Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

Ztvárnit jednotlivé tváře Boba Dylana různými herci, jimž jsou propůjčena jména některých slavných (ale i neslavných) osob, s nimiž se mohl Dylan identifikovat a jejichž povahové rysy mu byly vlastní, je moc pěkný nápad. Bohužel ale tímhle moc pěkným nápadem to všechno končí. Přeskakování mezi jednotlivými charaktery je dosti chaotické a párkrát i doprovázené zbytečnými obezličkami, linie s R. Gerem mi přišla celkem zbytečná a celkově na mě ten film působí neuceleným dojmem a kromě výše zmíněného nápadu s různými "tvářemi" mě ničím nezaujal. Pokud bych měl hodnotit nápad, bylo by hodnocení mnohem vyšší, bohužel však je ten záměr srážen slaboučkým provedením. (21.09.2008)

Velmi neotřelá a zajímavá biografie Boba Dylana, kde je jedna z nejzajímavěrších postav ten Bob během drogových let ztvárněný Cate Blanchett a Heath Ledger jako herec, který se čím je slavnější tím je větší troska. Opravdu noblesně odvedená práce. (21.09.2008)

Jen málokterý film mě takhle zničil, dezintegroval, rozerval a nechal bezmocně odhaleného se sebou samým a zároveň ne sebou samým. Ať už je Dylanem kdokoli a kdokoli je Dylan, „I'm Not There.“ ho svým způsobem nepotřebuje (a proto jím také „úplně“ není nikdo), protože překračuje cokoli co by se na něj omezilo. Rozklad identity, který se skrze film odehrává jde za a kolem Dylana, ten se stává jen vhodným exemplářem, identita se vytrácí u každého, na koho by bylo možné upřít pozornost, diference mezi jednotlivými „Dylany“ skrývají hlubší diference v předpokládané jednotě individua. Je to notoricky známá věta z Rimbauda zfilmovaná a exponovaná na Dylanovi. Strhujícím způsobem aktuální film. (27.02.2010)

Film mi neskutečně sedl, mimořádně vydařená záležitost. Fantastický hudební videoklip, plný situací, které důvěrně znám, pocitů, které ve mně léta žijí. Šest tváří je šest světů v jednom člověku, který napsal velké tak velké množství šlágrů, že dodnes ani nevím, že některé notoricky známé jsou taky od něj. 100% (27.02.2011)

Další z hudebních životopisných filmů, tentokrát o Bobu Dylanovi. Který je sice pojat velmi zajímavou formou, kde je Bob Dylan zobrazován pomocí hned několik osobností (nejzajímavější asi Bale, Blanchett a Ledger), jenže ti kdož Boba Dylana neznají nebo nemají povědomí o jeho životě (mezi ně patřím i já) budou ve filmu dost plavat. Jelikož je vše velmi zmatečné a časové linie se zároveň překrývají a každou chvilku hraje někdo jiný někoho jiného. Film jsem si nemohl moc užit, protože jsem hlavně po většinu času netušil co se děje. Ale musím uznat, že to je celkem zajímavý a neotřelý způsob jak podobný životopis natočit a hudba Boba Dylana je opravdu zajímavá. (13.08.2012)

Ze všeho nejdřív musím vychválit až do nebes všechny herce ztvárňující legendárního muzikanta Boba Dylana, mezi nimiž královnou jest úžasná Cate Blanchett. Když už se zabývám ženami, tak velmi výraznou stopu tu zanechala i éterická Charlotte Gainsbourg coby přítelkyně Robbieho Clarka v podání Heatha Ledgera. Je mi úplně jedno, že jsem se v té spleti pomyslných osudů občas ztrácela, vždyť ve skutečném životě se víceméně ztrácíme všichni. A já se chci ztrácet s geniálními texty na rtech a báječnou hudbou v srdci, čehož se mi obojího díky této filmové libůstce dostalo měrou vrchovatou. (90%) (26.06.2021)

Všemohoučí kamera ukázala, jak to vypadá, když si s ní někdo dá záležet. Skvěle nasnímané - hlavně černobílé pasáže jsou v zajímavých prostředích. Celkově ty černobílé pasáže jsou lepší. Nějakej Bob Dylan mi je celkem jedno, protože netrpím syndromem uctívat ho. Koneckonců nikdy tam není nikde řečeno, že to je film o něm, jen tam hraje jeho hudba. Já nechci hodnotit jeho hudbu, to by dopadlo tak na hvězdičku na dvě. Ale to zpracování a originalita a ten nápad, to už je něco jinýho. To ten film dostává fakt do úplně jinýho rozměru. Navíc Todd Haynes si vybral samý dobrý herce a taková Kate Blanchett, to bylo něco neuvěřitelnýho (akorát podotýkám, že ten blitek byl naopak dost uvěřitelnej). Celej film je protkán zajímavejma myšlenkama a zajímavejma poznatkama (i když se všema nemusí člověk souhlasit, ale aspoň se nad tím zamyslí). Hodně písnišek se dobře hodí do děje (nebo spíš děj se dobře přizpůsobil těm písniškám). Takže: plusy rozhodně převažují nad mínusy. Ale něco mi furt říká, abych to s hodnocením moc nepřeháněl. Ale z uměleckýho hlediska je to za plnej počet. (10.04.2008)

Na pomezí 3 - 4 hv. Nápad-experiment je o skvělí, jen občas děj trochu drhne. Scénář není úplně nalinkovaný, ale rozhodně bych netvrdila, že je špatný. Spoustu "krásných vět", prima hudba a mimo jiné také vtip. Cate byla skvělá, naopak část s Christianem Balem mě vůbec nebavila. Na Heatha se mi koukalo s lítostí, protože i on se své role zhostil dobře. Richard Gere byl taky fajn a malý černoušek byl teprve hvězda! Škoda, že to tvůrci aspoň o tu čtvrthodinku ještě nezkrátili. "Chcete něco vzkázat vaším fanouškům?" "...Astronaut." (19.10.2008)

Opravdu nečekaně zajímavě zpracovaná biografie (pro mě skvělého a hlavně nesmrtelného) Boba Dylana :).... V rytmu jeho světoznámých písní tak máte možnost nahlédnout na jeho život trochu z jiné stránky a to hned z 6ti různých úhlů :).... Výkony všech představitelů B. Dylana jsou úžasné, ale nad tím, co předvedla Cate Blanchett opravdu hluboce smekám. Pro mě je hvězdou tohotu snímku (hned po Bobovi samozřejmě :D ) právě Kate.... Jediné co bych filmu vytkla, tak mírnou zmatenost. Musím přiznat, že sem mnohokrát byla absolutně dezorientovaná, jak v časové tak v místní rovině. Naštěstí to je při celkové rekapitulaci jen malá vada na kráse v podobě jedné strhnuté hvězdičky*.... 4* (29.01.2009)

Film postavený na vynikajícím nápadu rozdělit osobnost Dylana do šesti postav. A všechny jsou dokonale funkční, dobře zahrané. Navíc má film výbornou kameru a hudební stránka je také (jak jinak) dokonalá. Čekal jsem dobrý film, ale jsem příjemně překvapen, jak neobyčejný nakonec je. (13.04.2009)

Nápad je vynikajúci, spracovanie je už žiaľbohu neuspokojivé, tak trochu nedotiahnuté. Možno to tvrdím len preto, že do tejto témy sa veľmi nerozumiem a možno preto ma film až tak nebavil, čo môže mať ale aj na svedomí slhá stopáž. Nič výnimocné to teda nie, narozdiel od výkonu Cate Blanchett a Marcusa Carla Franklina, kvôli ktorým zaokrúhľujem nahor... (12.08.2011)

Amfetaminovej výlet, kdybych nevěděl že je to o Dylanovi, nepoznal bych to...ale přesto, mě film bavil-zvláštní :) (06.09.2012)

"Jsem to já, nejsem to já..." Dylanovské album ikonických črt rozevlátého putování na hrazdě vnitřního tuláctví. Herecká dostaveníčka s modlou rozervanosti v klubu buřičství, svobodné anarchie a provokatérské tolerance. Na jednotlivých pódiích si podávají ruce duševní schránky, odstíny šňůr v metamorfózách zralého věku barvitých střepů identity a překračují práh uměleckých zastávek napříč manýrám společenských údobí. Trhavé pohyby, divokost a rebelantská insomnie Cate Blanchett, "deanovské" návaly a herecká popularita skropená tříštivým žebříčkem rodinným Heatha Ledgera, westernovský „klaďas,“ zastánce mravů tradic Richard Gere, dokumentární zpověď přítomného koncertního projevu Christiana Balea, eskamotérské vize Bena Whishawa, … Heroický Bob Dylan - sběratel inspirace i trosečník zralosti v bouřlivém svazku období módního folklóru a burácivých idolů nesešněrovanosti, s individuálním potiskem charakterové image zapsané vlastní myšlenkou v niterném snáři. Potlesk múzám pelmelu dravé nekonvenčnosti, vnitřního bohémství a rebelantského mámení ve vizuálně pokušitelském zátiší. (16.05.2014)

Opět film stavící na nekonečným žvanění art keců, který nuděj a otravujou zároveň, hrozný písně, texty i s vypravěčem dohromady. Rozdělení na časový etapy Dylanova života bylo sice zajímavý, ale jejich obsah již nikoliv, jedině mě snad trochu zaujal protest proti výstavbě dálnice kdesi na americkým vidlákově. Dylan akorát složil pár dobrých songů, který ovšem tím, že se za každou cenu držel čistě folkovýho stylu, děsně nazpíval (cover verze asi tak 1000x lepší), jinak protestování proti konzumní společnosti, válce ve Vietnamu a kdovíčeho ještě mě prostřednictvím fádních písní a debilních žvástů pod vlivem fetu fakt nezajímá a hlavně už nudí. Kdyby to bylo kratší, možná bych dal bod, ale takhle se jedná o čistej odpad. (01.04.2017)

