Nový svět

Lyrické, malebné, pomalé, vytrácející se. Zfilmovaná báseň. Ale K.H. Mácha , Vilém, Jarmila a jejich fandové budou určitě spokojeni. Pro mě jedna obrovská nuda o ničem s ošklivou Oriankou. (19.01.2012)

"Slova označující lež, zradu, chamtivost, závist, pomluvu a odpuštění nikdy neslyšeli. Nejsou žárliví. Nemají smysl pro vlastnictví." Dobrodružná výprava do nově objevené země zachycená snad jednou z nejlepších kamer, co jsem měl možnost potkat. Opravdová nádhera. [90%] (09.03.2012)

Nádhera. Taková krásná filmová poezie. Skvělé obrazy, hudba a herecké výkony. Celá atmosféra filmu je taková snová, možná je to na někoho až moc velká nuda (jo akce a ani mluveného slova tam moc není), ale je to pastva pro oči, duši a uši. (23.07.2012)

Když by to bylo aspoň o hodinu, tak ne, kecám, aspoň o půl hodiny kratší, dal bych i 4*, takhle silné tři, za místy zdlouhavé a nudnější pasáže. Trošku mi to připomnělo, když nad tím teď přemýšlím, Fontánu.. (27.04.2014)

Co dali Indiáni bílým a co bílí dali Indiánům? Náznaky odpovědí na tyto otázky jsou zřetelné i v tomto snímku, byť je děj zasazen do počátku 17. století. Tedy do doby, kdy ještě první angličtí osadníci umírali hladem a nemocemi a v zimě se třásli jako osiky, dokud je nezachránila výprava vedená powhatanskou princeznou. Legenda o Johnu Smithovi a Pocahontas (příznačné je, že jméno John vysloví princezna až v závěru filmu a jméno Pocahontas zde nezazní ani jednou) je v tomto snímku ztvárněna s odzbrojující čistotou. Matka-příroda, tekoucí řeka, vysoké stromy v lese a vlnící se tráva, v níž se objevují a ztrácejí domorodci. Nádherné, pomalu plynoucí obrazy, kde hlavní roli hraje láska... Není to ale ani zidealizovaný, ani naivní pohled. Indiáni se seznamují se zbraněmi bílých, běloši okamžitě hledají zlato a pěstují tabák a čekají na posily z Evropy. Dojde také k očekávané řeži, kdy osadníci střílí z děl a mušket a Indiáni je mlátí palicemi a usmrcují šípy. Krásné jsou vnitřní monology, vyznání přírodě a lásce, nejistota, otázky ... Představitelka hlavní ženské role Q'orianka Kilcher hrála, jako kdyby nehrála, s rolí naprosto splynula. Také její mužští protějšci nezklamali, velké plus vidím i v tom, že se autor snímku zdržel ztvárnění explicitních erotických scén. Tření nosu o nos a opření se čelem o čelo, tázavé dotyky rukou, to tady znamenalo mnohem více... * V anglické Wikipedii se píše, že mezi prvními osadníky byli mimo jiné také Poláci a Slováci (!). (19.12.2014)

Mě přišlo, že se tam vůbec nemluví a hraje tam v pozadí celou dobu celkem otravná hudba. Prej 68% hodnocení, to se zase lidi snažej bejt kultura a světa znalý tak tomu dávaj zbytečně moc. No otřes. (13.04.2015)

Pro 4* hvězdy jsem rozhodl hlavně proto, že tématu Indiáni a osidlování Ameriky není v Hollywoodu věnováno příliš pozornosti (narozdíl třeba od kovbojek) a mě to zkrátka zajímá. Neubráním se srovnání s o rok mladším bráchou - Apocalyptem od M. Gibsona, jehož myšlenkou bylo zobrazit zánik jedné civilizace a vznik nové na pozadí napínavého útěku před tyranií, což mě jednoduše bavilo více. U Kubricka jsem měl místami problém - nebavil jsem se. Vizuálně však velmi pěkné, Indiáni skvělí, Colinova postava nic moc, příběh nezáživný, Horner opět moc neinovoval (se soundtrackem k zmíněnému Apocalyptu se to nedá srovnávat) ale přesto ten film v sobě má něco, kvulí čemu jsem rád, že jsem ho viděl, připadá mi totiž tato kapitola našich dějin docela smutná. (20.10.2015)

tešil som sa na ten film asi až príliš lebo ma vôbec nenadchol. režiser sa do značnej miery inšpiroval svojim staršim filmom Tenka červena čiara-vnutorne monology, uchvatne zabery na krajinu. bohužial pri Tenkej červenej čiare to fungovalo lepšie. mal som tam pocit že hrdinovia su nedobrovolny mučebnici systemu a ich vnutorne monology vo mne vzbudzovali rešpekt. kdežto v tomto filmy to až tak dobre nefunguje. po hodine som si vlastne uvedomil že je to o ničom. tri hviezdičky dávam za Colina, uchvatnu prirodu a dobre natočenych indianov. to ale na fakt dobry film nestači. (15.10.2006)

