The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Jistě to bylo ve své době velkolepé a vlastně stále to velkolepé je. Ale současně je to poměrně dost otravné a tenhle Charlton Heston si k tomu z Bena Hura ani nečuchne. Neříkám, že bible není studnice moudrosti, ale dělat podle ní filmy, to chce pokoru, ale zároveň invenci a šmrnc, což tenhle spektákl postrádá. První polovina byla lepší, ale i tak, když už člověku i bůh leze na nervy, je to co říct. ()
Přímočará velkofilmová adaptace mojžíšovské story, ke které není potřeba odříkávat desatero každý večer před spaním, ani si s ním klepat o čelo, nýbrž se dá užít i nezaujatě jako taková skoropohádka. Hlavní hrdina byl sympatičtější jako udatný egyptský dobyvatel než jako Bohem vymytý zarostlý spasitel, ale co se dá dělat... ()
,,JEHO BOH JE BOHOM." __ Vždy si veľmi rád pozriem tieto veľkoprodukcie klasického Hollywoodu, no ruku v ruke s touto osobitou etapou strieborného plátna vyžarujúcu predovšetkým nostalgiu za časmi dávno minulými, ide často krát aj pre väčšinu divákov ťažšie stráviteľná stopáž. Desatoro som si síce pozrel na 2x (cca 165 + 50 min.), no ak by som ho porovnal s minutážovo veľmi podobným Leanovým ,,Lawrencom z Arábie", kde som postupne upadal do mrákot, tu ma príbeh Mojžiša či už s väčším alebo menším zaujatím nútil aj napriek dobrej znalosti známeho starozákonného príbehu sledovať stále ďalej. Ešte zvláštnejšie pôsobí fakt, že práve prvá polovica (resp. 127 min. do prestávky), založená omnoho viacej na dialógoch než ,,poriadnych činoch" je omnoho viacej zaujímavejšia a snáď aj lepšie nakrútená ako zvyšok filmu, síce dejovo pestrejší a naplno predvádzajúci monumentálnu výpravu, no zároveň miestami mimoriadne patetický. Dokonca scéna keď Mojžiš predstúpi pred Ramzesa a mocným hlasom zvolá: ,,Prepusť môj ľud!" pôsobí priam smiešne či parodicky. Za zmienku stojí aj tak fakt, že Heston si za svoj výkon vyniesol nomináciu na Zlatý glóbus. Dnes by sa takejto pocty dostalo skôr pôsobivému výkonu Yula Brynnera. (255. hodnotenie, 28. komentár k filmu) ()
Pôsobivo sprostredkovaný biblický námet Exodusu Izraelitov z Egypta pod Mojžišovým vedením. Jeho život je ukázaný ako strhujúce dobrodružstvo viery a vášne. Príbeh s univerzálne platným posolstvom je spracovaný tradičnou formou lineárneho plynutia v čase. Príťažlivosť filmu je založená okrem témy samotnej najmä na ohromujúco veľkolepej výprave, vynikajúcej práci s farbami a skvelých hereckých výkonoch. Prílišný dôraz na túto veľkoleposť však zároveň spôsobil niekoľko hluchých miest. Okrem limonádovej jednoduchosti sa prejavia v nadbytočnom prológu režiséra v úvode, zdĺhavej pateticko - burácavej hudbe záveru a preexponovanej dĺžke filmu. ()
Imperiální romantismus v duchu obřích pláten 19. století (ostatně film nevznikl adaptací biblického Exodu a Josefa Flavia, ale historických románů zpracovávajících je) je silně podmanivý, ale v čem se liší dikce Mojžíše Ch. Hestona od Z. Štěpánka v roli Jana Husa? A adamité od Izraelitů vzývajících zlaté tele? ()
Galerie (230)
Zajímavosti (44)
- Mnohé z efektů, které byly použity pro scénu rozdělení Rudého moře, později využil ve svých filmech režisér Steven Spielberg. (vesper001)
- Při výrobě filmu bylo použito kolem 14,000 komparzistů a 15,000 zvířat. (Chatterer)
- Mnohé rekvizity byly původně vyrobeny pro film The Egyptian. (Chatterer)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama