Barbaři

dlho som tento film hladal , naposledy som ho videl ako 8 rocny asi ,odvtedy ubehlo hodne rokov a teraz ked nato pozeram vidim dva experimenty klonovacej technologie, prekvapivy humor zakomponovany do deja-nedeja.A no ne sa to aj tak clkom lubilo ,urcite lepsie ako pirati z karibiku 2.3-diel aj ked neviem neviem pripominalo mi to film s E.Robertsom vo filme ve sluzbach krale kde sa hraju ze jazdia na konoch a princezna si peso taha svoje veno na voziku ....paaaani hehehehe (29.10.2008)

Škoda, že se podobných barbarských fantasy nenatočilo více, protože zrovna tyhle mě z fantasy žánru baví jako jediné a nejvíce. Barbaři jsou sice dost nechtěně humorní, příběhově dost odfláklí a hlavní hrdinové dost dementní (zastydlá puberta?), ale přesto je to zábavnější, zajímavější a pro mě přijatelnější než většina současných fantasy slátanin pro malé děti.. (13.10.2011)

Bratři David a Peter Paulovi byli před obsazením do filmových rolí známí jako profesionální wrestleři. Vystupovali pod pseudonymem "bratři barbaři" (jak jinak :-)) Ten film je béčko nebo céčko? To je vlastně jedno... Pamatuji se na jednu scénu, kdy jeden z barbarů krčním svalstvem přetrhl oprátku z lana. Borec... (11.04.2006)

Neuvěřitelně zábavný snímek, který se nebere zase tak příliš vážně (alespoň doufám, že to byl záměr) a je opravdu dobře natočený. Hned na začátku nám Ruggero naservíruje výborně zmáknutou honičku s povozem a pak valí dál a nenechá člověka vydechnout. Ústřední dvojice dementních gumáků v odporných outfitech je o dost sympatičtější, než by se dalo dle obrázků čekat a myslím, že vzhledem k tomu jak vyrůstali, je jejich tupost na místě a nedá se říci, že by byla zarážející. Tu a tam nějaká osvěžující brutalita, Michael Berryman a sexy herečky nejsou rozhodně na škodu. Když si připočtete cool atmosféru osmdesátkových vypalovaček, není co řešit. Příjemná fantasy blbina se spoustou zajímavých nápadů a zarážejících dialogů. (12.02.2012)

Ztřeštěná kopírka "Barbara Conana", kde místo jednoho kulturisty v hlavní roli, jsou zde hned dva, navíc dvojčata, a dokonce ještě dřevěnější a humpoláčtější než Arnold. Místo nietzcheovského étosu zde máme jalovou rozjařenost, místo epického příběhu o zrození legendy dostaneme báchorku o jaunerácké mystice a opulentní krvavé bitvy nahradily specer-hillovské peckovačky. Naštěstí "Barbaři", stejně jako všechny cannoňácké italské koprodukce, ale ostatně i větší část osmdesátkových italských brakovek oplývají nespočtem WTF momentů, vyšinutých peripetií a grotskně monstrózních prvků (od strašlivých mechanických efektů po opulentní výpravu - viz trůn hlavního záporáka). Výsledkem je báječný camp od Ruggera Deodata, který přesně zapadá do barono-prášilovské linie italské žánrové kinematografie, založené na přístupu, že žánrové mantinely, logika a soudnost jsou pro nudaře. (29.03.2015)