Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

MarekT 

všechny recenze uživatele

V porovnání s kousky Chaplina či Keatona by asi toto dílko moc neobstálo, třeba kvůli poměrně jednoduchému ději a pár laciným vtípkům (pendrek), na druhou stranu je až neuvěřitelné, že se někdo na světě vůbec pokusil začátkem jednadvacátého století natočit němou grotesku, přičemž zajímavý není jen ten samotný fakt, ale i zpracování, které já vidím jako podařené - před shlédnutím jsem si říkal, jak se některé známé tváře popasují s nemožností mluvit a moc jsem s hodnocením této stránky nepočítal, každopádně obavy setřásl především mimický um Bolka Polívky, potěší taktéž zdejší malá velká role Milana Šteindlera. Stejné to je i s hudebním doprovodem, u němých filmů považuji působivost této stránky za velmi důležitý bod - MIG 21 se svými příjemnými a zároveň chytlavými melodiemi tuto úlohu zvládli bez nějakého většího zaváhání, na škodu nebyl ani štíhle působící repertoár. Škoda jen v úvodu zmíněné náročnosti a také trochu nešťastnému reflektování vegeteriánství (aby nedošlo k nedorozumění - stejně jako v reálném životě mi nevadí konkrétní problematika, jako spíš agresivnější forma vyjádření), jinak si myslím, že tento experiment se celkem zdařil a Vorel je tak dalším z řady těch, na které zaměřím lupou. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je hodně jiné i na SKLEPáky. Musím určitě pochválit odvahu, něco takového v dnešní době natočit a prezentovat bez uzardění jako plnohodnotný film, ale jak vidno jde to. A navíc se to povedlo! :-) Velice nápadné jsou dějové nedostatky, které zde nelze zaplnit rádoby zajímavými dialogy, jak to můžeme vidět ve většině filmů, což na druhou stranu paradoxně přidává Skřítkovi na spádu. Spousta "vtipů" je hodně stupidních, ale například vždy když blikl blesk policejního foťáku, mohl jsem se začít bez obav smát, navíc "korupční" scénka je jedna z vrcholů filmu!! ()

Reklama

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Jedná sa o zaujímavý predel medzi cestami mestami. Vorel je pre mňa režisér, ktorý dokáže vystihnúť pomerne jednoducho a trefne úpadok a akýsi cyklus v akom sme neustále uväznení( či už v meste, alebo na dedine). Vždy si nájde originálny spôsob ako ho zobraziť a Škriatok nie je výnimkou. Zrozumiteľný, zábavný( hlavne trio policajtov), a dotýkajúcich sa tém ako láska, stereotyp, neistota a to hodnotné je tu prezentované čarovnou bytosťou, ktorá sa snaží postavy a hlavne ešte mestom neskazenú dcéru vrátiť späť k prírode a k skutočným hodnotám. Holubová je excelentná. ()

smolicek04 odpad!

všechny recenze uživatele

Tak toto je nechutné a stresujúce. Pozerať sa na to. nakoniec ako to býva u takých to filmoch vypol som televízor a šiel sa upokojiť. Veď to nieje komédia ale samí stres pohromade čo sa vo mne ukladal dobrých 15 rokov. Nemohol som ani zaspať až tak sa ma to dotklo! To keď pustia nejakému bláznovi na psychiatrií tak tam všetko porozbíja! V takomto filme by som vedel hrať aj ja! ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Zajímavě podaná groteska, který se ze začátku pro diváka bude snažit svým zrychleným způsobem zaujmout a to vcelku zdařile. Ne, že by to byl zrovna vtipem nabitý film, ale já ho tak s potěšením sledoval a čekal co se dál naskytne v příběhu, že jsem se nemohl odtrhnout od obrazovky. Jediné co by jsem mohl vytknout je (opravdu) často opakující se skladba kapely Mig 21 - Snadné je žít nebo respektive jen její podkres, který mě chvílemi docela vytáčel, ale dokázal se vždy ztlumit ve vhodnou chvíli. Konstelace dobrých herců přidává na kvalitě a nedá se jejím zasazením do příběhu absolutně nic vytknout i když jsem jim nerozuměl prakticky ani slovo. Rozhodně ze začátku zděšení, ale na konci příjemné překvapení. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • Otec (Bolek Polívka), který právě jede tramvají se svou milenkou (Marika Procházková), si po kontrole revizorem prohlíží v peněžence starou fotografii své manželky (Eva Holubová) s miminkem. Ti se na fotografii hýbají jakoby ve filmu. Je to skutečná sekvence s touž herečkou z jednoho ze začátečnických Vorlových krátkých filmů To můj Láďa (1981). Snad kouzlem nechtěného jde o sekvenci, v níž hrdinka právě řekla o svém manželovi: „Určitě si našel jinou. Hezčí. Mladší“, což je přesně její aktuální situace ve Skřítkovi. (Adam Bernau)
  • Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama