Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lynn
    *****

    Není to tak nápadné, ale nejnovější Eastwoodův snímek postrádá mezi muži jakoukoli kladnějšího postavu. Hlavní hrdinka tak ve svém boji stojí sama proti všem: pomoc reverenda Briegleba (John Malkovich) není motivována nezištnou pomocí bližnímu, reverend jí víceméně sleduje vlastní zájmy (boj proti zkorumpované policii mu přináší větší popularitu, vyšší poslechovost jeho pořadu...), kapitán J.J. Jones (Jeffrey Donovan) je od začátku jasně záporná postava stejně jako jeho nadřízení, malý Arthur Hutchins (Devon Conti) předstírá, že je Walter jen aby se v Kalifornii mohl setkat se svým idolem, detektiv Ybarra uvěří zadrženému Sanfordovi jeho příběh až poté, co jej nechá holýma rukama vyhrabat onen nesporný důkaz... Že je vše natočeno podle skutečné události pak jen dovršuje trudnou pravdu, že svoboda v Americe nebyla až tak pro každého - černoši, ženy a děti z ní byli jaksi vyloučeni.(6.3.2009)

  • Subjektiv
    ***

    Ať lidé tu mluví jako lidé! Ať náhody vypadají jako náhody a ne jako osud! Ať nespatřuje reverend nešťastnou matku právě v okamžik, kdy se dozvídá od jiných o smrti svého syna, aby ji mohl náhle a nečekaně zachytit! Ať nezachraňuje tu samo ženu před elektrošoky v okamžik, kdy již sestra položila ruku na spínač! Ať v soudním procesu více hrají roli fakta a důkazy namísto emocí! Pak bude více hvězd pro zdejší hvězdy. A pro smutnou pravdu. Těžko uvěřitelnou a hnusnou pravdu. Silné ***.(31.5.2010)

  • gudaulin
    ***

    Zklamaný určitě nejsem, dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Eastwood ovládá řemeslo spolehlivě a vybral si tak atraktivní námět, že představuje v rámci USA, ale i světové kinematografie tak říkajíc sázku na jistotu. Ztráta dítěte, korupce a neschopnost úřadů, stejně jako šikana policie vůči křehké bezbranné ženě, řádění psychopatického násilníka, občanský aktivismus a očekávané vítězství spravedlnosti a demokracie nad prohnilými jednotlivci. Systém je opět zachráněn, jedeme dál. V první půli, kdy je hrdinka drcená tlakem událostí a člověk se podivuje nad absurditou poměrů v Americe konce 20. let, to funguje velice dobře, a mé hodnocení tomu odpovídalo, jenže poté, co se drama přesune do soudní síně, se z toho stává standardní typicky americká předvídatelná podívaná podle mnohokrát vyzkoušeného vzorce. Celkově je to u mě za 3,5* s tím, že u tak oceňovaného filmu se podle své tradice přikloním k nižšímu hodnocení. Hraje v tom určitou roli i obsazení Angeliny Jolie do hlavní role. Příliš ji totiž nemusím. Celkový dojem: 65 %.(1.3.2013)

  • Bart
    ****

    Rozhodně se nemohu počítat mezi fanoušky Angeliny Jolie už jen proto, jaké role posledních pár let vytváří. Netvrdím, že je to její vina, role musí člověk přijímat tak, jak přicházejí. Konečně však dostala šanci v charakterní roli předvést, že je opravdu vynikající talentovanou herečkou. A také předvedla. Nominace na Zlatý globus a Oscara je právem zasloužená.(6.2.2009)

  • arachneuss
    **

    Storčtyřicetiminutová ždímačka emocí plná dějových klišé, předvídatelného scénáře a přehrávající Angeliny Jolie. Tak tohle Clintovi fakt nežeru...(8.1.2009)

  • - Kino, které vidíme na konci filmu, uvádí film Stalo se jedné noci (1934). (zigot7)

  • - Hilary Swank a Reese Witherspoon usilovali o hlavní roli. Angelina Jolie byla vybrána díky doporučení produkčního Rona Howarda, který říkal, že se svým vzhledem nejlépe hodí do onoho časového období. (HellFire)

  • - Ve filmu nebylo zmíněno, že se spolu na vraždách podílela i matka vraha Sarah Louise Northcott, která se k vraždám také přiznala, včetně vraždy devítiletého Waltera Collinse. Později však výpověď stáhla stejně jako to udělal Gordon Northcott, který se přiznal k pěti vraždám chlapců. Po návratu z Kanady byla Sarah Louise obviněna za vraždu Waltera Collinse. Vyšší soud ji odsoudil k doživotí 31. 12. 1928, byl k ní šetrnější, protože byla žena. Sarah Northcott sloužila ve věznici Tehachapi a byla podmínečně propuštěna po téměř 12 letech. Během ukládání trestu Sarah tvrdila, že její syn je nevinný a podala různorodé bizardní výpovědi na původ svého syna Gordon. Například, že její syn byl nemanželský, že je anglický šlechtic, že byl výsledkem incestu mezi jejím manželem a jejich dcerou Feorfe Cyrus Northcott. Také uvedla, že jako dítě byl Gordon pohlavně zneužíván celou rodinou. 8. 2. 1929 27denní soud Georga Freemana v Kalifornii skončil. Gordon Northcott byl odsouzen za vraždy mexického chlapce (6 let) a bratry Lewise a Nelsona Winslow (12 a 10 let). Bratři byli ohlášeni jako pohřešovaní z Pomona 16. 5. 1928, nicméně stále se věřilo, že Gordon měl možná až 20 obětí. Porota slyšela, že Gordon unesl, obtěžoval, mučil, zabil a roztrhal tyto a další chlapce během roku 1928. 13. února 1929 soudce Freeman odsoudil Gordona k trestu smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán 2. 10. 1930. (PATTXA)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace