Le Mépris
Il disprezzo
Pohŕdanie
Contempt
Contempt
Contempt
Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHrají:
Brigitte Bardot, Michel Piccoli, Jack Palance, Giorgia Moll, Fritz Lang, Jean-Luc Godard, Raoul Coutard, Linda VerasObsahy(1)
Jen mimořádně nesáhl Godard ve filmu Pohrdání po vlastní látce a natočil adaptaci stejnojmenného románu italského spisovatele Alberta Moravii. Děj je poměrně jednoduchý: francouzský spisovatel a scénárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal, nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena. Ta začne svým manželem postupně pohrdat. Každá z postav, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (americký herec Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardotová) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavením scenáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí... Godard se navrací k archetypům umění – antice, v zemi, kde vznikla, k Vergiliovi a Homérovi, tuto „filmovou antiku“ zde reprezentuje Fritz Lang, jenž hraje sám sebe. Režisér, stejně jako spisovatel, musí vzdorovat síle peněz, což mnohdy znamená nahlédnout do nitra sebe sama. (Česká televize)
(více)Recenze (150)
bohužel mi nic neříká tento film. Buď Godardovy filmy zbožňiju, nebo se u nich moc nechytám. Film mi dost připomíná Truffautovy snímky, ke kterým cítím podobný názor, jako ke Godardovi ()
Francouzský klasik Godard (pro mě) poprvé v barevném podání. Jinak zajímavý film, který má zvláštní a nutkavý styl, který nutí diváka hledět stále dopředu a snažit se předpovědět jak dopadne tahle scéna, jak zase támhleta a nakonec jak se vyvrbí celý vztah obou protagonistů.Plus ještě nemůžu nezmínit vynikající Bardotovou a skutečného Fritze Langa. ()
Nevkusné interiéry těch jejich příbytků dobře vystihovaly marnost jejich života. Tlachání o ničem, pohrdání si zasloužili snad všichni zúčastnění. Ano, a do Odyssea projektovat muže, který utíká před svou ženou - opravdu symbolické. Bohužel, zabývat se prázdnotou není ani moc poučné, ani příliš zábavné. ()
Jediná krásná věc je Bardotky zadek. Je pravda, že hrdina je velký slaboch a zaslouží pohrdání, ale ne za svůj postoj nebo komercializaci, on nemá žádný postoj a je tak děsivě nevýrazný. A jeho žena pragmatická mrška, která chce hlavně pěkné hnízdečko, jinak je nesnesitelná znuděná barbina. Jestli tohle měl být Godardovo nejkomerčnější film, tak to potěš. Taková pseudofilosofie. Vlastně nejzajímavější je účast Fritze Langa a jeho názory na film a filmový průmysl. Mimochodem, poslední slovo zní Silenzio(Silencio), stejně jako Mulholland Drive, náhoda? A ta hudba, krásná! ()
Nevěřil jsem, že Jean-Luc Godard vystihne genialitu Alberta Moravii. Ale Pohrdání odráží stejnojmenný román dokonale, ačkoli kupříkladu Odysseu psychoanalyticky nevykládá německý režisér, ale italský (francouzský?) scénárista Riccardo (ve filmu Paul). Ráno se dva lidé bláznivě, šíleně milují, potom se přihodí nevinná událost - nedorozumění, a večer je lásce konec. Bolestivě nevyzpytatelné jsou akce a reakce lidských hormonů, však taky nejde o málo - muž a žena podvědomě zkoumají, zda chtějí spojit svou krev, své rodokmeny, zda jsou jejich geny kompatabilní pro plození nového života. Mnohem lépe tuhle pomatenou hořkosladkost sděluje Georges Delerue titulní melodií. Je teoreticky stejně primitivní jako můj komentář, ale prakticky nezapomenutelně čarokrásná. ()
Já se nudil.A v těch málo chvílích kdy ne jsem B B nenáviděl. ()
Prvy krat som sa stretol s Godardom a hneď to bolo nežne, tragické a úplne. Hudba tak výrazná a intenzívna až máte pocit, že s kombináciou obrazov by mohla vyplniť celé trvanie filmu a bol by to zážitok dostačujúci. Nie je čo lutovať ani ked hudba prestane a hlavnú rolu prevezme Godard spoločne s Piccolim a BB, ktorá očarí a to nie len krásou. Začiatok môže pôsobí mätúco ale postupom času všetko začne do seba za padať aby z toho vyšiel ten pocit pohŕdania. ()
Oficiální text distributora se zcela míjí s obsahem a smyslem tohoto existenciálního filmu. ()
Godard a jeho výraz pohrdání hollywoodským filmovým průmyslem a celkové komercializaci filmu. Zároveň filmová reprezentace jeho lásky k umění, filmům, natáčení a sledování. V celkovém významu film o filmu, který je svojí intelektuálností velmi náročné dílo, jehož velmi specifická, odtažitá a chladná krása dokáže oslovit malou skupinu, která vzápětí ocení odhalující bohatost, množství citací, narážky, dvojsmysly a filmové střípky, které dohromady tvoří fascinující dokument o neúnavné tvůrčí sebereflexi. Sekvence odehrávající se v bytě je svojí architekturou působivou kombinací vztahu mezi filmem a obrazem, jehož omezený prostor Godard skvěle využívá k průzkumu upadajícího vztahu dvou hlavních aktérů. ()
