Kráska v nesnázích

Hřebejk je takový typický středoproudař, jehož filmy jsou kvalitní nenáročnou zábavou. A tak Kráska v nesnázích potěší tím, že se autoři pokusili film obohatit o hlubší smysl. Ukazují věčnou pravdu o tom, jak s dobrákama každý zamete a že v naší zemí žije pěkných pár hajzlíků. Kráska v nesnázích tak tímto skepitckým tónem navazuje na vydařené Horem pádem a řadím je mezi autorovy silnější filmy. K dokonalosti snímku schází snad jen větší konzistence a údernost. Ale film má celou řadu silných stránek. Geislerová dokazuje, že si prostě zaslouží být jednou z nejobsazovanějších českých hereček, protože je prostě, podobně jako dříve Jirásková, či Bohdalová, excelentní. Například milostné scény ve filmu, jinde pouhý líbivý přívěsek, zde klíč k pochopení hrdinky, jsou zahrány tak bravurně, že vlastně vysvětlují veškerou motivaci hlavní postavy. Názorně demonstrují věčný konflikt rozum versus pudy. A protože hraní takových scén asi není nejpříjmnější, zaslouží si za herečka uznání za to jak dobře vtiskla věrohodný charakter své postavě i během těchto scén. Jíří Schmitzer září, nechápu kde tolik sympatický člověk jako je on, mohl vyčarovat tak slizkého hajzlíka. Za dobrý nápad považuji použití hudby Radůzy. Tato zpěvačka má spustu tklivých skladeb a stačí jen pát tónů, abych měl husí kůži. A tak si myslím, že měli film vybavit hlavně jejími skladbami, čímž by tvůrci docílili osobitějšího rázu. Písniřky G. Hansarda, ač pěkné se prostě k filmu nehodí tolik, jako ry Radůziny. (29.10.2008)

Krom toho, že mi bylo líto postavy Josefa Abrháma, ve mně Kráska v nesnázích žádnou silnější citovou stopu nezanechala. Asi to bude takovým pocitem kdesi v mé hlavě, že zatímco Musíme si pomáhat nebo Pelíšky držely pohromadě, Kráska v nesnázích je často až nepříjemně roztříštěná. Schmitzer je perfektní, ale vážně měla jeho role tlumočit něco víc, než že hlavní hrdinka to v životě prostě nemá snadné? A co matka zloděje v podání Emílie Vašáryové, do jejíhož života film asi pětkrát na okamžik zaskočil, ale která vlastně byla ve filmu snad jen pro to, aby bylo vidět, že má i (téměř) nepolepšitelný syn vzornou matku? Nevím, nevím, co přesně mi na Krásce v nesnázích vadilo. Možná to, co jsem právě napsala, možná něco jiného. Je to, jako když sledujete po všech stránkách zvládnutý film, kterému chybí to "něco", co by vás srazilo k zemi, a vy se jen marně snažíte přijít na to, co. 7/10 (26.01.2009)

Absolutně nechápu, o čem ten film byl (měl být). Jarchovského scénář vykazoval jistou míru chaotičnosti už při Horem pádem, nicméně tam z chaosu alespoň povstával jasný obsah a záměr, při sledování Krásky jsem už jaksi nestíhal myšlenkové pochody (jsou-li tam nějaké). Zmatené hemžení postav v neorganizovaném orloji "příběhu", který by se dal s jistou mírou arogance a hrubiánství shrnout do věty "staří emigranti jsou pozorní, ale stupidní český automechanik šoustá lépe". Geislerová v tradičně zvulgárnělé poloze, šaramantní Abrhám a žlučovitý Šmicer, dozajista snana o pestré panoptikum postav. Nicméně pouze poslední jmenovaný má v sobě přesvědčivost. Ostatní figury mi přišly jako pimprlata v nudné hře, prošpikované opravdu pěknou hudbou. Krom Jarchovského bych ještě rád poznamenal, že Hřebejkova firma spěje k naprostému úpadku. Pokud jsem v Pupendu i v Horem pádem pár zajímavých nápadu byl schopen najít, v Krásce už jsem o žádný nezakopl. (15.10.2007)

U tohoto filmu jsem měl jeden velký problém, který jsem nemohl i přes jinak celkem dobrý dojem překousnout... Naprosto neuvěřítelné totiž je, že by vzdělaný, inteligentní, bohatý a citově založený emigrant, milující dobré víno a knihy Milana Kundery, byl schopen a ochoten jít do svazku s takovou živočišnou, prostou a materiální ženskou, jakou byla Marcela. Takže i když scénář je v podstatě velice chytře a kompaktně napsaný, stojí na podmáčených základech, které celý film sráží o třídu níž. Přitom je to obrovská škoda, protože se Hřebejk pustil do velice zajímavého tématu. Nemá tendenci nic "řešit", ale prostě jen zobrazuje některé rysy zpropadeného čecháčkovství, které v konfrontaci s noblesním emigrantem Benešem vyznívají tragikomicky a dost nelichotivě. Kráska v nesnázích je snímek i po herecké stránce zvládnutý velice slušně, zvláště se činí Schmitzer, Geislerová, Vašáryová... Jediný, kdo mi tam absolutně neseděl, byl Hrušínský. Trochu kritický bych byl k hudebnímu doprovodu. Miluju muziku Glena Hansarda i Radůzy a řadím je k tomu nejlepšímu co je u nás k slyšení i vidění. Bohužel Radůza se sem vůbec nehodila a připadalo mi, že Hřebejk ji tam chtěl mít za každou cenu, tak ji tam navzdory všemu prostě protlačil. Vrcholem tohoto nesouladu je fakt, že zatímco na plátně vidíme zpívat Radůzu, ve skutečnosti hraje Hansard s Markétou Irglovou písničku Falling Slowly...Když to tedy shrnu, Kráska v nesnázích je slušný film, dobře zahraný a se zajímavými charaktery, ale přesto zůstává těžko uvěřitelnou pohádkou, jež sráží zážitek na průměrnou podívanou. P.S.: tu studentskou agentůru si Hřebejk taky mohl odpustit... (11.04.2007)

45% - Po Pupendu a Horem pádem rozhodně zlepšení. A přesto zklamání. Jsem možá na Hřebejka přísný, ale vidím opravdu zdatného filmaře, u nějž forma (kamera, hudba, herecké výkony...) převyšuje obsah (scénář, dialogy...) takovou měrou, až mě to jako diváka skutečně mrzí. Jakékoli náznaky zajímavých motivů v ději jsou instantně sabotovány "hláškami", které kromě prvku odlehčení a vulgarity nemají jinou funkci, než odvést pozornost od nedokončených point, či nedotaženého jednání postav. Proto na mě Kráska v nesnázích působí jen jako slide show opravdu výborného herectví, krásné filmařiny a ucházející hudby (všelijaká nesourodá dobrá hudba, většinou neobratně použitá).... a všechno dohromady to klouže po povrchu jakési vztahové zápletky kde všechno se vším jakoby souvisí, ale kromě několika vypointovaných stereotypů postav nabídne jen typickou hořkosladkou podívanou, která je na komedii málo zábavná a na drama příliš mělká. Mě tohle bohužel neosloví. (10.03.2012)