Planeta opic

Počiatočné stupňovanie napätia ala hrozba z neznámej planéty je sekvencia hodná olympijského trónu. Ďalej sa síce stále všetko odvíja v správnych medziach, ale tie už však neboli natoľko kvalitné aby si Planéta opíc zaslúžila maximálne hodnotenie. Len tak mimochodom, Jerry Goldsmith umí, umí.. vážne umí. (05.06.2011)

„Když jsem opouštěl 20. století, vůbec jsem toho nelitoval.“ Snímek skvěle odráží společenskou depresi pramenící ze stupňujícího se napětí v rozděleném bipolárním světě. Strach z lidské apokalypsy, kterou mohl znamenat případný světový konflikt, měl každý občan USA dnes a denně před očima ve všech médiích. Ohromný technologický pokrok, který přinesly závody v dobývání vesmíru, lidem přibližovaly představy o dobývání nových světů. Když Kennedy vyhlásil, že do deseti let budou Američané na Měsíci a ono se tak stalo, kde kdo si říkal, že za dalších let se bude cestovat mezi hvězdami. Film PLANETA OPIC úspěšně kombinuje oba tyto fenomény doby. Snílkovský svět víry v technologii a všemocnost člověka se strachem z vlastní sebezkázy. Film přinesl ve své době výborné efekty a masky. Ohromil svět. Z dnešního hlediska počítačových animací už tyto klady vyčpěly. Nicméně není dobrého sci-fi bez zásadní myšlenky. Ta zde bezpochyby je, navíc podpořená výborným scénářem, který mění nálady a graduje napětí. To vše za pomoci výborné hudby. Počáteční putování pustinou poukazuje na malost a bezmocnost člověka v cizím, neznámém, nehostinném světě. První setkání s opicemi pak patří k nejděsivějším filmovým zážitkům mého dětství. Závěrečné rozhovory Taylora s orangutanem „ministrem vědy a výzkumu“ nám naznačí mnoho. O původu strachu opic z lidí, o tom, že opice jsou možná lidštější než lidé, kteří ztratili svou víru, zatímco opicím víra pomáhá přežít. Moudrý orangutan věděl, co Taylor najde. Svůj osud a tím osud nás všech. Nezapomenutelný závěr. Troufám si říci, že původní motiv Boulleovy předlohy (1963) byl posunut ještě o stupeň výš. Ve svém čase naprosto revoluční film. Navíc film, který nebyl pouze poplatný době. Jeho odkaz přetrvává dodnes a po právu se stal legendou. Takové filmy se už netočí a točit nebudou. Takový je jen jeden. 96% (26.09.2011)

Dnes základní stavební kámen sci-fi filmů s pointou století. (09.07.2006)

Všetko čo sa deje a tvorí nielen v kinematografii sci-fi žánru, môžeme rozdeliť na sci-fi pred a na sci-fi po natočení Planéty opíc. Je veľa filmov, čo boli ovplyvnené touto legendou. Doposiaľ neprekonaná pointa a dych berúci námet. Keď sa k tomu pridá perfektná hudba, scenár čo nič nepokazí a perfektné herecké výkony tak sa môže narodiť nesmrteľná klasika. (26.11.2013)

"Planeta opic" je totální klasika, kterou jsem jako dítě miloval. Nové zhlédnutí po letech na Prima Cool už mě tak nebralo, film mi přišel strašně zatížený dobou vzniku a místy nudný. Dojem však výrazně napravují fantastické masky, výtečná dramatická hudba Jerryho Goldsmitha a perfektní výkon Charltona Hestona v hlavní roli. Mimochodem - roli Novy v podání Lindy Harrison bych z filmu ochotně vypustil, její úloha je jen prachobyčejná stafáž, snad ještě podružnější než všechny bondgirls dohromady. Ač neznám stejnojmennou literární předlohu Pierra Boulla, tipnul bych si, že je mnohem lepší než filmová adaptace. Některé dialogy ve filmu, především ty o evoluci, vědeckém dogmatismu, lidské civilizaci apod., mi totiž přišly velmi zajímavé, a skoro jsem v pokušení si Boullovu knihu přečíst, ačkoli sci-fi bytostně nesnáším. Profláklý závěr po těch letech už šokovat nemůže, ale přesto mě utvrzuje v přesvědčení, že je "Planeta opic" výborný snímek, který stále stojí za vidění. (07.01.2012)

Pamatuju si jasně jak jsem měl kdysi u strejdy, kde jsem trávil prázdniny na vhskách nahrané většiny těchto dílů téhle série. Nic jiného tam na dívání nebylo, tak jsem si musel vystačit s tímhletím. První díl se podle mě celkem vyvedl, solidní nadprůměrná záležitost se zajímavým příběhem, herci, dobrou hudbou a určitými scénami atd. Takže tu čtvrtou hvězdu dám. 70% = **** (04.02.2013)

Všechno hrozné. Od nepřirozených masek opic až po Charltona Hestona, který není dostatečně sympatický, aby mě jeho osud zajímal. Film nudil, ale hlavně myslel si jaká je to bomba. Mně to přišlo jak nepovedená komedie. Ani závěr působivý nebyl, jak by také mohl být, když se mně to všechno předešlé nelíbilo. Věřím, že literární předloha skýtala obří možnosti, které selhaly. V roce 1968 asi nešlo natočit nic lepšího než takovou debilovinu jaká z toho vzešla. Vždyt režisér Schaffner neuměl ani jediným záběrem dodat filmu napětí, zajímavost a glanc. Je pravda, že jsem už o něm nikdy neslyšel respektive točil filmy, které u mě končí na smetišti a tenhle je jedním z nich. Tedy ještě jednou jde o maximálně příšerný film, ale suprově jsem se na něm zasmál. Pro Golfistu, který prosím pěkně z roku 2013 viděl doposud jediný film, a každý druhý ho má v oblíbených, to byl nepochybně mega ultra trhák. Mé hodnocení: 0% (13.06.2013)

Jo, kult. Zážitkovo bez vrcholu presahujúceho štyri hviezdy, ale má to nielen geniálnu záverečnú pointu, ale myšlienku, myšlienky, nápad. Je to po vyše pol storočí stále rovnako aktuálne a s výnimkou masiek a kostýmov to ani nijak výraznejšie nezostarlo, nenudí to ani sekundu a hudobný podkres je tiež vynikajúci. A Linda Harrison je neskutočná žena. Dnes po rokoch som si to užil snáď ešte viac jak predtým a hlavne omnoho viac, než som čakal. Jo, kult. (09.01.2020)

Nevím, co přimělo Tima Burtona a spol k natočení remaku, protože původní Planeta opic je nadmíru inteligentní sci-fi, která nepotřebuje cokoliv inovovat. I triková stránka (a hlavně masky) jsou výtečné. A co teprve hudba Jerryho Goldsmithe? (12.07.2003)

První, nikoliv poslední a v mém případě „jediná ta pravá“.....Technicky (možná) snímek zestárnul, ale myšlenkově rozhodně nikoliv. Je pravdou, že v době studené války to bylo zatraceně ožehavé téma, ale ani s pokročilou dobou (technikou) neztrácí na aktuálnosti. Spadlá čelist ze závěrečného randíčka u sochy svobody se pochopitelně s reprízou vytrácí, ale na celkovém zážitku se zub času kupodivu nijak výrazně neprojevil. Plíživě znepokojivá atmosféra nadále přetrvává, masky i po té době nepůsobí nijak směšně a navíc to, co tu předvádí (zejména v úvodní „objevovací“ třetině) J. Goldsmith, se nedá nazvat jinak, než brnkáním ďáblovi na nervovou soustavu. Zasloušený, časem prověřený, nadčasový kult, s myšlenkovým přesahem. 98% [Počítám, že v té době nechodilo po světě moc žen, od kterých by Ch. Heston slyšel větu: „jste tak zatraceně ošklivý“. Přesto na polibek došlo, charisma je charisma. Zvědavost? Tu za tím nehledejte :-) Ostatně, těžko by člověk pohledal dokonalejší chodící americkou reklamu na kubánský? doutník]. (16.12.2013)

Po zásluze naprostá klasika sci-fi žánru, která po všech stránkách perfektně funguje dodnes (výborná hudba Jerryho Goldsmithe je nesmírně atmosférická), pro mě především v rovině velmi naléhavého varování před ideologickým tmářstvím, totalitními režimy (viz parafráze Farmy zvířat G. Orwella), ale třeba i před xenofobií a rasismem ("Je to člověk a ten nemá žádná práva!"). Z mého pohledu vskutku dokonalá dystopická sociální alegorie - nejen hluboká, ale i divácky přístupná (v žádném případě však podbízivá) a emotivní. Tenhle film opravdu není jen o legendárním a skvostném závěru... 100 % (31.10.2017)

Nejlepší Planeta opic co kdy byla natočena. Charismatický a dobře hrajicí Charlton Heston v roli člověka, co se dostal o 2000 let do budoucnosti, kde žijí a světu vládnou opice. Výborný výběr krajiny, všude skály a písek, velice povedené opičí masky, které v době uvedení museli znamenat viditelný technologický pokrok. Parádní vybudovaná atmosféra, která snímku dodává to právé kouzlo je nezpochybnitelná. [8/10] (Fox, APJAC) (Barevný /// Produkce: Mort Abrahams, Arthur P. Jacobs /// Scénář: Michael Wilson, Rod Serling podle románu Planeta opic Pierra Boulleho /// Kamera: Leon Shamroy /// Hudba: Jerry Goldsmith /// Oscar: John Chambers (mimořádná cena - masky) /// Nominace na Oscara: Morton Haack (kostýmy), Jerry Goldsmith (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (27.01.2008)

