poster

Útěk do divočiny

  • USA

    Into the Wild

  • Slovensko

    Útek do divočiny

Dobrodružný / Drama / Životopisný

USA, 2007, 148 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tron
    ****

    „Aljaška? Pred akým peklom to utekáš?“ Napriek živým podporným figúrkam (skvelí Vaughn a Stewartová patria len k špičke ľadovca pozoruhodných ľudí, akých hrdina na svojej road movie postretal) a ďalším parádnym plusom (prekrásna výprava, silný scenár) by som si ÚTEK DO DIVOČINY druhý raz nepozrel (GRIZZLY MANA áno – a už som to aj splnil) a ak áno, tretí už asi nie. Chýba mu návyková zábavnosť (nie v štýle komédie) alebo je prehnane dlhý. Musím ale dať 80%, lebo mám rád JEREMIAHA JOHNSONA a toto je jeho moderný remake. Navyše vznikol podľa skutočných udalostí (ale to vraj aj JEREMIAH JOHNSON...), čo mu dodáva zvláštnu „osudovú“ atmosféru. Najviac sa mi ale páčil pocit, ktorý neviem opísať, no ktorý sa vedľa mňa na gauči uhniezdil najneskôr pri desiatej minúte a do konca neodišiel – snímka na mňa pôsobila nezávisle. Ako keby si jeden starý prefajčený kontroverzný rebel zobral do vrecka ošúpaného kabátu zopár miliónov dolárov, ktoré si zarobil za HRU a iné komerčné blbosti, objednal si na tri mesiace otrieskanú dodávku, nasáčkoval do nej kameramana, zvukárov a hercov, sám si sadol za volant a niekde s prepáčením v prdeli sveta (ale v krásnej prdeli sveta) za pár šupov strieskali poetický film, ktorému je jasné, že ťažké milióny tak či tak nezarobí a tak sa nebojí experimentovať.(27.5.2011)

  • Shit
    ****

    Že by byl Emile Hirsch nástupce Christiana Balea? V sebedestrukci určitě a herecky má k tomu taky dobře našlápnuto, ostatně už v jiných filmech Hirsch ukázal že na to má a tady to jen dál potvrzuje. Co se týká příběhu, tak je určitě hodně zajímavej a celkem i silnej, krom toho nádherný přírodní exteriéry, ale já moc nemam rád takový ty fylozofický kecy o společnosti atd, čehož jsou tady mraky, taky aby ne, když je to v podstatě téma filmu, ale mě to docela vadilo.(15.2.2008)

  • Radyo
    ****

    Zajímavý filmařský počin Seana Penna, jemuž dává kromě výkonu Emile Hirsche zvláštní punc hlavně fakt, že to takto nějak skutečně proběhlo. K dokonalosti sice něco chybí, ale určitě stojí za podívání. Pro všechny zapálené fans Twilight Ságy pak stojí za povšimnutí krátká epizodní rolička Kristen Stewart a.k.a. Belly. A pamětníci si zase vybaví Hala Holbrooka, filmového veterána, známého z některých zajímavých titulů.(12.8.2010)

  • H34D
    *****

    Pokud jeden z účelů filmu může být poskytnout divákovi to, co by sám nemohl zažít, pak Into the Wild boduje na celé čáře. Sean Penn určitě dobře věděl, že třebaže vzdát se všeho a utéct pryč je z materialistického hlediska to nejjednodušší, tak dnešní lidé, mající své odpovědnosti, si tento "luxus" prostě dovolit nemohou. Útěk do divočiny však tuto touhu, která občas dolehne snad na každého, dokonale kompenzuje a umožní každému člověku v dnešním hektickém světě aspoň na 148 minut do té divočiny utéct. Přesvědčivý Emile Hirsch, výborná kamera a nádherné přírodní scenerie - to je jen základ, více totiž oceňuji, že příběh nesklouzává k lacinnosti a předvídatelnosti ani v kritických momentech (např. když očekáme zamilování a romantiku, jak jsme to viděli už tisíckrát) a samotný závěr ještě předčil má veškerá očekávání - úspěšné zdolání Aljašky + návrat k rodině by bylo příliš pohádkové, místo toho nám Into the Wild naservíruje krutou pravdu a jedině to je ten správný způsob jak nejlépe zakončit tento film. 9/10(1.8.2008)

  • ORIN
    ****

    V září roku 2007 uvedl hollywoodský herec Sean Penn svůj v pořadí čtvrtý režisérský počin s názvem Útěk do divočiny, na němž se podílel i jako spoluautor scénáře a producent. Autorem předlohy k filmu je americký spisovatel a novinář Jon Krakauer, který příběh Christophera McCandlesse zpracoval nejdříve jako článek pro časopis Outside pod názvem Death of an Innocent. To se psal leden roku 1993. Teprve po velkém rozruchu, který nastal po vydání článku, se Krakauer rozhodl článek dále rozpracovat a vydat v knižní podobě. Ta vyšla v roce 1996 pod názvem Into the Wild. Krátce poté si knihu přečetl Sean Penn, byl jí velmi nadšen a ihned začal uvažovat o jejím převedení na filmové plátno. Rodina po zesnulém Christopherovi byla ovšem dlouhou dobu proti. Teprve po deseti letech se Pennovi podařilo rodinu přemluvit a získat svolení. Příbuzní se na snímku dokonce aktivně podíleli, především Christopherova sestra. Ta poskytla režisérovi velké množství informací a tato skutečnost se plně promítla do formální podoby výsledného díla. [==] Krakauer článek a posléze knihu sepsal pouze na základě nalezeného McCandlessova deníku, Penn ale při psaní scénáře bral v potaz i informace, které mu byly poskytnuty při setkáních s Christopherovou rodinou. To znamená, že ve filmu není jen jeden vypravěč, tedy sám Christopher, ale i celá řada dalších postav. V tomto ohledu připomíná Útěk do divočiny částečně film Orsona Wellese Občan Kane. Snímek, jehož rozpočet se pohyboval někde okolo 20 milionů dolarů, nebyl v době uvedení do kin příliš komerčně úspěšný. V amerických kinech si na sebe dokonce nevydělal, zisk přineslo až uvedení do evropské sítě a vydání filmu na nosič DVD. V současné době (léto 2007) se výnosy Útěku do divočiny pohybují někde okolo 55 milionů dolarů. Všechny tyto informace leccos o díle naznačují, umělecké ambice a snaha oslovit širší divácké spektrum jsou znatelné, v žádném případě se ale nejedná o komerční blockbuster, které s oblibou točí např. americký režisér Michael Bay. [==] Film je velmi problematické uchopit správným způsobem. Nejrozporuplnějsím prvkem vidím samotnou strukturu syžetu. Ten je řazen přehledně, v rozsáhlém počtu flashbacků se divák bez větších problémů dokáže orientovat. Způsob, jakým je ale podán, tzn. vysoký počet postav, které o Christopherovi vyprávějí v téměř nikdy nekončícím voiceoveru, vytváří ne zcela věrohodnou mozaiku vzpomínek, z níž si divák poté utváří komplexní pohled na postavu Christophera. Dominanta není z filmu stoprocentně a na první pohled znatelná, je možné na něj nasadit dva různé pohledy, dvě různé optiky čtení. Ta první, výše popsaná je z filmu přece jen více patrná nežli ta druhá; alternativa „osamělost a odlišnost hrdiny jako princip identifikace s divákem“. Ta mi nepřijde až tak ozvláštňújící a dominantní. Pokud bych se na počin díval především z tohoto hlediska, mohl bych Útěk do divočiny porovnávat s filmy, jakými jsou např. Forrest Gump a Trosečník Roberta Zemeckise či Příběh Alvina Straighta Davida Lynche. V každém z těchto filmů je ústřední postavou jedinec, jenž se více či méně vymyká standardům konzumního života, často je obklopen lidmi, ve výsledku ale zůstává jako samotář, podobně jako postava Christophera McCandlesse. Jaký je to ale Christopherův Útěk do divočiny, pryč od jakýchkoliv výdobytků moderního života, když Christophera opouštíme ve chvíli jeho posledního pohledu v úzkém sevření opuštěného autobusu?(13.5.2008)

  • - Skutečný Christopher McCandless si na Aljašku přinesl pouze 10librový pytel rýže, poloautomatickou pušku Remington se 400 náboji .22 LR, knihu místních rostlin, několik dalších knih a některé tábornické vybavení. (Beastmaster4)

  • - Autobus, který je ve filmu znázorněn, se v Aljašce stále nachází. Chodí ho navštěvovat turisté z celého světa. (Dalfor)

  • - Fastfood, kde Chris pracuje, je Burger King. (zigot7)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace