití. Jedním z Atticusových obhajujících argumentů je, že Tomova levá paže je zdravotně postižená kvůli nehodě na bavlníkové farmě před několika lety, ale domnělý násilník napadl Mayellu levou rukou, než ji znásilnil. Atticus poznamenal, že Mayellin otec, Bob Ewell, je levák, což naznačuje, že to on napadl Mayellu, protože ji přistihl, jak svádí mladého černocha (Robinson). Atticus také uvádí, že Mayella nebyla po domnělém napadení nikdy vyšetřena lékařem. Tom popírá, že by na Mayellu zaútočil, ale uvádí, že ho políbila proti jeho vůli. Svědčí o tom, že předtím pomáhal Mayelle s různými domácími pracemi na její žádost, protože „ji litoval“ – slova, která jejího otce akorát pěkně naserou. Ve své závěrečné řeči Atticus žádá porotu, složenou z bílých mužů, aby zahodila své rasové předsudky a zaměřila se na Tomovu zjevnou nevinu. Tom je však shledán vinným. Když Atticus opouští soudní síň, černí diváci na balkóně vstávají, aby dali najevo svůj respekt a uznání. Soudní líčení má však ještě dohru. Tom se pokusí při převozu do vězení utéct, ale zemře. Jeho rodině to jde oznámit samotný Atticus, a potká zde také starého Bob Ewella, který mu plivne do obličeje, ale Atticus svůj hněv udrží. Bob Ewell si však nedá pokoj a napadne také Atticovy děti, kterým však přijde na pomoc nečekaný zachránce...Nedopadlo to úplně nejlépe, jelikož nevinný byl odsouzen a zastřelen, ale jinak se mi ten konec zdál celkem šťastný. Jo a nezapomeňte, že na drozda nesmíte střílet, protože jako jediný pták jenom zpívá a nic špatného nedělá. Zastřelit drozda by bylo jako ukázat veřejnosti Arthura Redleyho jako hrdinu... () (méně) (více)