Barbar Conan

CONAN je jako drsnější verze nového CLASH OF THE TITANS, v Hyborii to vypadá na hororový Disneyland. Je to zběsile akční, což je super, ale do píče s uboze rozblázněnou moderní kamerou (tenhle trend už prostě odevzdaně akceptuju). Potěšila mě nápaditost v "červenočerném" humoru, cimmeřanský Perlman, absence nudného putování, nebo odkaz na Freddyho Kruegera. Krve dost, usekaných končetin mohlo být i víc. Pravým Conanem pro mě nikdy nebyl Arnold, nýbrž můj knižní obrázek, a ačkoli se mu Momoa příliš nepodobá, stejně je jednoznačným barbarem. Level pozdvižení ve mně už v druhé půli stagnoval, ale v pohodě, chci poučený sequel. 7/10. (18.08.2011)

Dalsi naprosto tupy zbytecny a absolutne bezpohlavni remake od mistra kokota s chorym mozkem jmenem Nispel na co tenhle traged sahne to pohrbi hluboko v zemi a uz po pravde zacinam mit strach jakou klasiku se rozhodne zprznit priste nezbyva nez doufat ze se jeste vrati Arnie a zachrani co se da cokoliv dalsiho k tomu psat je ztrata casu FUCK THIS PRODUCT!!!!! (13.11.2012)

Celý film je úplný nezmysel... jediná dejová línia je Conanova pomsta za vraždu svojho otca, takže scenár za moc nestojí a okrem psychopatického Conanovho pohľadu a nezmyselného zabíjania tam toho moc neuvidíte... no napriek tomu sa na to vďaka dobrej hudbe a výbornému graifckému spracovaniu pozerá celkom dobre, ale aj tak som od toho čakal viac ;) (11.11.2011)

Videoherný film, ktorý nie je podľa videohry. Hlúpy dej (príbeh to rozhodne nie je) a väčšinou zle natočené akčné scény. Hyboria je ale pestrá, výprava slušná, triky kvalitné, celkové tempo obstojné, zlodušské duo ok, hlavná postava a jej predstaviteľ na jednotku. 5/10, ale zostal mi pocit, že som sa obstojne béčkovo bavil, tak mierne nadhodnotím. (19.08.2011)

Jason Momoa kupodivu vůbec nevadí - jeho zlomyslný kukuč (občas vystřídaný tím naštvaným) je bez obtíží snesitelný. Podobně "nezávadný" je i Ron Perlman a Stephen Lang. Nový Conan jinak bohužel podléhá mnoha neřestem soudobých akčních výplachů: při akčních scénách všichni poletují vzduchem a hopsají jako splašení giboni, což jim nebrání v boji a zasazování přesných úderů. Ach jo. Komické je, nakolik byli tvůrci fascinováni rudou tekutinou, krev digitálně cáká při každé příležitosti a ze všeho nejvíce připomíná auta ze starých akčních filmů, která explodovala při sebemenším ťuknutí. Litry krve šplíchají, když tělo narazí na balvan, když hlava potká dlažbu, když meč lehce lízne protivníka. Kamera následný cákanec okázale snímá a snaží se nás přesvědčit, jak je film brutální... NENÍ. Nic na tom nezmění ani několik usekaných hlav a končetin. Conan z osmdesátých let byl surový až na půdu a ani k tomu nepotřeboval krev, pracoval s jednoduchými gesty a minimalismem v každém záběru. Přesto vše si nesl jakousi testosteronovou vznešenost a dokonce i inteligenci. Nový Conan se snaží být drsný a hrubý tím způsobem, že nakonec vypadá jako buran z horní dolní - celou dobu jsem čekal, kdy vytáhne z kapsy gambáče v plechu a masivně si po něm uříhne. Aspoň že stihl zprasit svojí buchtu. Dvorní skladatel Zacka Snydera nás ohromuje svojí nijakostí a po filmu si spolehlivě nevzpomínám na jediný motiv. Triky nejsou úplně tragické, ač diorámata občas připomínají produkci Hallmarku a Nispel se svou bezradnou režií zůstává věrný své pověsti patrně nejhoršího hollywoodského režiséra počátku třetího milénia. Znovu už ne. (29.01.2012)