Přání zabít 5

"ZBRANĚ MĚ NEZNERVÓZŇUJÍ, ZNERVÓZŇUJÍ MĚ IDIOTI SE ZBRANĚMI." Paul Kersey si našel novou rodinu a s ní i nové problémy. Opět čelí stupňovanému nevyprovokovanému nátlaku, opět je policie bezmocná a opět je třeba sáhnout po zbrani. Série PŘÁNÍ SMRTI je pro mě jako pro milovníka špatných sequelů a donekonečna nastavovaných sérií srdcovou záležitostí. Samozřejmě mi nechybí soudnost a zřetelně vnímám propastný kvalitativní rozdíl mezi originálem a zbývajícími díly, ale to mi nijak nebrání v tom si je užít. Zatímco dvojku a trojku ještě považuju za solidní "blbou" zábavu 80. let, čtyřka a pětka jsou už i na mě hodně slabé. Snad za to mohou změny na postě režiséra (ve trojce pustil otěže série Michael Winner), snad zestárlý Bronson, ale docela určitě výměna jeho protivníků z rowdies za mafiány. Obzvlášť když jsou ti mafiáni tak trapní jako v pětce. Úplně nezatratit pátý díl (mimochodem poslední Bronsonův film, který šel do kin) mi brání jen jeho přehnaná brutalita a pár roztomile béčkových nápadů. Co se týče té brutality, je příjemné, že ač natočena ve změkčilých 90. letech, zůstala pětka co do brutality věrná letům osmdesátým. Celkem tři lidé jsou tu pořezáni v obličeji, jeden skončí v žehlícím stroji a to nemluvím o téměř hororovém finále, kde Bronson ve fabrice po terminátorovsku rozdrtí padoucha v drtičce a dalšího rozpustí v kyselině. Málokdo asi taky zapomene na tu absurdní likvidaci mafiánského zabijáka dálkově ovládaným míčem narvaným trhavinou. Jak už jsem psal, mafiáni mi nejen moc nesedli, ale zároveň jsou tu vykresleni dost směšně, byť jsou to pěkně sadistická prasata. Co se ovšem povedlo byl casting hlavního záporáka, kterého nonšalantně hraje Tarantinův oblíbenec Michael Parks, šerif z OD SOUMRAKU DO ÚSVITU, KILL BILLů a AUTA ZABIJÁK. Samotný Bronson je už dost starý a vypadá jako mírumilovný senilní stařík, který mnoho strachu nenažene. Kolem a kolem, celkem zbytečný film. Ale v něčem předchozí díly přece jen trhl. Tím úžasným podnázvem! (06.01.2006)

Silně váhám mezi odpadem a jednou hvězdičkou. Sveřepý důchodce Charles Bronson jest sice filmovou legendou, ale v tomhle rádobyakčním a rádobyzábavném céčku je jen figurkou jež likviduje opět další a další gaunery a občas se dává i do neúprostného pronásledování, ve kterém mu leckdy vadí chodítko. Ale když bych měl opravdu seriózně říct, co si o tomhle filmu myslím, tak bych akoráte zopakoval to, že některé série mají skončit "v nejlepším" a zbytečně už netěžit z upadajícího příběhu. Pátý díl je ze všech úplně nejslabší, scénář stejně primitivní jako matemetický příklad pro prvňáčka. Originalita akčních scén jež se občas v předchozích dílech objevovala se tady zcela vytratila. Tudíž je to celkově nudné, nemá to spád a prakticky není co vyzvednout. Ještě že neměl hlavní hrdina psa, kterého by mu přejel nepozorný řidič. To by pak zkropil veškerý vozový park Spojených států. (24.06.2004)

Aj v 90. rokoch trebalo likvidovať násilníkov a odpadlíkov. Paul Kersey opäť dostáva ranu v osobnom živote ( tá postava má fakt výdrž ) a ranu ale dostanú, aj tí, ktorí mu to súkromie zničili. Táto posledná časť sa vyznačuje tučnou 90tkovou atmoškou a slušnými akčnými scénami. A to je myslím dobrý dôvod pre fanúšikov tohto žánru, aby nad filmom nezlomili palicu. (25.03.2020)

Já si Kerseyho oblíbil a bavil mě každý dil od začátku do konce. To není jak ty slaboduchý nudný ukecaný rádoby akční filmy.. tady mě děj opravdu bavil a nic mi tam nevadilo. Bronsona zase nasrali a zabili mu přítelkyni a on opět střílí gangstery a Parks se role hajzla hodil náramě. Skvělý Kerseyho zbusoby zabíjení. Fakt pecka! (21.09.2012)

Tak už to konečně přišlo, Kerseyho „válečná“ výprava je u konce a většina diváků a především gangsterů si konečně mohla oddychnout. Ještě předtím si však náš výkonný architekt narazil další buchtu, která musela chcípnout, aby si mohl ten starý kozel ještě jednou zašpásovat. Jde opravdu o nejslabší díl, ale i zde se dá najít několik zajímavých okamžiků, kvůli kterým si odpadní hodnocení snímek nezaslouží. Některé situace však vypadají opět dost přehnaně a směšně, ale naštěstí se to nezvrhlo v přehlídku totální akční céčkové trapnosti. Když však na konci Paul prohlásí „když tak zavolejte“ naběhla mi husí kůže. Naštěstí šestka již nikdy nebude – tedy určitě ne v podání Charlese Bronsona (budiž mu země lehká). 40% (12.05.2013)