Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Zdeněk BláhaKamera:
Alois NožičkaHrají:
Luděk Munzar, Alois Švehlík, Ladislav Trojan, Ondřej Vetchý, Jiří Zahajský, Jan Šťastný, Jaromír Hanzlík, Ota Sklenčka, Jan Teplý st., Valerie Kaplanová, Petr Pelzer, Vít Pešina, Jan Novák (více)Obsahy(1)
Ten den bolela Piláta (L. Munzar) příšerně hlava, ostatně jako obvykle. Když k němu přivedli vězně Jošuu (O. Vetchý), aby potvrdil pro něj navrhovaný trest smrti, vězeň obhajoval svá slova, za která byl souzen. Pak mu pomohl od bolesti. Pilát se pokusil jeho trest odvolat, ale nakonec pod tlakem farizejů ustoupil. Nehodlal na sebe vzít zodpovědnost a dát za vězně všanc své pohodlí… Apokryf o tom, co se mohlo stát, než si Pilát „umyl ruce“ nad smrtí Ježíše. Podle scénáře Zdeňka Bláhy, který našel inspiraci v románu M. Bulgakova "Mistr a Markétka", v Daňkově režii a špičkovém hereckém obsazení – v čele s fascinujícím Luďkem Munzarem či Ondřejem Vetchým. (Česká televize)
(více)Recenze (40)
Film o tíze viny za ukvapené a dosti nepromyšlené rozhodnutí. Občas se člověku stane, že ví, že dělá chybu, ale nemůže nebo nechce své rozhodnutí změnit. Ve chvíli, kdy Pilát posílal Ježíše na smrt, už to dobře věděl, jen neměl dost sil zvrátit běh osudu. Anebo to tak prostě muselo být? Pilátův těžký den, jak ho neznáme i známe. Výborný Munzar i ti ostatní. Minimum dekorací, výprava téměř nulová, ale výsledek vynikající. 85% ()
Televizní volná adaptace jedné kapitoly Bulgakovovy klasiky "Mistr a Markétka" s excelujícím Luďkem Munzarem a pár "přihrávači". Pokud se dokažete přenést přes strašné papundeklové dekorace (výprava, která by jen naznačovala než aby byla takto strašně studiově "doslovná" by jen prospěla) a divadelní pojetí režie i výkonů, tak je to velmi vydařená hra o vypodářání se Piláta s odsouzením Joshui i proti své vůli. ()
Vynikající hra o úsilí člověka, který se chce před světem vyvinit ze svého činu, avšak nemůže uniknout vlastnímu svědomí. Perfektní herecké výkony (zejména ten Munzarův jako prokurátora Piláta Ponského, a Šťastného - Jidáš), jen ty ateliéry mohly býti přeci jenom o něco lepší, nápadičtější a věrohodnější, jinak ale nemám výhrad v rámci TV- filmu to ušlo. ČT si na dnešní resp. zítřejší den nemohla vybrat lépe. Velikonoce jsou přeci nejvýznamnějším svátkem Křesťanské církve, který je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista a tento film, který byl uveden těsně po nedělním pravém poledni, byl tedy filmem pro tuto slavnostní chvíli na pravé místě. ()
Excelentní Munzar coby Pilát, který je zde zpodobněn jako muž, co dohlíží důsledků činů vlastních i cizích. Pokusí se soudu s jedním pomateným pouličním filosofem využít v osobním sporu s veleknězem Kajfášem, ale i když dosáhne svého cíle, svého podílu na věci se nezbaví. Dobrá látka, ale já osobně bych dal přednost apokryfu Čapkovu, konkrétně tomu nazvanému Pilátovo krédo: "Když jsem s ním mluvil, viděl jsem, že za nějaký čásek budou jeho žáci křižovat jiné; ve jménu jeho jména, ve jménu jeho pravdy budou křižovat a mučit všechny jiné, zabíjet jiné pravdy a zvedat na ramena jiné Barabáše. Ten člověk mluvil o pravdě. Co jest pravda? Vy jste divný národ, který mnoho mluví. Máte samé farizeje, proroky, spasitele a jiné sektáře. Každý, kdo udělá nějakou pravdu, zapovídá všechny ostatní pravdy. Jako kdyby truhlář, který udělá novou židli, zapovídal sedět na ostatních židlích, které kdo udělal před ním. Jako by tím, že se udělá nová židle, byly zrušeny všechny staré židle. Konečně je možno, že nová židle je lepší, krásnější a pohodlnější než ty ostatní; ale proč, u všech všudy, by si člověk unavený nemohl sednout na kteroukoliv mizernou, červotočivou nebo kamennou židli? Je unaven a zlomen, potřebuje oddechu; a tu vy ho zrovna násilím taháte ze sedátka, na které klesl, aby se přestěhoval na to vaše. Nechápu vás, Josefe." ()
Jedna z lahůdkových televizních inscenací období pozdní normalizace a prvního polistopadu. Špičková historická dramatika a posléze i režie nedoceňované Daňkovy osobnosti byla vždy pastvou pro znalce a ambrózou i nektarem pro diváka. Současná témata vnímaná na historickém pozadí - v exilu s úspěchem tuto metodu uplatňoval Ferdinand Peroutka (mj. román POZDĚJŠÍ ŽIVOT PANNY) - umožňují přístupy a pohledy, které v současné pohledu jsou buď obtížně, nebo vůbec neuplatnitelné. Že to je vždy i vynikající příležitost pro skutečně dobré herce, kteří mohou zapomenout na mizerný scénář a věnovat veškerou pozornost detailnímu propracování svých rolí, se rozumí samo sebou. To všechno tato inscenace v sobě obsahuje, to všechno režisér Daněk prokázal. I po letech mu do nenávratna, kam před časem proti své vůli odešel, děkuji. Z hloubi srdce. ()
Novodobý apokryf o tom, jak to nebylo, ale mohlo by být... Zdeněk Bláha vytvořil krásné dialogy, pochopitelné pro dnešního diváka. Scénář,:Zdeněk Bláha, hudba Jan F. Fischer ()
Zajímavé představení s příliš hereckým Munzarem, však doplněným výborným Švehlíkem a ostatními umělci. ()
Každý příběh se dá vyprávět z několika úhlů a z pohledů jeho různých postav. Když se vezme za základ příběh notoricky známý a použije se optika protagonistů, z jejichž místa se na věci dosud nikdo nepodíval, a udělá to Oldřich Daněk, vzniká krása, která v některých chvílích až bere dech. ()
Když svědomí bolí v podání Luďka Munzara, člověk se musí snažit nezapomenout dýchat. ()
Uznávam, že bol dobrý nápad adaptovať iba časť Bulgakovovho románu pre potreby televízie. Uznávam, že Luděk Munzar, Jaromír Hanzlík, Ota Sklenčka a ďalší boli dobre vybraní a tiež sa dobre zhostili svojich úloh. Uznávam, že problém s dekoráciami mohol mať finančný dôvod. Napriek všetkému uznaniu nemôžem dať viac ako tri hviezdičky, pretože okrem zaujímavého rozprávania sa prakticky nič viac nedialo. A v takom prípade ja radšej siaham po Bulgakovovi. ()
Dramatická díla mají nejrůznější osudy: některá ve své době zazáří a pak zhasnou, jiná naopak pochopí až následující generace. Dvacáté století přineslo ještě další "časovou smyčku": díla, v době svého vzniku zakázaná, která se realizují a mohou tak promlouvat k lidem až za celá desetiletí, jsou z hlediska recepce ovšem nejriskantnější. Jeden ze zakládajících televizních autorů a dramaturgů Zdeněk Bláha napsal scénář hry už v roce 1968 a reagoval v ní na tragické události srpna téhož roku a retušoval ji v předtuše přicházejícího dusna normalizace raději historickou látkou (postavenou na motivu Bulgakovova románu Mistr a Markétka), na které chtěl demonstrovat problémy své doby. Pilát Pontský je tedy zosobněním zla, které nelze pojmenovat a zbabělosti, z níž se nedá uprchnout. Bláha samozřejmě danou situaci v několika okamžicích přesahuje, mluví-li například o tom, že "každá moc je stejně násilím na lidu"; základ ovšem zůstal neměnný: boj o hodnotu pravdy, morálky, statečnosti a zbabělosti. Řetěz násobené inspirace legendární látkou tu prochází od biblických pramenů přes Bulgakova a Bláhu až k Oldřichu Daňkovi, který se po letech převážně autorských projektů vrátil ke své původní profesi. Hru inscenoval v rychlém tempu, s dynamickým střihem a v kulisách, které tentokrát dílu svou vzdušností a ryzí účelovostí prospěly. Troufám si tvrdit, že to byla profesionálně jedna z vůbec nejlepších Daňkových režií, čímž ovšem nechci snižovat hodnotu jeho mladších i starších děl. Dominující hodnotou této televizní inscenace zůstává mimořádná Munzarova kreace v roli Piláta Pontského, kterého pojal jako zoufalého muže, zmítaného v nesnesitelných duševních i fyzických bolestech, uvědomujícího si osudný omyl, jehož se pro svůj klid a pohodlí dopouští. Úlohy hodné klasického repertoáru tu po delší době získali i další; vedle herců starší a střední generace (Hanzlík, Švehlík, Zahajský, Sklenčka, Doležal a další) tu výborně zvládl svůj nejednoduchý part mladinký Ondřej Vetchý. Dnes by byla podobná látka pojímána zřejmě krvelačněji, s minimem historických reálií, spíše s průhledným důrazem na otřesnost a běsnotu doby, o níž má vypovídat. To ovšem nijak nebrání dodatečnému ocenění této komorní televizní inscenace, která se zvláště dnes jeví malým svátkem. ()
Jako TV inscenace je to maximální. Munzar nepřekvapí, ale zato Vetchý jako Ježíš je skvělé překvapení. ()
Zajímavý příběh z dob, kdy život každého visel na vlásku a nikdo si nebyl jistý svým životem...zajmavé bylo, že se každý bál Pilátovi podat jed, přitom právě v této době trávil každý každého. ()
Není třeba komentovat zpracování jedné z kapitol dokonalého díla M. Bulgakova. Takže , kdo nečetl Mistra a Markétku rychle to napravte !!! ()
Tady se chce plně věnovat obsahu, skvěle duchaplným dialogům, které jsou podpořeny výbornými výkony herců a nedbat na dekorace, na kterých v tomto případě příliš nezáleží. ()
Tohle bylo jedno z nejslabších dramat, co jsem kdy viděl, možná nejhorší. Děj nebyl moc záživný, nudný a celkově nezajímavý. Výkony byly vynikající a obzvlášť Munzar to zahrál dobře, ty přidaly * v mém hodnocení. Taky musím poznamenat na dobové převleky, jež se mi strašně moc líbily. Poslední hvězdičku rozdělím na polovinu: Polovina- Obleky a druhá Provedení. 37% ()
Bravůrní sestava českých herců, který umí dokázat filmovému světu svůj um! 75% ()
Nadprůměr... ()
Jednoduchá strohá výprava televizního zpracovaní tohoto příběhu byla možná cílená, aby neodváděla pozornost diváka od skvělých dialogů a hereckých výkonů. Ondřeje Vetchého mám ráda a ani tady nezklamal. Luděk Munzar naproti tomu nepatří mezi mé oblíbence, ale tady byl fascinující. Byla to jeho životní role. Příběh je všeobecně známý, není třeba ho komentovat. Jen si kladu otázku, jakým směrem by se vyvíjelo křesťanství, kdyby byl tenkrát Pilát Ježíše neodsoudil. ()
"Je jen jediný začátek: vidět v lidech dobro." Bulgakův apokryf o římském prefektu Pilátu Pontském a jeho špatném svědomí v podobě potulného filosofa Jošua Hanukrihoje poněkud pokřivenou variancí na biblický příběh. Jako by v něm skoro vše bylo jinak, než jak známe z Bible. Jošua si Pilátovi stěžuje, že Matouš při zapisování jeho výroků překrucuje jejich obsah, a ten sám se snaží Jošuu po jeho odsouzení zabít, aby jej tak zbavil utrpení na kříži. Jidášova sebevražda byla ve skutečnosti vraždou objednanou samotným Pilátem, který se ani takto nedokáže zbavit zlého svědomí za to, že odsoudil na smrt nevinného muže... Tohle televizní zpracování Bulgakova stojí bezesporu na skvělém hereckém výkonu Luďka Munzara v roli Piláta. Kolem něj se točí celá řada dalších výborných herců (Vetchý jako Jošua, Šťastný jako Jidáš, Hanzlík jako Matouš další), ale Luděk Muzar je jen jeden. A ačkoliv se Oldřich Daněk tentokrát nemohl spolehnout na kdovíjakou výpravu, spolu s výbornými herci vytvořit velmi kvalitní inscenaci. ()