1984

Karikatura totalitní mašinerie, ukázka oddanosti zfanatizované a ovládané masy Velkou stranou. Během celého filmu je používán specialní jazyk či mluva " newspeak" tj. slova ze schváleného pravopisu a povoleného Stranou, natočená verze se od knižní liší minimálně, zásady, pravidla, hesla a stranické "pravdy" byly vsazeny pro jejich knižní obsáhlost pouze krátce a heslovitě, o to více je z nich cítit totalitní odpad, bezmoc a násilí. George Orwell:".....Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu....Nějak to musí selhat. Něco vás udolá. Je to život......... (03.10.2004)

Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. (16.03.2011)

Lidská mysl je neuvěřitelně tvárná věc... Natáčel to fanda předlohy to je vidět. Na plný nejdu pro pomalý začátek a usínací tempo. Richard Burton (ve své poslední roli) i poměrně mladý John Hurt hrají výborně a není problém jim věřit každou jejich myšlenku. Popravdě jsem 1984 shlédl pouze jako přípravu na zkoušku a nakonec jsem byl mile překvapen sympatickou atmosférou nicoty a beznaděje. Kdo řídí minulost, řídí budoucnost. Kdo řídí přítomnost, řídí minulost. (05.07.2010)

Když jsem tento film viděl poprvé, což bylo před nějakými 15 lety, tak jsem byl celkem ohromen. Bohužel, dnes bych ho hodnotil tak, že už se přeci jen na něm podepsal zub času a zejména pak skutečnost, že realita života už leckdy předčila i Orwellovy představy. Tehdá bych dal 7/10, dnes už jen 4/10. (30.12.2016)

Podpriemerná adaptácia jednej z najlepších kníh 20.teho storočia, ktorá sa snaží byť veľmi detailná a pri snahe podobať sa predlohe, stráca väčšinu jej pôsobivosti. Prehnaná depresívnosť dosť nudí a to by teda film podľa Orwellovej knihy nemal. Na druhú stranu, Hurt podáva výborný herecký výkon, ale to - ako jediné pozitívum filmu - na tri hviezdy nestačí. Nie keď som pri tom od nudy umrel. Knihu som prečítal v priebehu dvoch dní a čas pri nej strávený bol pre mňa subjektívne kratší, ako tento nekonečný, plochý film. (08.02.2012)