Vizuálně krásné - hlavně Bardotka - ale obsahově slabší. Při sledování maratónu konfliktů v parku a posléze v bytě, kde se Camille chová jako rozmazlená kráva, mě napadlo, že příhodnější název filmu by byl PMS. Část na Capri je o 100 % lepší, ale ten konec... ()
„Sny k vytvoření filmu nestačí“ - pronáší Francesca, asistentka a překladatelka, která spojuje rozdílné světy (i jazyky) producenta Jeremiáše, režiséra Fritze Langa, hrajícího sebe sama a manželskou dvojicí scénáristy Pavla a Camilly. V roztřesených konturách vztahů probíhají rozpory mezi svobodou tvorby a producentským tlakem, i konflikt manželský a tvůrčí. Pohrdají vlastně všichni, každý z jiného důvodu... a taktéž všichni (mimo producenta) se neustále pohybují na pomyslné hraně toho, jak být věrný sám sobě nebo více či méně ustoupit ze svých autorských a lidských zásad. Zaujmou celkové záběry prostoru snímané z povzdálí, dlouhé scény ...u Godarda nezvyklé, leč účinné. Manželské dohadování v prostřední části filmu je esencí neukotvenosti partnerů, téměř dokonalá analýza rozpadu manželství. „ Stejně jako v životě není ve filmu žádné tajemství, nic, co by se mělo osvětlit, pouze potřeba žít, a točit filmy“ J.L.G. ()
Já nevím. Je tam fůra zajímavých a pěkných scén, je tam i dost nudy a stupidity scénáře. Hodnocení tedy - průměr. Film byl ve své době asi dost populární díky té často ukazované prdelce, což tehdy byl vrchol erotiky ve filmu... ()
Je tak strašne jednoduché nazvať všetko premyslené samoúčelným. To potom môžu filmoví znalci sedieť pri kávičke a samoúčelne filozofovať o svojej vlastnej genialite. ()
Četla jsem nejdřív knihu, tak to může být tím, ale zkrátka takovéhle režijní podání jsem nějak nedala. Bylo to zajímavé, to ne že ne, ale čekala jsem od filmového zpracování víc, bohužel. ()
Pouze hudba a BB stála za tu jednu hvězdu. Chtěla jsem posmrtně uctít Godarda a podívat se na jeho filmy. Tohle je třetí a je to snad ještě nudnější podívaná. ()
(KVIFF 2023) Festival v Karlových Varech oficiálně ukončuji filmem Pohrdání. Té nahoty tady bylo dost, mě to bylo jasný hned od začátku, kdy jedna z prvních scén právě nahotu obsahovala. Aspoň bylo na co koukat, no ne? Děj taky nebyl vůbec špatnej a člověk se u něj hodněkrát zasmál. Krásná Brigitte Bardot tomu filmu dost pomáhala, ale ta její postava, kterou ztvárnila, no radši bych se úplně nevyjadřovala, moc mi nesedla. Ani to překládání z francouzštiny do angličtiny a naopak, to mi přišlo hrozně zdlouhavý a takový nic moc. Soundtrack byl velice solidní. Kamera byla božská, už první záběr, kde byl samotný kameraman Coutard byl skvělej. No a ten tragickej konec byl celkem překvapení, ale já jsem to tak nějak očekával už od začátku, takže pro mě to takový překvapení nebylo. No a je tu konec v Karlových Varech, tak zase příští rok. Během tadyhle 57. ročníku jsem byl na 16 filmech a některý nestály absolutně za nic, ale pak tady byly i nějaký ty překvapení. 8/10 Jako zakončení Karlových Varů dobrý. (Karlovarské městské divadlo - 8.7.2023) ()
Film byl pro mne zklamáním. Téměř žádný zajímavý děj, jen psychologické drama a film o filmu Odysseus. Jediné kvůli čemu stojí za to film vidět je Bridgitta Bardot v necudné podobě, ale i tak mi to připadá na 103 minut trochu málo. ()
Ne, nešlo to. Prostě nejsem na Godarda naladěná...ani Bardotka to nezachránila. Úvodní "hambatá" scéna s Bardotovou na mě působila vyloženě asexuálně. Když ji srovnám třeba se slavnou razítkovací scénou z Ostře sledovaných vlaků, tak vlaky jednoznačně - z hlediska erotiky, vedou. A takový je celý film, sterilní, asexuální, rozvleklý. Prostě mě to nebavilo. ()
Aneb jak kdysi napsal jeden můj oblíbený spisovatel - všechno zůstane jinak. ()
Někteří v tom vidí velké umění a další věci, já vidím jen nudnou blbost. 40%. Godard never more. ()
Související novinky
Zemřel režisér Jean-Luc Godard
Na filmovém nebi nad Francií dnes přibyla další velká hvězda, ve věku 91 let totiž ve Švýcarsku zemřel významný francouzský režisér, scenárista, střihač, herec, producent a jedna z nejvýraznějších… (více)