Malick mne nezklamal. Takových filmů jen houšť a více. Obraz. Hudba: Jednoduchý příběh o základních věcech. LOVE (13.08.2007)

Navnaděna zdejším vysokým hodnocením, jsem se velmi těšila na Nový svět. Byla jsem ale zklamána. Krásně nasnímaná příroda, panenská krajina. Q. Orianka Kilcher jakoby sestoupila z jiného světa. Jenomže to všechno začne v průběhu filmu docela nudit. Nevýrazný Farrell, zdlouhavost, ke konci jsem už zívala o sto šest. (01.10.2007)

Zíííív...to se fakt nedalo ani dokoukat. (19.12.2007)

Zdlhavé, a rozlpízlé. Netvrdím, že sa na to nedá pozerať, len tomu chýba drive a akcia. Proste to miestami stráca dych a nezachraňuje to ani realistické zobrazenie tohto drsného "Nového sveta". Avšak Colin sa snaží, to sa mu uprieť nedá. (07.01.2008)

Abych se priznal, nejsem na takove sentimentalni snimky staveny. Vlastne jsem ani nevedel, co od filmu cekat, takze jsem do toho sel bez predsudku. Bohuzel jsem to celkove nejak nepobral. Vubec mi do toho nesedl Collin Farrell, stejne jako se mi nelibil v Alexandrovi (ten film se mi vlastne nelibil cely). Znam ho jako akcniho typka a takove role mu jdou asi lip. Uz vubec nevim, co tam delal Christian Bale, ale ten se ve sve roli docela vyzil, umi zahrat hodne rozdilne postavy a oproti Farrellovi je to pan Herec. Potesil aspon Raoul Trujillo, ktereho jsem si ale mnohem vice uzil v Apocalyptu. Novy svet pro me dve a pul hodiny "niceho". (16.01.2008)

Nový svět bylo mé první setkání se zvláštní filmovou řečí Terrence Mallicka, tak odlišnou od způsobu, jakým mluví běžná současná kinematografie. Mallick jakoby se pokoušel svými díly navodit v diváku pocit rozšířeného vnímání: vtahuje jej do jakéhosi komplexního světa pocitů, kde celek i detail, vnitřní i vnější, jsou stejně důležitými součástmi jediného celku. Divák je zcela pohlcen hrou obrazů, hudby, zvuků. Pokud se například jedna z hlavních hrdinek prochází lesem, vnímavý divák může zažít stejné pocity jakoby se lesem procházel on sám. Jeden společný prvek mají téměř všechny Mallickova díla: jejich ústřední postavy hledají "pravdu" - neměnný střed, od něhož se odvíjí veškeré bytí. Většinou se tak děje prostřednictvím vnitřních promluv postav. V tomto ohledu se dá Mallick označit za duchovního tvůrce. Ostatně podobné pocity, jaké ve mně Nový svět vyvolal, jsem jinak zažil pouze u Tarkovského Zrcadla. Každý z Mallickových snímků má i trochu jiné ústřední téma: zde je to láska a osobní vztah mezi mužem a ženou se vším, co přináší, tedy také odloučením, bolestí a nakonec i uzdravením a odpuštěním. Výjimečný snímek. (12.08.2008)

Vizuálne pekné, hudba sa dala, inak pomalé, nudné, chaotický dej, málo dialógov, nudné lyrické vnútorné monológy.. 150 min. je až príliš veľa na takýto film, nudil som sa. (01.10.2008)

S Malickovými filmy mám potíž jsou pro mě zdlouhavé ikdyž jsou na pohled krásné..asi jsem si pocahontas v new kabatku představoval jinak :-D (12.10.2008)

Velké zklamání. Podprůměrně zrežírováno, co se týká dějové stránky, poměrně nezáživné. (11.01.2009)

Poeticky natoceny film o stretnuti dvoch kultur. Nemozem to hodnotit slovami, lebo sa to neda. Treba si to pozriet (10.02.2009)

Lyrizovaná próza vo filme zasadená do historického prostredia osídľovania Novej Zeme, kto čakal historický epos, zostal určite sklamaný, dej plynie pomaly a rozvláčne, veľmi netradične pôspbia obaja mužskí hrdinovia, ktorí reprezentujú úplný charakterový opak skutočných anglických alebo španielskych dobyvateľov, celkovo mi to pôsobilo dosť nevieryhodne, až príliš sladko, takže 60%. (04.09.2009)

Jen v zájmu objektivity jsem se napotřetí prokousal ke konci. Tato místy až krystalická nuda mě bohužel neoslovila. (23.01.2010)