Skins

Viděl jsem teda jen první sérii, ale nějak mě nenalákala, abych se podíval na další. Nějak navím, proč bych měl. Ten jejich život mi nepřijde o moc záživnější než životy lidí kolem mě a rozhodně bych takové lidi za své kamarády ani nechtěl. Snad jen kouzelnou Cassie, což je taková upgradovaná verze Izzi z Grey's Anathomy o anorektismus. Nechci říct, že bych seriál nesnášel... pár dílů se mi moc líbilo, ale u některých jsem se zase velmi nudil. Mít je všechny v oblibě, určitě bych už teď viděl všechny řady. (28.04.2010)

1. a 2. série neboli první generace. Po dlouhém odkládání jsem se konečně pustil do tohoto vychvalovaného teen seriálu a musím říct, že jsem rád, že jsem tak učinil. Na začátku jsem byl sice překvapen a myslel jsem si, že dostanu jen další seriál o puberťácích, kteří rádi paří, ale to se postupem času změnilo. A místo toho jsem dostal vážně zajímavé drama o teenagerech a jejich problémech. Což mě bavilo víc než bych možná sám čekal. Těžko říct, jestli jsem si nějakou postavu oblíbil nejvíce, protože mi všechny svým způsobem přišly zajímavé. Ale asi nejmíň mě oslovily postavy Michelle a Anwara. Přesto všechny prodělaly poměrně dost velký vývoj od začátku a končily úplně jinde. Jsem zvědav, co přinese nová parta a další série. 80 % *** 3. a 4. série neboli druhá generace. Po dokoukání první generace jsem ani chvilku nelenil a okamžitě se pustil do generace druhé. A i když mi zpočátku nijak zvlášť nepřirostla k srdci, tak na konci jsem ji měl rád minimálně stejně jako tu předchozí. Pokud ne ještě víc. Tentokrát mě smrt dostala ještě víc než ta předchozí a jsem vlastně naštvanej díky tomu, že byl opravdu hodně otevřenej konec. Já chtěl vědět, jak to dopadlo... Z postav jsem měl nejradši JJe (první, kdo nekouří a nechlastá) a lesbičky. Nikdy jsem si zvlášť neoblíbil Cooka ani Effy (oba jsou na mě moc ujetý), ale nejmíň mě bavil Thomas. Ale jako partu jsem je měl rád všechny. 80 % *** 5. a 6. série neboli třetí generace. Pro mě nejnormálnější, zároveň také však nejnudnější a nejméně zajímavá generace. Sice mě původně potěšilo, že se tolik nechlastá a nepaří jako v předchozí sériích, ale v závěru jsem si říkal, co bych za to dal. Navíc mě naštvala smrt jedné ze sympatických postav. A příchod jiné postavy (Alex) nijak nepomohl. Hlavně celá šestá série mi přišla divná a bylo tam na mě až moc halucinací. A jako bonus v hlavní roli děsná postava Franky, která se chová pořád jinak, všem ubližuje a od všeho utíká. Tu jsem si vážně neoblíbil. 70 % *** 7. série neboli zakončení seriálu. Naprosto chápu znechucení mnohých poslední sérií. I když se vrátí postavy z první a druhé generace, tak se vlastně pořádně nevrátí. Ty postavy totiž někde byly na konci svých generací a nyní jsou úplně jinde a hlavně jsou úplně jiné. Nejmarkantnější je to u Effy. Tohle se prostě nepovedlo a i já se zařadím mezi ty, kteří by se bez tohoto závěrečného pokusu obešli. Tohle není rozloučení, které si Skins zaslouží... (08.11.2014)

První 2 série byly naprosto geniální... Ve 3. nastoupila nová generace postav a došlo ke znatelnému úpadku. 4. série se ovšem opět vrací na vrchol a třeba teď sedmý díl mi vyrazil dech... Jedná se o kombinaci hned několika velmi zajímavých prvků. Předně se jedná o docela realistickou sondu do života náctiletých, hlavní postavy pijí, kouří, hulí, zobou pilulky. Tenhle realismus je spojený se způsobem jednotlivých epizod, které se obvykle věnují jakési psychologické drobnokresbě jedné postavy, poznáváme tak její rodinu, život... tím je seriál obvykle dost pestrý, často se zde pracuje s nějakou psychologickou realisčností, věrohodností, ale zároveň s dostatečně divácky vstřícnými motivy. Vedle toho se zde objevují zas absurdní a nerealistické věci, které seriál doplňují k dokonalosti... Výsledkem je seriál, který neuvěřitelně pobaví, ale i vzbudí velmi silné emoce (některé díly mají na seriál skutečně nezvyklou sílu), drama a komedie... Ve výsledku nelze nic vytknout (krom zmíněné 3. série, což je omyl, který byl napraven). (15.03.2010)

