Hra o jablko

Hra o jablko, film o sváru mezi mužem a ženou, kdy právě ono jablko, typická chytilovská rekvizita, má důlěžitou symbolickou roli, mě bavila. Nenudila jsem se, se zájmem jsem pozorovala výbornou Dášu Bláhovou, vyjukaného a přesto protřelého Menzela jako doktůrka, co nenechá žádnou sukni na pokoji. Rychle jsem se do příběhu dostala, přemýšlela jsem o údělu ženy a nejen o tom (to je u Chytilové typické, že budete při filmu přemýšlet). Naturalistické záběry porodu mi nevadily, čekala jsem to horší. A konec je takový symbolický, každý si může dosadit do příběhu své zakončení. Jen bych dodala, že mi to jako feministický film nepřipadalo. (03.04.2012)

Jiří Menzel je projevem takový český Woody Allen, i ten film mi trošku z něho připomněl, ale nevím proč mi přišel strašně povrchní v tom, jak uměleckým se obrazově snažil být, až to bylo otravné a přitom řešil-neřešil tak banální vztahy bez jakékoliv katarze pro diváka. (Z obrazu socialistické porodnice jako výroby mimin na běžícím páse bez špetky empatie až mrazí). (27.06.2013)

Věra Chytilová mě jako autorská osobnost a člověk vždy fascinovala o něco více než její filmy. Břitká satira Hra o jablko, další z režisérčiných podobenství o mužském a ženském světě a pokřivené morálce, je však i divácky nevšedně atraktivní a úderná. Dagmar Bláhová a Jiří Menzel jsou geniální dvojka, která si s nádhernou vehemencí přelévá kousky lásky, vášně i krutosti v křehké hře o pokušení a důsledcích amorálního jednání. "Já už si ale nechci hrát," říká v závěru filmu Menzelem tragikomicky ztvárněný záletník, porodník doktor John. Chytilová nastavila opět zrcadlo nejen oběma pohlavím, ale i celé socialistické společnosti, včetně barrandovských soudruhů, již jí dlouhá léta terorizovali a nepustili k práci. Hra o jablko je vtipná, rafinovaná i něžná, stejně jako ostrá, přímá a studená. A leč jsou v rámci tvorby Věry Chytilové nejvíce opěvovány kultovní Sedmikrásky, zabývající se destrukcí světa, pro mě je jejím nejlepším filmem právě Hra o jablko. (05.08.2023)

Chytilová natočila velmi vážnou moralitu, která opravdu nutí k zamyšlení. Nezodpovědným lékařem, který na své hry doplatí, přece může být každý z nás....... (17.06.2004)

Porno-záběry na tlačící těhotnou ženskou mě fakt neberou. Předpotopní komoušský zázemí nemocnice ještě míň. (25.10.2009)

Vyborny film od znamej pani reziserky /Vera Chytilova/ a skutocna normalizacna filmova kvalita, ku ktorej sa rad vraciam. 84 % (17.12.2013)

Některé filmy od Chytilové mám strašně rád (třeba Vlčí boudu nebo Kalamitu), ale některé mě naprosto míjí. A Hra o jablko bohužel patří do té druhé skupiny. Nelezlo mi to vyloženě na nervy jako Sedmikrásky nebo Panelstory, ale i tak mě to neoslovilo. Ani jedna postava mě nezaujala, nezaujal mě ani příběh, vztahy mezi postavami, skoro nic. Líbila se mi do jisté míry kamera (místy to zase bylo moc chaotické), pár scén a herecké výkony, jinak nemám moc co chválit. Ten film mě prostě minul skoro vším a i když své klady má, mě osobně nedal nic. Bohužel. ---- Po druhém zhlédnutí zvyšuji na tři, jelikož jsem se u toho párkrát zasmál, režijní vedení Chytilové je bezchybné a několik scén se mi hodně líbilo (třeba ta ve vlaku, ve které mě fascinovalo proplouvání kamery), ale pořád mě to míjelo a postavy mě dlouhou dobu vyloženě iritovaly. Rozhodně to není špatný film, ale Chytilová má podle mě dost lepších filmů a v souvislosti s ní budu stále zmiňovat třeba Vlčí boudu nebo Faunovo velmi pozdní odpoledne, než tenhle "chaos pro chaos". Tohle nedokážu docenit, stejně jako u Panelstory - a tam to teda mám ještě horší... Slabé 3* (03.10.2020)

