Anička s lískovými oříšky

Na to, jak pohádky nemám rád, mě tahle fakt zaujala. A to hned od začátku, jak se ten zmoklý poutník představil jako "Irvín Titulen", takové velmi neobyčejné jméno, že? (Než mi o vteřinu později došlo, že Čenský říká "moje jméno je i mým titulem - jsem král Ondřej!). V pohádce je spousta věcí, které by si děti měly vzít k srdci, ale také naopak, ledacčeho by se měly vyvarovat. Tak z toho prvního soudku, děti vidí, jak je důležité umět psát - stačilo by pak, aby ta ovce hodila svůj příběh na papír a Čenský by hned věděl na čem je a ušetřilo by se tak cca 60 min. děje. Taky se přesvědčíme o důležitosti doplňků stravy - kdyby král Ondřej pravidelně užíval gingko bělobu, nemohl by zapomenout, kde už tu sestru od ovce viděl, a došlo by mu všechno. Od královny podsvětí se děti zase naučí, že se to nemá se solárkem přehánět (i když, i přes svou pokožku byla z těch ženských postav jasně nejhezčí, a to myslím vč. Rybové v civilu, né coby ovci). No a teď si probereme ty záporné věci. Pohádka se opět snaží opěvovat nesmyslnou lásku na první pohled, kdy Čenský požádá Rybovou o ruku během prvních tří minut, co se viděli. Navíc tomu ještě nasadí korunu tvrzením, že "hezčí dívku bych těžko hledal"! No do prčic, kde to jsme? Copak je nejdůležitější taková povrchnost, jako je vzhled, aha!? Kdyby se takhle zamiloval do té královny podsvětí tak neřeknu ani popel, neboť majitelka zlatých růží a zlatých klasů je rozhodně lukrativnější a rozumnější partie. Krása brzy odkvete, ale zlato nikdy... Příběhu bych taky vytkl, že ta sestra hlavní hrdinky ji nemusela vydávat za svého bratra. Protože už tak byla malá pravděpodobnost, že král Ondřej je zoofil, a ona to zkomplikuje, že by musel být homosexuální zoofil, aby se zamiloval do ovce mužského pohlaví. (19.04.2019)

Anička s lískovými oříšky je je jedna z prvních televizních pohádek po rozpadu Československa. Je o nevlastní dceři Aničce, kterou zlá macecha třikrát prokleje (ať je němá, ať je celá jiná a ať ji stíhá neštěstí). Anička je tak prokleta do odporného stvoření s ovčí hlavou, které se všichni bojí či se jim hnusí. A ono skutečně se jedná o hodně odpornou masku, možná až morbidní. O to více zaujme a upřímně právě ta odporná ovčí hlava je to jediné, co si divák z ní po pár měsících zapamatuje. Podle mě ta maska splnila cíl a díky ní se na pohádku nezapomene. Nebýt jí, zapadla by v televizních archivech a diváci by ji ze vzpomínek vymazali. Pohádka je totiž jen pouhým průměrem. A to i přesto, že se jedná na televizní poměry o hodně výpravnou pohádku. Natáčelo na pěti hradech, což bohužel kvůli jen pár krátkým záběrům nejde poznat. O to více zde dominují televizní ateliéry v čele s gumovými draky ala draci z pouťového domu hrůzy, kteří hlídají tajnou bránu před lidmi. Samotní herci hrají podprůměrně, především Rybová v hlavní roli a její nevlastní sestra. Brejchová se jakžtakž snaží, ale nezachrání to. Nevynikne ani Čenský v roli krále, který tak dá o sobě nejvíce vědět hned v úvodní scéně, kdy se na první pohled zamiluje do Aničky a hned asi po dvou minutách ji žádá o ruku. [2424. hodnocení, 128. komentář, 53%] (17.03.2020)

Zajímal mne námět pana Vladislava, kterého jsem znal i osobně. Paní Konášová vytvořila ovšem své rutinní dílko. Ano, dialogy to jsou a říkat se to dá dobře,ale jsem si skoro jist, že jeho jazyk jaksi ... vymizel.  Linda Rybová je dobrá,, pan Čenský je ... pan Čenský, sošný, krásný a umí hezky vyslovovat dialogy. Paní Brejchové pohádka nějak neseděla, přijde mi nečekaně nevýrazná,. Ovčí hlava chápu, že může dítě vyděsit hodně a utkvět v paměti, hodně i dalších triků, draků, pohár zapomnění a podobné prvky. Možná pro dítě až moc. Takže není to průšvih, ale zase ne moc. (01.03.2024)

Jo, i já bych měla zmínit ošklivou ovčí masku, protože mě jako malou děsila. Leč to mi nezabránilo v další projekci, že. Stejně si myslím, že jde jen o ten první dojem a pak si i dítě na ten pohled zvykne. (Narozdíl od Sedmera krkavců, tam jsem se přes tu atmosféru nepřenesla snad dodnes.) Líbilo se mi království víl a princův zakletý bratr. (02.05.2012)

Natrefila jsem na tuhle pohádku v csfd náhodou a po přečtení komentářů jsem zjistila, že ji znám. Jedním bodem téhle pohádky je ta strašná OVCE, ze které jsem taky v dětství měla hrůzu, a protože mi bylo trapné to mámě říkat, dělala jsem že se na tu pohádku dívám a přitom jsem civěla na vázu vedle televize. A přiznávám se k tomu až teď co vím, že jsem nebyla sama kdo se té ovce bál. Co se týče dalších postav, tak Linda Rybová je průměrně pěkná a do pohádky se celkem hodí. Jan Čenský se mi jako princ nebo král vůbec nelíbí. Takže moc hvězdiček to není, jak už tu někdo řekl, pohádky by neměli strašit ale bavit. (18.03.2007)