Horem pádem

Příběh ze života – Dobře, já to beru. Tento snímek mi ovšem vůbec nesedl a ničím nezaujal. Pro mě to byla jedna velká nuda. Jako komedie mi to rozhodně nepřipadalo, možná okrajově, ale nějak jsem si toho nevšiml. A ten průvodný komentář po celou dobu filmu mi to ještě víc znechutil. Nejspíš tyto filmy české kinematografie jdou mimo mě… (11.01.2011)

Filmy pana Hřebejka mají poslední dobou zoufale sestupnou tendenci, bohužel. Po naprosto úžasných Pelíšcích a Musíme si pomáhat následovalo slabší Pupendo a teď tohle dílo. Ja si tak pročítám komentáře, tak u mě to na odpad rozhodně nen z několika důvodů. V rámci české kinematografie jde o dílko z lepších, navíc herecké výkony jsou famózní (nejen Emília Vášáryová, která je naprosto úžasná, také Jiří Macháček, Pavel Liška atd., jenom Petr Forman mi přišel dost slabý v některých chvílích, zejména když byl osamotě s paní Vášáryovou), ale bohužel herci nedostávají moc prostoru, postavy jsou strašně málo nápadité - a tím se dostávám k asi největšímu problému filmu - totiž ke scénáři. Ten se tentokrát podle mě prostě nepovedl, autoři se snažili být cool, natočit o tom, jak to dneska chodí, ale vybrali si tak extrémní prostředí, situace a osoby, že toho je prostě na jeden film moc. Navíc chtít ve 108 minutách rozebrat problémy rasismu, emigrantů, ilegálního převozu imigrantů, rodinného odloučení, touze po dítěti, fotbalové fanoušky, zloděje a lichváře, a ještě pár jiných věcí je prostě moc velké souto. A co mě zklamalo ještě víc, je ta složka filmu, kterou jsem na panu Hřebejkovi vždycky obdivovala, že jí dokázal bravurně zvládnout - totiž kamera a hudba. Modrozelené (á la Matrix), žluté a žlutozelené filtry mi například přišly naprosto nevhodně použité a připadaly mi spíš jako že si tvůrci hráli na západní kinematografii, ale přitom tvořili film o českém národu... A hudební složka pouze připomínala snahu o moderní filmový podkres, ale je zoufale křečovitá. Já jenom doufám, že pan Hřebejk si dá pro jednou větší pauzu a příště natočí zase něco moc hezkého, protože na to má. (14.07.2005)

Cítím se jako na houpačce. Odehrávají se dvě hlavní linie, které se vzájemně propojí, ale ta jedna je naprosto bombastická a ta druhá otřesně nudná a nezajímavá. Ta skvělá je s tím dítětem a hlavně trio Macháček-Liška-Dušek jsou parádní. Ovšem příběh okolo Třísky a Vašáryové (chudák Forman) je otřes (panebože proč ten 20 minutovej oběd ? Brrrrrrrrr). (01.01.2007)

Na snahu svého neoblíbeného Hřebejka přidat do své filmotéky něco současného jsem byl hodně zvědav, zvláště když jsem se dozvěděl, že tenhle 'nadějný' filmař používá prostředky, jimiž chce navodit atmosféru absolutně nečeského filmu (to se mi líbilo). Horem Pádem je rozhodně lepší než jeho předchozí snímky, zejména pan Pavel Liška hodně překvapil svým dobrým hereckým výkonem, v tomto filmu jsou vůbec herecké výkony na velmi vysoké úrovni (i když se dočkáme i laciného přehrávání v podání skušených herců - zejména Macháček je otřesný), což by ovšem mělo být samozřejmostí. Hřebejkova filtrace obrazu se mi velmi líbila, ale to se dá omluvit tím, že na podobné věci mám v poslední době úchylku... Horší je to však se scénářem, který je absolutně nepravdivý. Pokus o sondu, jakýsi sociologický výzkum, do duší několika lidí působí neuvěřitelně vykonstruovaně. Pokud chce někdy Hřebejk opravdu natočit dobrý film, měl by si najít jiného scénáristu (podle ohlasů Šabach naprosto zabil i jeho poslední film). [TOP 19/11 56%] (02.01.2007)

Od dalšího Hřebejkova filmu jsem nečekal absolutně nic. Pupendo mě zklamalo a upoutávka na Horem pádem nevypadala zrovna dobře. Ale dočkal jsem se velkého překvapení. Hřebejk se skvěle vyrovnal se současností (možná až přepečlivě zaškatulkovanou díky KFC a Václavu Havlovi). Scénář je fantastický, stejně jako kamera a většina herců. Velice se mi líbil mix vážných a komických momentů. Někdy byl humor opravdu dost černý. Problém jsem měl trochu s Macháčkem. Sice byl vtipný i dojemný, ale jeho šišlání bylo trochu přehnané, až rušivé. Viděl bych to spíš na 4 a půl a celkově na můj druhý nejoblíbenější Hřebejkův film (po Pelíšcích). PS: Mě se filtry líbily. Film tím dostal mimočeský rozměr. (24.10.2004)