Na konci všech válek

Tak to zkrátka v japonských POW bylo. Japonci naprosto nechápali akt ,,vzdání se nepříteli" který byl v rozporu s jejich vyznávaným samurajským kodexem Bušidó. V jejich očích to byla slabost a zbabělost. Statečný bojovník by se nepříteli nikdy nevzdal - spáchal by sebevraždu. Proto jejich přístup k zajatým spojeneckým vojákům byl od prvopočátku brutální a pro Američany, Brity či Australany naprosto nepochopitelný. Ti to nechápali ani když se karta obrátila a nejen japonsští vojáci, ale i ženy s dětmi páchali hromadné sebevraždy.... I přes výborného Carlyle a Sutherlanda (kterého většinou až tak nemusím) a dost drsné momenty mi to ale na 4 hvězdičky nepřišlo. Tak za 3. (28.07.2011)

Je hezké vědět, že vždycky se v zrnku písku objeví nějaká perla, o které člověk neví a tudíž netuší co od ní očekávat. Když už se nějaký válečný film objeví a nic o něm nevím, jsem překvapený a hodně zvědavý. Na konci všech válek se odehrává opravdu uplně v té největší prdeli, v táboře, který hlídají japonská a korejská vojska, v táboře, ve kterém tito vojska střeží americké vojáky, o kterých nikdo nemá ani šajnu. Každopádně celý film se odehrává v tomto táboře, takže žádné zajímavé rozvádění příběhu jsem nečekal a hlavně jsem věděl jak to všecko dopadne už od samotného začátku. I přesto, že jsem nic nečekal, protože příběh nic moc nenabídne, byl jsem překvapen a potěšen zároveň. Herecké výkony totiž byly naprosto strhující a to hodně pomohlo atmosféře, která se v táboře dokázala za tu dobu vykreslit. Jako válečné drama mě to hodně zaujalo, přestože jsem o něm nic nevěděl. Prostě jsem byl překvapený, protože jsem viděl film, kterému bych dal jinak tři hvězdičky, za svojí průměrnost. Tu čtvrtou dávám za to, že mě to dokázalo dostat do toho tábora nabytého emocemi. (05.05.2008)

Zacne sa to ako klasicky film z lagra v ktorom behom druhej svetovej kruti japonci väznia chudakov britov a nutia ich v tazkych podmienkach stavat zeleznicu. Mame tu klasicke archetypy. Sebecky Kiefer Sutherland, ktory sa stara len o seba, hrdy vojak Robert Carlyle, ktory cely cas planuje utek, dobrosrdecny Mark Strong alebo naivny Ciarán McMenamin z ktoreho pohladu je cely film podany. Na druhej strane zase mame strazcu, ktory vsetkych väznov terorizuje a samozrejme tu je aj jeden dobry japoncik, aby neboli vsetci japonci za svine. Epizodky, ktore postavy zazivaju nie su dvakrat originalne, ale samotne postavy su zahrane natolko kvalitne, ze vas ich osud zaujme. Lenze v polovici sa film zlomi a naplno sa ukaze, ze nie je ani tak o postavach a ich utrpeni, ale skôr o strete filozofii a ich vplyve na postavy. Takze sa ukaze, ze japonci su taki nekompromisni fanatici kvôli tomu, ze len plnia filozofiu bushida a rovnako kruto trestaju nielen väznov ale aj svojich. A cast väznov sa postupne, kvôli tomu aby prezili, uchyluje k viere. Od tej chvíli boli pre mna nabozenske kecy väcsim utrpenim ako fyzicka namaha a hlad, ktory postavy zazivali. Takze v prvej polovici filmu som sa najviac identifikoval so samotarom Sutherlandom a v druhej som chcel z toho nabozenskeho pekla zdrhnut rovnako rychlo ako zmagoreny Carlyle. Z podobnych filmov je ovela lepsi komornejsi Rescue Dawn alebo klasika The Bridge on the River Kwai. 6/10. (08.10.2017)

Vojnový film o "bojisku" v JV Ázii, teda podobnej lokalite ako v Leanovom The Bridge On the River Kwai. Kto si pod pojmom vojnový film predstavuje akciu v štýle vojaka Ryana, tu tvrdo narazí. Ide najmä o filozofickú záležitosť a stret kultúr a mentalít a o tom, čo znamenalo prežiť. Verím tomu, že pre britských zajatcov muselo predstavovať peklo na zemi a pomerne dobre sa tieto pocity dostať na plátno a k divákovi. Robert Carlyle ako veliteľ Britov Campbell sa snaží, ale nie je nosnou postavou. Odporúčam. (30.08.2006)

Nevelký film o partičce skotských vojáků (a jednm amíkovi) v japonském zajateckém táboře. Jak to už u podobných filmů bývá dočkáme se spousty až na za mezní kraj dovedených scén obrazu války. Díky obsazení je navíc na co se dívat. Bobby Carlyle tradičně skvělý, Kiefer rovněž a Mark Strong na sebe strhával pozornost kdy jen mohl. (07.07.2010)