Rambo: První krev

Slavný Sly v nejslavnější roli svého života, která se prokousává problémy stejně dobře jako jeho Rocky poráží americké a ruské hrdiny. Nová myšlenka, časově vystižná a perfektně jednoduše využitá. Hodně dobrý film, který opravdu trochu těžší z originality a povahy amerického národa, který automaticky diskriminuje "neoblíbené" skupiny lidí. Hodně silně formovaná myšlenka, kdy lidé bojují pro národ a národ se jim odvděčí nenávistí a předsudky. Tato myšlenka provází celý film a jeho nosnou zbraní, v které je nabita kulka se svaly Sylvestra Stalloneho a jeho neobyčejně povedenné vystižení role vietnamského vysloužilce. Určitě stojí za podivání, ale milovat toužit po tomhle filmu moc nebudete. (05.10.2005)

A je tu další neohrožený hrdina!! Omšelý outsider, kterému nechybí čest a odvaha, se nechá arogantními vidláckými policisty vyprovokovat, což promění místní stereotypní venkovský život v otevřenou válku. Traumatické vzpomínky v něm probudí stroj na zabíjení, který nemá slabých míst. Nevšedně populární Stallone ukazuje, jak je možné zpracovat trauma z Vietnamu a polonahého neurotika v dalších letech napodobovala celá plejáda slabších snímků. K legendární postavě dotýkající se nesmrtelnosti je třeba přičíst i nezapomenutelnou hudbu Jerryho Goldsmithe. (20.05.2009)

Osamělý veterán vietnamské války ve špatnou chvíli na špatném místě. To nemohlo pro Dennehyho a spol. dopadnout dobře :) V rámci žánru je to určitě velmi světlá chvilka, která se v době pirátských kopií na Betách a prvních VHSkách stala klasikou. Ze svého pohledu musím říct, že právem a podívám se na ní s chutí i dneska. Stalonemu role dokonale sedla. (18.04.2003)

Ať si říká kdo chce, co chce, Rambo podle mě není akční film. Samotných akčních scén ve filmu najdeme pomálu, k opravdovému bojovému setkání "muž proti mužům" dojde jen jednou a v celém filmu zaklepe bačkorama snad jeden jediný člověk a to obtloustlý polda, který vypadne z helikoptéry, když po ní Stallone hodí šutrem. Rambo je jen trochu akčněji pojaté drama vypovídající o Vietnamském syndromu, které bych s klidem srovnával s Lovcem jelenů, s tím rozdílem, že Rambův Vietnam se znovu odehrává po návratu domů. Mou nejoblíbenější (sice jen několikasekundovou) sekvencí filmu jsou Rambovi vzpomínky na vietnamské mučení, které působí perfektně atmosfericky a opravdu rád bych viděl, co by Kotcheff dokázal stvořit, kdyby se celý film (řekněmě se scénářem, který se svou kvalitou vyrovná Rambovi) odehrával právě ve Vietnamu. (18.09.2005)

Sebelátač a ústní obrněnec (jako že má na držce obrnu, hihň hihň, chápete, ne?) se vrátil z potulky po Indočíně. Doma zatím kapitalistická společnost pokračovala ve svém vývoji mílovími kroky a tak úplně mu nerozumí, což je v podstatě reciproční...První Rambič měl určitý přesah, ve své době byl kvalitním připomenutím, že válkou porouchaní zabijáci dost těžko koexistují se zbytkem společnosti. Týpek, který si pár let krátil čas přidržováním střev kamarádů, kterým ty hovnovody záludně klouzaly z pootevřené břišní dutiny, bude jen těžko tolerovat buzeraci okresního korupčnického fízla. Vše zabaleno v akčním hávu, zkousnutelném i pro pubíka. (14.07.2012)