Bez osobního vztahu k Dylanovi a jistého faktografického přehledu o jeho životě a kariéře (Pennebaker a Scorsese jsou tak zhruba nezbytné minimum) si to asi ani nemá smysl pouštět. Mě Dylan léta fascinoval svojí unikavostí, schopností vyjádřit svou dobu a přitom zůstávat mimo ni, zároveň se angažovat i neangažovat, hrát si na něco tak dlouho, až se tím doopravdy stane, a pak se plynule přehrát zase do jiné role, a jen tak mimochodem přitom ze sebe sypat jeden zvláštně sebevědomý, zároveň zemitý i intelektuální, s neotesanou muzikou neoddělitelně prorostlý text za druhým (budiž filmu ke cti, že na ty vůbec nejprovařenější hitovky dojde až v závěrečných titulcích) a Haynes pro mě natočil filmovou báseň, která těmhle mým pocitům z Dylana přesně odpovídá a ještě je rozvíjí dál, k věcem obecněji lidským; netuším, jak ho napadlo slepit ty střepy zrovna takhle, ale slepil je skvěle. Jo, a co do vyjádření ducha portrétované hudební éry je I'm Not There přesným opakem líbivě akademicky sterilního Llewyna Davise – v prostředcích klidně anachronické, ale v obsahu autentické až do morku kostí. (21.04.2017)

Todd Haynes prostě točí divné filmy. Po Sametové extázi přináší další úlet, který se tentokrát toči kolem Boba Dylana - kterého mám rád, ale znám jen jeho hudbu a to ještě docela zběžně. Možná proto na mě film nezapůsobil, kdo ví? Přišlo mi to zmatené, bez výraznějšího děje a především dlouhé! Nápad měl Haynes skvělý a originální, vizuální zpracování je fantastické, písničky - jak jinak - taky a herci si s nelehkým úkolem pěkně pohráli, ale pořád tam prostě něco skřípe. Něco, co by všech šest Bobových tváří spojilo dohromady a udělalo z nich celek. To něco je špetka děje a půl hodina stopáže dolů - pak by to bylo bez chybičky. (20.11.2008)

Zajímavý i když nevyrovnaný pohled na hudebního génia.Cate Blanchett opět vynikající. Solidní výběr písní pro podkres některých scén. Doporučuji před shlédnutím tohoto vidět vynikající Scorseseho dokument No Direction Home, který ne úplně skalním fanouškům Dylana osvětlí řadu věcí. I když ten kdo není Dylanův příznivec by se na tento film asi neměl dívat. Díky Bohu že Dylan Is there. (08.12.2008)

Pozoruhodný bol život Boba Dylana. Ale je pozoruhodný aj tento film o ňom?......rozporuplnosť...v tej by sa to zhodlo.....avšak takéto filmové stvárnenie nemusí zaujať každého.... (05.06.2009)

Tak trochu jiný biografický film. Možná, že v záplavě různých životopisných filmů bylo už na čase vytvořit něco tak odlišného. Myslím si, že jako inspirace pro budoucí biografické filmy může tento snímek hodně posloužit. Nejedná se totiž ani tak o životopis jakožto spíš o zachycení složité osobnosti takové legendy jakou BOB DYLAN bezpochyb je. Z 6 herců, kteří Boba ztvárnili u mě vyhrála na plné čáře Cate Blanchett, která ztvárnila Dylanovy bouřlivá 60. léta. Stejná gesta, pohyby, arogance.... měl sem možnost sledovat dokument o Dylanovy z těchto let a Catina stylizace mi přinášela husí kůži z toho jak moc se přiblížila Bobovi. Možná, že kdyby se režisér zaměřil pouze na toto zpěvákovo velmi vydařené období (desky: Highway 61 Revisited a Blonde on Blonde) tak by bylo hodnocení z mé strany určitě daleko vyšší, ale nutno podotknout, že by to zas nebyl tak revoluční počin. Velký plus si taky zaslouží výběr hudby. Bohužel etapy s Gerem, Ledgerem mě nechali úplně chladným. Škoda, ale uvidíme co s tímto filme udělá zub času. (03.08.2009)

Absolutně nechápu. Strukturu sice ano, ale význam už moc ne. Co je pravda, co ne, co má co představovat. Kdo ví. Tak je to jen tlachání a tlachání, občas zajímavé, ale většinou ne. Jediné, proč jsem to vydržel, byly písničky Boba Dylana. Ty sice nevyhledávám a neposlouchám, ale jako podkres k filmu by byly fajn. (25.10.2014)