Výměna

Rvačku nikdy nezačínej, ale vždy ji dotáhni do konce…. Eastwood dobře ví, že v jednoduchosti je krása. Stačí mu k tomu jen výborně napsanej scénář, odvaha plynule přejít od psychologického drama k drsnému thrilleru a neustále naznačovat, že může být ještě hůř. V situacích, kdy už není co ztratit se Clint vyzná, protože nám může naservírovat svoji pravidelnou dávku emocí. A Angelina? Ano, HRAJE tu. A pomáhá zachovat pocit, že jsem viděl další ze skutečných příběhů, který působí neskutečně. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ **** Co uvidíme (možná) příště? Scénárista M.Straczynski se zase hrabal v dobovém tisku a našel článek s jasným titulkem: STUDNA! Bude starý Brůna zase neklidný? A co na to Honza? Vstane Žitný? Nebo jen poteče žitná? (21.02.2009)

Silný téma, ale na můj vkus to bylo trochu zdlouhavý, což je u Eastwooda celkem častý. Navíc mi Angelina Jolie do týhle role vůbec nepasovala. Vrcholem filmu pro mě byla scéna s popravou. Kdyby popravou film skončil, tak bych možná uvažoval o 4 hvězdách. Ale těch dalších cca 15 minut už tam bylo vyloženě navíc. (31.01.2021)

Klíčová otázka: Jak může starosvětský film bojovat proti institucím? Není v tom cosi schizofrenního? Není, protože Eastwoodovi nejde o kritiku samotné jejich existence, jeho jen popouzí, pokud nefungují, jak by měly. Protože můžeme – a také musíme – orgány politické moci bedlivě sledovat, co nejpřísněji kontrolovat a v případě potřeby si na ně stěžovat (to bychom měli skoro pořád), nesmíme si však stěžovat na samu nutnost a existenci moci, ledaže bychom vymysleli jiný svět, o což se už mnozí pokoušeli, ale zatím vždy neúspěšně. ____ Připomněl bych názor jednoho známého filozofa, který řekl, že nejpůvodnější umělecké dílo vzniká jen v autorově mysli a že jeho realizace a všechno ostatní už je jenom byznys. To není případ Výměny, která stojí přesně naproti filmům točeným na zakázku, neboť z každého záběru, totiž v každém záběru lze vysledovat ohromný cit pro věc. Vskutku uchvacující film, zejména herecky (kdo jiný než herecký Metuzalém Eastwood by měl vědět, jak pracovat s herci) a hudebně (jak říká Tarantino, kdybych uměl skládat jako Clint, dělal bych si hudbu k filmům taky sám). (16.02.2009)

Soustředěná, minimalistická a uvědomělá režie filmového velikána, která není tak suverénní a divácky vděčná jako některé předešlé kusy (Tajemná řeka, The Million Dollar Baby), ale i tak se Eastwood spolehlivě strefuje do diváckého zájmu. A navrch své scény šperkuje dobovou atmosférou. Není to ale jen příběh ženy, která hledá své dítě a neztrácí naději – nebyl by to Eastwood, který by sáhl po příběhu, kde jen všechno nějak dopadne. Máme tu přidané hodnoty v podobě korupce, odlehlé farmy a děsivého tajemství. Mateřská epopej má nicméně pár kaněk a vad na kráse. Ne každý asi uvěří Angelině Jolie její urputný boj za svého syna. V některých scénách je naprosto výborná, jindy jako by měla mezi natáčecími dny ještě nějaký jiný job v úplně jiném žánru. A jako by tlačila na pilu, aby se konečně zazlatilo. Druhou kaňkou je skutečně přepálená stopáž, která jako by nechtěla skončit. Pořád nějaký dodatek, dovysvětlení.. polopatický závěr.. a také postava policejního šéfa, jehož chování je spíš, no, úsměvné. Přesto Eastwood ve svých neuvěřitelných sedmdesáti letech nabízí další promyšlené drama, které pohladí zejména svou vyzrálostí. Emočně na mě výše zmíněné snímky ale dolehly mnohem výrazněji!! (27.06.2011)

Zážitek z tohohle filmu bych tedy nevyměnil ani za nic. Narvané kino (a zázrak se udál, všichni zticha, bez šustění, neuvěřitelné...), dvě slečny jako doprovod a film, ve kterém Clint mistrně mění žánry snad ještě stylověji, přesněji a rychleji než za mlada střílel z koltu. A nesníží se ani k citovému vydírání, byť si o to námět halasně říká. Kvůli takovým filmům by měly být v sálech povinně láhve s kyslíkem. Čistě pro případ, že by vám to vyrazilo dech. Což se může lehce stát, ne že ne. Co bych, ale vyměnil hned je má okrajová znalost kauzy, kterou to ztvárňuje. Na druhou stranu vidět tohle ve sladkém nevědomí, tak mi snad ani ten kyslík už nepomůže. (08.01.2009)