Chytilová je pro mě těžký oříšek. Hru o jablko jsem viděl mnohokrát po kouskách, dnes konečně celou. Rukopis režisérčiných filmů je mi znám, obsah tohoto jsem objevil dnes. Příběh záletného doktůrka, kdy padne kosa na kámen, zodpovědnost,  vztahy. Semtam zajímavé, občas vtipné, někdy příliš naturalistické. Jiná díla autorky jsou mi bližší. (28.01.2024)

Hra o jablko je satirou o vztazích, laškovnou, rozverně stylizující, nezbedně karikující. Silná slova o moralitě a zodpovědnosti jsou zde zbytečná, jsou výmluvou a dodatečně přidaným ospravedlněním ideového poslání. Jistě, žena se nechce smířit s tradičně jí přiřknutou rolí hospodyně, kuchařky, ale chce svůj vlastní prostor k duchovnímu naplnění, avšak k tomu nijak nesměřuje, ani to nikterak nevypovídá o míře její zodpovědnosti. Zodpovědnost se u všech dostavuje, nehledě na pohlaví, až v situacích kritických, až ve stavech nouze. Tím ústředním motivem je tady hra, hrátky mezi pohlavím. Hra určitým způsobem ozvláštňuje rutinu a fádnost života, přináší též pocity nadhledu a převahy. Muž se nakonec ve výsledku jeví jako slabší hráč, jenž je přes zdánlivě trvalou, pevnou převahu zcela závislý na proměnlivých pravidlech ženských her. Smutným hrdinou vztahových hrátek je Josef John (Jiří Menzel), lékař - porodník, který z jisté pohodlnosti uchvacuje ženskou krásu ve svém pracovně-soukromém prostoru, přesněji řečeno, podléhá ji v laškovných hrách. Významnými postavami jsou mladá, toužící, v lecčems nemotorná a v hrátkách nerozlišující ani čistě profesní prostředí zdravotní sestra Anna Šímová (Dagmar Bláhová), a z určitého popudu pomstychtivosti a z nutkavé touhy po dobrodružství vdaná Johnova milenka Marta (Evelyna Steimarová). Z dalších rolí: Johnův kolega, lékař - porodník a Martin manžel s vlastní poskvrnou Arnošt Rýdl (Jiří Kodet), po ženitbě již dostatečně dospělého syna toužící Johnova mamá (Nina Popelíková), profesor a Johnův nadřízený, nervní z jeho nedostatečného výzkumu (Bohuš Záhorský), Annin bratr Pavel Šíma (Jiří Lábus), ze špatného pochopení chybující laborantka (Jana Synková), nebo zpěvačka osobitějších pohybů (Jitka Nováková). Hra o jablko: heslo život hrou cele dopadá na kvalitu žití. Stereotypy ve vztazích, odmítnutí tradiční role ženou, hrátky o převahu ve vztazích, avšak vítěze v nich není. Svoboda a vztah, aneb protimluv lidského chtění v satirické nezbednosti. (01.01.2024)

U tvorby Chytilove jde temer vzdy nametem poznat, ze film natocila zena. Jeji zpusob zpracovani je ale natolik osobity, ze by me zenska v rezijnim kresle nikdy nenapadla (pokud bych neznal jine jeji filmy). Hra o jablko je film o vztazich, osobne me ale moc nezaujal, Menzel ve sve roli je nevyrazny. Na rozdil od vyborneho Kodeta, ktery bohuzel nedostane takovy prostor. Zabery z porodniho salu byly pro me desive a musel jsem odvracet hlavu:-). (02.02.2014)

Co bych za to ve svých třiceti letech dal, kdyby se kolem mě bláznila taková ženobytost s tváří Dáši Bláhové, jako byla Anna. Jenže mechanika pohybu mužů a žen má stejné zákonitosti, jako ta planetární. Takové ženy přitahují zmetci. Nejspíš jim ty nevěry a podrazy, neochota se vázat a zdomestifikovat signalizují, že jde o exkluzivní zboží. Jenže pravdou je, že jsou to jen shnilá jablka. Přiznám se, že mi byla postava Johna protivná....ale nemůžu Chytilové zazlívat, že mnohé muže vidí právě touto optikou. Sobecký, sebestředný a nechápající prevít, který bere ženy jako uspokojovatelky a později chrličky dětí. I proto rozumím těm nepříjemným záběrům z porodů, zvukům sténajících žen... . Ale tvůrci tady ženám nenadržují. Postava nevěrné manželky zosobňuje ženy chycené v pasti manželství a své sobeckosti. A vlastně i Anna se stala obětí svých her, protože byla příliš mladá, aby pochopila, že....muži ženám většinou nerozumí, že hrají podle jiných pravidel a hlavně...za výhru považují něco úplně jiného, než většina žen. Ženy Chytilové jsou opravdu jako z jiné planety. Ukazuje je v celé své kráse a mystickosti, která z nich často vyprchává soužitím s mizernými muži. Myslím, že i o tom tento film je. Komedii jsem v tom nezahlédl, v mých letech něco objevného taky ne, ale z Dáši/Anny jsem nemohl oči spustit. A rozhořčení, že si vyhlédla takového pazgřivce, se taky dostavilo. Takže dobrý. PS: mnohokrát jsem se vymezil vůči moderní podobě feminismu, protože mladé aktivistky, štěkny mají plná usta rovnostářství a v tom zápalu se připravily o ženskost. Chytilová pomáhá nám mužům pochopit, že ženu není možné držet v zajetí vztahu, že děti nejsou rukojmí a že pokud se rozhodne stát muži po boku, je to dar. Často velmi nedoceněný. To dělá z Chytilové vic, než jen režisérku, ale i arcifeministku, která na to jde velmi chytře. (27.12.2023)

Nejživější z "dívčích" filmů V.Chytilové s výbornou improvizovanou stylizací obou hlavních rolí, úžasným scénáristickým konceptem, originální kamerou a skvělou ♫ jazzově hudební náladou M.Kořínka. Excelence filmu vynikne především v kontextu dobové posrpnově normalizační a výročně osvobozenecké produkce. Přímé a hravé odkazy najdeme u generace Věřiných žáků: Steindlera, Svěráka, ad. Navíc film tematicky těsně navazuje na historický populační boom. Dodnes spousta infantilně-dospělé zábavy i námět na vážné zamyšlení. "Vidim, že se vyznáš !" - "Dyť jsem taky z Kardašovy Řečice .... ty kandidáte !" 4-5* (13.06.2012)

Zvláštní, nedávno jsem zkusil ale Chytilové drastická poetika a nervnost už mě míjí... (15.08.2013)

Nějaká ta nahota a záběry na porod, to se v té době vidělo ve filmu asi hodně málo, a proto je tenhle film asi tak vysoce hodnocenej. No, Chytilová neChytilová, mě to ale zase až tak moc nebralo. Nejlepší na celym filmu byl maník, co prodával Večerní Prahu. Po dějové stránce to nebylo nic moc, ale dá se ocenit ten způsob vyprávění. A to prostředí socialistické továrny na porody bylo taky docela dobré. Bláhová byla sympatická, ale Menzel ne (i když to bylo dané hlavně tou rolí... no i když on je možná takovej intelektuální blb i ve skutečnosti). Hudbení vsuvky bych vysunul pryč a ten začátek s kecama u titulků taky. Celkově to holt není nic ohromujícího a v podstatě jsem to ani vidět nemusel... (07.02.2016)

Paní režisérku Věru Chytilovou chovám ve velké úctě i přesto, že v pozdním věku točila filmy téměř nehodnotitelné (Zvláštní, jak tento syndrom postihne většinu geniálních tvůrců - Menzel, Coppola aj.). Hra o jablko je inteligentní feministickou sondou do společnosti a zároveň neskutečně nařachanou komedií. Dagmar Bláhová je komický úkaz! Škoda, že se v pozdějších letech vytratila ze světel filmu. (21.03.2016)

Nesmírně krásný kus od V.CH. Celé se to odehrává jakoby na pozadí, reverzně do toho znějící klavír s připitomělým textem, Dáša tam výrazně exceluje jako vážná a taky pěkně ujetá. Řekl bych skvělý český nezávislý film. Bohužel jeden z mála. (03.03.2010)

aneb O těhotenství s láskou. Věrka byla a je genius, mistr obrazu, tempa, vtipu i satiry. Z průměrného tématu vydupala uměleckou existenční baladu o vztazích. (17.08.2013)

Kdy sakra výjde tento mrdopočina na DVD??? Úžasné!!!! Film s velmi nízkým hodnocením. Lidi hodnoťte HLAVOU. U některých komentářů, jenž jsem si četl (bohužel i u lidí, co mam v oblíbených) mě orpavdu jímal děs. K této filmařské kvalitě se dnešní tvůrci jen z povzdálí přibližují... (25.10.2009)

Priznejme si, ze jsme na to sli, jako -nactileti, jen kvuli te jedne scene, ne? (28.03.2011)

Menzel a Bláhová jsou vynikající. Nad každým záběrem je vidět pevná ruka režisérčina, což je zde rozhodně plusem. Navíc myslím, že film jako celek působí moralisticky úplně nenásilně a obsahuje spoustu moc hezkých dialogů: - "Co vlastně na těch mladých holkách vidíš?" - "To co Ty..." (20.03.2006)