Reklama

Reklama

Co kdyby se všechna metra světových metropolí propojila v jeden světový obří dopravní systém?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a všechna městská metra v Evropě byla propojena v obří podzemní dopravní systém. Ve Stockholmu žijící Roger má však zvláštní starost. Kdykoli sestoupí pod zem, pohodlné cestování mu znepříjemňuje neznámý hlas v hlavě. Obrací se proto k tajemné Nině, aby mu pomohla utéci ze znepokojujícího prostředí spletitých tras metra. Čím se však dostávají dál, tím hlouběji je Roger zaplétán do neznámého spiknutí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (91)

tnp101 

všechny recenze uživatele

Dost zajímavě stylizovaný snímek, který jako už několik stovek před ním ukazuje budoucnost ve velice témné podobě. Jedná se o snímek, který je dle mého názoru z velkém části inspirován Orwellovým 1984 (viz šmírování přes televizní obrazovku). Ono by to možná na to větší jak průměrné hodnocení bylo, ale je tu zkrátka až moc hluchých míst, u kterých jsem téměř zavíral oči. Navíc ani tak animace nemusí sednou každému, i když já jsem k ní nakonec docela přišel na chuť, dost pravděpodobně díky velice dobrým hlasům postav. Jedním velkým pozitivem byl pohled na monitor ihned poté, co jsem film zhlédl a to z důvodu, abych jej mohl ohodnotit. Vše se mi zdálo alespoň trojnásobně barevnější, než jak to normálně vnímám. ()

Šakalík 

všechny recenze uživatele

Zajímavé, depresivní a velmi temné futuristické sci-fi, které svým obsahem spadá do kategorie „neradostná budoucnost“. Animace sice není bombastická, ale svou málobarevnou strohostí trefně dokresluje depresivní atmosféru, která je alfou a omegou tohoto severského dílka. Samotný námět není nikterak objevný, filmů o nadnárodních korporacích, které si vyhrazují právo kontrolovat životy a dokonce i myšlení lidí jsme již viděli několik. V tomto případě si ale dovoluji tvrdit, že samotný příběh není až tak podstatný. To zajímavé na filmu je forma. Po umělecké stránce je tenhle film hodnotný, i když to pravda mnoho diváku asi nedocení. Způsob vyprávění, který se mnohdy omezuje na zdlouhavé obrazy, poslouchání vlastních myšlenek a rozhovorů se sebou samým, není právě nejzáživnější. V jednom momentě jsem sebou přesto trhl – to když jsem poznal hlas, který V ORIGINÁLE (v dabingu to musí být přímo přeukrutná nuda) namluvil Stefana (operátora Trexxu, který má na starosti Rogera). On totiž Alexander Skarsgård je borec už jen po hlase. :-) ()

Reklama

Ricky_CZ 

všechny recenze uživatele

Atmosférou vítězící kousek s originálním a koukatelným zpracováním, avšak slabým příběhem. Onen příběh jsem ale tentokrát hravě spolkl. Nebyl sice nejoriginálnější, zato neobsahoval žádné očividné chyby a stupidity (Od té doby, co jsem shlédnul nové Titány, dívám se na příběhové zpracování úplně jinak:)) 85% ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Salehova dystopická vize Evropy, v níž jsou jedinci kontrolováni systémem, odráží stopy orwellovských a kafkovských děl. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Hyperrealistický styl, charakterizovaný i často citovanými slovy „jako kdyby Kafka namaloval Poslední večeři kulometem“, je výsledkem propracované techniky kombinující fotomontáž a animaci. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Vizuální podoba filmu byla inspirována díly Terryho Gilliama, Roye Anderssona a Jurie Norštejna. (Aelita)

Reklama

Reklama