Kameňák 3

Ačkoliv se zdá, že jde snad o nejlepší z kameňákovitých filmů, je to hrůzná snaha o komedii z vtipů, film postrádá jakoukoli dramatizaci, vykreslení postav a příběhu. Tentokrát se do městečka přistěhuje parta rómů, kteří se stanou nástrojem pomsty starší maminy bohatého pana Kohna. Co musím režisérovi Troškovi vyčíst, je především to, že celému národu ukazuje, že je zcela normální a v pořádku podvádět svého (i když notně natvrdlého) manžela. A mnohé další nechuťárny zde Troška ukazuje jako normální. No prostě je to bída a hrůza. (02.02.2006)

Hrůza! Pan Troška asi ztratil smysl pro humor nebo knížečku s vtipy. Za celou (101 minut je dlouhá doba) stopáž jsem se pousmál (neznamená zasmál!) a to při vtipu, co znám a při geniální scéně při fotbalu. Jinak snažit se postavit skomírající pokračování na Absolonové, Buster a vtipech o romech se mi zdá zcela špatná (subjektivní pocit). (21.06.2005)

Kdysi jsem četl jednu hudební recenzi Jana Rejžka na aktuální album Helenky Vondráčkové. Celý text vlastně popisoval Rejžkův pobyt na chatě a různé to opravování a kutilství. A v závěru - jen tak mimochodem - stála jedna věta, že ta nová deska národní Heleny stojí za prd. O Kameňáku se toho napsalo už hodně a většina recenzentů se ve svých textech právem ani neobtěžuje zacházet za limit dvou tří slov. On je ovšem celý ten konvoj Kameňáků docela mrazivě strašidelný na to, aby se dal odbýt pouhým záporem nebo nadávkou. Návštěvnost a neuhasínající popularita dokazují, že mezi námi vegetuje divácká subkultura, která u Trošky OPRAVDU relaxuje, královsky se baví a poetice kamenných komedií důvěrně rozumí. Tato subkultura víc než kdo jiný dokazuje, že představy o rovnosti mezi lidmi vždy byly jen pouhým snem: žádná ústava, žádné společné základní vzdělání, žádké morální a občanské kodexy, pracně probojovávané revolucionáři a obrozenci, všemi těmi nerudy, čapky a havly... před Kameňáky nic neznamenají. Vždy existovalo a bude existovat široké společenské dno, jež nejlépe rozumí fraškám a jednoduchým gagům... a o tohle dno se vede boj - nejen v politice, ale i v umění, ve filmu. Poud se elitám daří s touto základnou obyčejných lidí něco pozitivního dělat, posouvají se obzory vkusu a kulturnosti celé společnosti. Pokud je ona základna debilizována a odetizovávána, klesá celá společnost. Proto ten Kameňák 3 opravdu není jen taková obyčejná bžunda... (01.03.2012)

Zdejší zvěst, že "K3 má příběh", mě udolala natolik, že jsem se nechal přemluvit nadšenými rodinnými komentáři televizního programu a zhlédl jsem také - abych po "moderních" prostřizích fotbalového zápasu s prostřihy na Moniku Absolonovou, hluboce litoval. Za to, že jsem si trilogii vážně střihnul celou, jsem na sebe asi i trochu hrdý, ale divákův masochismus je to stále stejný. (01.01.2006)

Pravá lidová zábava, vrchol nevkusu, a nebo jenom odraz společenského bonmotu na poli lidového humoru? Předpisový diktát od TV Nova, čemu se budeme smát, je nemilosrdný. Z nabízených možností si každý vybere sám. Když jsem druhému Kameňáku dával dvě hvězdičky, zablýskla se ve mně jiskra naděje na lepší časy. Zdeněk Troška však předkládá nezvratné důkazy o své režijní impotenci. Ne, není špatným režisérem proto, co točí, ale pro to, jak točí. Hodinu a tři čtvrtě jsem nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak dokáže někdo vedle sebe postavit naprosto brilantní fór vedle toho nejtupějšího a nejnevtipnějšího. Troška si pod sebou uřezal větev, která měla nejsilnější strukturu z celého (díky Bohu, že natolik chudého) stromu. Samozřejmě, že o příběhu nemůže být řeč, ale rozhodně jde hovořit o pevném ústředním bodu celého vyprávění. S překvapivě ucelenou decentností předkládá vtipy o cikánech, ale hned vzápětí zase (ne)chtěně tlačí na pilu, když se s křečovitě postaví tváří v tvář moralizačnímu podtextu o českém postoji k této rasové menšině. Ne, stav společnosti není to, co dokázal ve svém filmu předložit, i když to(!) jednoznačně chtěl. Za tohle se na něj snese kritika, protože se mermomocí snažil vyprávět něco, co mu nešlo. Ale hněv a zloba zase padne za vtipy, které vyplňují zbylou část „filmu“. O jejich úrovni se dá pochybovat stejně tak dobře, jako o režisérově provedení. Možná, že kdyby Troška vzal kameru a udělal si malou procházku po samotném Týnu nad Vltavou, tak by se mu podařilo ukořistit mnohem více humoru, než jaký mu do kamery odříkávají herci, nad nimž nezbývá nic jiného než zaplakat. Snad jen Josef Laufer si zaslouží mimořádnou pochvalu za svého dokonalého Lea Kohna, i když ne každý snese jeho nekonečné hořekování. Takže když to shrnu, tak mi vyjde, že i přesto, že Troška přinesl do filmu vtipy, které mi chyběly v předchozích dvou dílech, hranici mezi trapností a humorem přeskočil v úplně jiných chvílích, než v jakých sám chtěl. Doufejme tedy, že s tímhle tématem nadobro končí, i když jeho úvahy o vážně mířených projektech vyvolávají ještě více husí kůže, než fakt, že by měl přijít Kameňák 4 a s ním vtipy, které tu ještě nebyly (25.06.2005)