Film, který si rozhodně nezasloužil tak příšerná pokračování. (13.02.2003)

Tak jsem se dostala i k původní Planetě opic – na to, že jde o film z roku 68, tak klobouk dolů. Rozhodně chápu, proč jde o oblíbenou klasiku. Přesto mě trochu iritovalo, že se závěr filmu tváří jako velké odhalení, zatímco mě už od začátku napadalo, že to přesně takto dopadne. Jenže celý průběh filmu se ta do očí bijící realita jaksi ignoruje a žádná z lidských postav (především ta hlavní) vůbec nekomentuje a nezamýšlí se nad tím, jak je to celé zvláštní, že sice přistáli na cizí planetě, ale jsou tam nejenom stejné podmínky pro život, ale rostou tam i stejné rostliny, jsou tam stejná zvířata (koně), podobná krajina, jsou tam opice, které mluví anglicky a mají podobnou kulturu jako lidskou, jsou tam dokonce i sami lidé… Zkrátka, že je vše téměř stejné jako na planetě Zemi. Stačilo by, kdyby tomu hlavní postava věnovala aspoň nějakou úvahu a nějak si to vnitřně zdůvodnila (např. lidstvo mezitím v průběhu doby vyvinulo pokročilou technologii a nalezli jinou planetu se stejnými podmínkami, kam přesídlili, jenže je tam bohužel zotročily opice a převzaly pozici vládnoucího druhu…). Stačilo by tak málo, aby to nepůsobilo ve filmu jako pěst na oko, že se ta skutečnost ignoruje a na konci najednou „voilá, tady to máte!“ Jinak je film ale velmi dobře udělaný včetně masek (i když ty toporné opičí polibky jsou přece jenom z dnešního pohledu legrační), a je i pro současného diváka velmi poutavý, což je u filmů starších 50 let docela vzácnost. ~(3,9★)~ (29.10.2022)

Podľa tvorcov knihy 101 sci-fi filmov je Planéta opíc sci-fi držiak. Lepšie sa to vystihnúť nedá. Je to film, ktorý jednoznačne MUSÍ vidieť každý filmový fanúšik. Veľkolepá výprava, geniálne masky, megastar v hlavnej úlohe, do posledného detailu premyslený scenár s nadčasovými myšlienkami a náboženská alegória. Tou ma Planéta opíc zaujala najviac, každé rýpnutie do religionistických dogiem vyvoláva vo mne nadšenie. 95% starých scifíčok neúprosne zostarlo, Planéta opíc hlavne vďaka myšlienkovému presahu mimo žáner nikdy nezostarne. Spolu so Šiestym zmyslom najlepší záverečný twist, aký som kedy videl. Ani nie vďaka šokantnosti, ako skôr kvôli novému vyzneniu príbehu. Každé ďalšie vzhliadnutie ma utvrdzuje v tom, že sa jedná o najlepší a filozoficky najhodnotnejší sci-fi film histórie. (24.07.2012)

No jo, film je to pěkný. Hodnocení jsem zamýšlel mnohem nižší, než jaké nakonec dám. Hlavně kvůli tomu, že už jsem se bál, že celý vesmír mluví anglicky. Částečná náprava přišla v samotném závěru. Samozřejmě pouze částečná, protože každý jazyk prochází neustálým vývojem. Veškeré evoluční záležitosti s filmem spojené nemá smysl rozebírat. Film je třeba brát, jako čisté sci-fi. Jen tak si ho lze užít a vychutnat. Nejedná se o žádný větší zázrak v kinematografii. Ódy na masky ve filmu bych si také nezazpíval. Zkrátka takové pěkné 3*. Pravděpodobně podstoupím i další díly a zjistím, zde jsou opravdu tak špatné, jak praví lid. (12.08.2012)

Stará opičí klasika. Na tu dobu fakt parádní film. Konec je považován za jeden z nejpřekvapivějších filmových konců všech dob. Plus je tam pár dobrých hlášek. "Létání je nemožné." :D (02.02.2013)

Jakkoli je Dr. Zaius v podstatě zlý a ošklivý záporák, tak bych se na jeho místě asi ne(za)choval jinak. Lidi jsou svině... 80% (14.01.2018)

Zub času vyvrtal do tohoto filmu bohužel tunel. (21.09.2006)

Staré a přesto vynikající sci-fi. Nechápu, že jsem se k němu dostal tak pozdě (ne, že bych o něm dříve nevěděl). Velký palec nahoru!!! (08.03.2011)