Seriál, který dokáže zaujmout, rozesmát i rozesmutnit a přitom se vždy vyjadřuje k aktuálním radostem a strastem mojí generace. Chvílemi možná až moc zkratkovitě, ale stále poměrně přesně. Věrohodnosti napomáhají i výborně zvolení herci (i ten Dev Patel je ve výsledku mnohem snesitelnější než ve Slumdogovi), kde pochopitelně zaujme hlavně Nicholas Hoult, jehož postava prochází asi největším a nejméně klišovitým vývojem. Jinak se ale Skins všelijakým těm klišé nevyhýbají a motiv překvapení se opravdu při sledování moc často nedostavuje. Naštěstí na tom ale seriál postavený není, takže se ve výsledku o velké mínus nejedná. Seriál navíc příjemně ubíhá a první dvě série pro mě byli otázkou pár dní. Největším plusem je ale z mého pohledu fakt, že v podstatě každý díl má uzavřenou dějovou linku a tak s odpovědí na některé dříve položené otázky nemusíte čekat x dílů (nebo dokonce řad - zdravím J.J. Abramse). Hodnocení: 1. řada 4*, 2. řada 4* (24.04.2010)

Skins neukazuje mladé tak jako v jiných seriálech, kde se neustále řeší vztahy, co si na sebe obléct, kdo s kým a různé další zákeřnosti. Skins nabízí tak trochu kontroverzní, ale za to realistický pohled na mládež. Příběh ani děj není nějak složitý. Ukazuje svět mladých takový jaký opravdu je. Na první pohled se může zdát, jakoby nikdo z nich neměl nic lepšího na práci než jen drogy, nikdy nekončící párty či sex. No stačí trochu nakouknout pod pokrývku a ukáže se, že pravda je jiná. Problémy postav jsou reálné a lehce je zpozorujete i mezi lidmi s kterými se běžně vídáte. Ať už jde o pocit osamělosti, vnitřní problémy, různá tajemství, hladání vlastního místa či snaha o začlenění se. Dospívání není vždy procházkou růžovou zahradou a je opravdu těžké najít sám sebe. A o tom Skins jsou. Seriál nám neukazuje pouze pěkné chvíle plné štěstí a radosti, ale i ty ošklivé a nelítostné stránky života. Postavy, stejně tak jako děj, působí skutečně a člověka si rychle získají. Každý z nich má nějaké problémy, i když se tak na první pohled vůbec nemusí zdát. Každá z generací je něčím jedinečná a odlišná od těch ostatních. Nikdo není stejný, a každou generaci tak tvoří směsice různorodých charakterů. To máme 6 sérií, ve kterých se nám představily tři různé generace. A potom poslední 7. sérii, kde se vrátili 3 postavy typické pro svoje generace. Seriál Skins si na nic nehraje, nic přepřikrášluje. Je realistický, otevřený a vmnoha směrech i vulgární a právě tím, si podle mého dokázal získat tolik příznivců. Co se týká oblíbené generace, tak tou je a vždy pro mě bude 2. generace. Pokaždé se mi stalo, že jsem minimálně jednu postavu v každé generaci nějakým způsobem nemusela, ale v této se mi to nestalo ani zdaleka; všichni jsou tam buďto tak roztomile naivní, přiblblí a nebo úžasní. V mém srdci jediné místo patří jedné postavě a tou je Cook. Dost zvláštní osobnost, která má v sobě nejen kus nenapravitelného devianta, ale také lásku, radost, soucit a pochopení, které střídá bolest a utrpení. Cook je podle mého jedna z mála skvěle napsaných postav a to hlavně proto, že člověk ani nemusí nic moc vymýšlet, ale pouze stačí čerpat z reality každodenního krutého života jednoho životu napospas odsouzeného teenagera. - "Nothing good ever stays with me, absolutely nothing." (09.04.2017)