Režie:
Jaromír PolišenskýScénář:
Jan DrbohlavKamera:
Jaromír MalýHudba:
Petr HanzlíkHrají:
Vladimír Dlouhý, Ingrid Timková, Alois Švehlík, Michal Dlouhý, Saša Rašilov nejml., Vlasta Žehrová, Vladimír Javorský, Oldřich Vlach, Igor Bareš (více)Obsahy(1)
Ďábelský nápad StB - falešná státní hranice uvnitř republiky - a fiktivní příběh lidí, kteří ji překročili. Námětem příběhu je tzv. akce Kámen, při níž agenti Státní bezpečnosti záměrně mystifikovali občany Československé republiky, kteří se pokoušeli o ilegální odchod do zahraniční, vytvářením falešných hranic i falešných pohraničních hlídek a vyslýchajících skupin amerických, německých a francouzských úřadů. Příslušníci Státní bezpečnosti při výsleších zadržené utvrzovali v domněnce, že skutečně překročili státní hranice naší republiky a získávali od nic netušících lidí informace, které byly následně používány v rámci trestního řízení. V průběhu této akce byly zatčeny téměř dva tisíce občanů Československé republiky a většina z nich se o tom, že se stali obětí komplotu, dověděla až po roce 1968. (Česká televize)
(více)Recenze (116)
Velmi dobrý film, který popisuje zrůdné mechanizmy Státní bezpečnosti, kdy jsou lidé zneužíváni, šikanováni a ponižováni, aby se orgánům podařilo nalákat co nejvíce důvěřivců. Závěr mě docela překvapil. Jako klarinetista se musím pozastavit nad muzicírováním Vladimíra Dlouhého a Aloise Švehlíka. Považuju za nemožné, aby člověk po tolika letech dokázal zahrát na klarinet tak, jako pan Švehlík. Navíc je klarinet nástrojem laděným in B, takže pokud hrál klavír "In the Mood" v C-dur, musel by klarinet hrát v D-dur. Ale to je jen detail pro rýpalisty mojeho formátu. (167.) ()
Swingtime by si zasloužil klasickou "velkou" filmovou výpravu, prosadil by se i na mezinárodní úrovni. Zápletka je opravdu dobře zpracovaná. Akce KAMENY působí svou propracovaností a chladnou vykalkulovaností. Chytání vlastních občanů na falešné hranici patří k tomu nejzákeřnějšímu, co StB v Československu provedla. Podle dosavadních poznatků prováděly akce KAMENY oblastní úřadovny StB v Karlových Varech, Plzni a Českých Budějovicích. Zajímavost: Minimálně 2x jsou vidět na nádraží historické vagóny, které pocházejí z Krnova. Toto slezské město se nachází na opačném konci republiky od zmíněných českých měst. ()
Tenhle film má jen jednu chybu. Nedostal se do kin, což v porovnání s posledními výkvěty našich krajanů velmi zamrzí. Konečná pointa o tom, že vlastně věřit se nedá vůbec nikomu je dokonale napsaná, Vladimír Dlouhý má skvělý comeback do nejlepší sorty českých herců a Jaromír Polišenský dokazuje, že pokud dostane dobrý scénář, tak dokáže natočil velmi emotivní a realistický film. Škoda, škoda že se to na plátna nedostalo. ()
Přesvědčivý televizní film o jednom zvrhlém projektu komunistické státní bezpečnosti v padesátých letech, kdy byla vytvořena fiktivní státní hranici se Západním Německem a kvůli pochybnému zjišťování ,,podvratných živlů" dokonce zřízena fiktivní americká vojenská posádka. Na televizní poměry skutečně strhující drama a dokonale napsaný scénář. Závěrečné "kdo je kdo" diváka opravdu překvapí. A také přesvědčivě hrající herci, zvláště oba pánové Dlouzí, Michal a Vladimír. Opravdové televizní překvapení na téma, které by měla veřejnoprávní televize reflektovat především. Vypořádání se s vlastní temnou (komunistickou) minulostí... ()
Rafinovaná akcia československých eštébakov priviedla mnoho osudov do pracovných táborov či k smrti. Spôsob akým sa s týmto vysporiadali scenárista Jan Drbohlav a režisér Jaromír Polišenský je obdivuhodný. Uznanie patrí aj Českej televízii, ktorá vyprodukovala na televízne pomery veľkorysú výpravu. Vladimír Dlouhý dal postave muzikanta Pavla cit i tragiku. Pri sledovaní televízneho filmu mi chodil mráz po chrbte a po dramatickom finále som si opäť uvedomil hrôzu režimu, ktorý dokázal trestať svojich ľudí v mene vlastnej ideológie. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (2)
- Když Pavel (Vladimír Dlouhý) diktuje Jiřímu (Alois Švehlík) tóny písně "In the Mood" a hraje při tom na klavír, zapomíná, že klarinet je nástroj laděný in B. Místo "C-E-G-C..." by měl říkat "D-Fis-A-D...", protože klarinet zní o tón níže než klavír. Stejně tak Jiřího zdůvodnění, proč nechal hry na klarinet, je poměrně zvláštní vzhledem k faktu, že při výuce se nepostupuje po tóninách, ale samotných tónech - zahrát B nebo Fis není o nic těžší než zahrát ostatní tóny. (L_O_U_S)
- Filmovalo se v Kytíně a Praze. (M.B)
Reklama