Sirotčinec

Tradiční lekačky (především bába Tutovka vs. dodávka 0:1), audiovizuální holomráz na zádech při seanci s médiem, či "Cukr, káva, limonáda" scéna s akutním nebezpečím divákova postolicování.. Je toho hodně, co solidní duchařský thriller El Orfanato může nabídnout, ovšem díky své kolísavé atmosféře a šablonovité pyrenejské formě pro mě zůstane jen s přídomkem "další v řadě". Spoiler: Pokud mají rodiče velký dům a ztratí se jim (v něm!) dítě, měli by každý jeho kout prohledat nejméně stokrát, jinak si to dítě ani nezaslouží.. (27.09.2010)

Obtížné hodnocení. El Orfanato je velice kvalitní a pěkný film, na zkušenějšího diváka ovšem působí dojmem, že nebyl vytvořen, nýbrž (sic opravdu profesionálně a umně) sestaven a to z dílů vyrobených na zakázku u jiných "firem". Hlavní dodavatel a patron filmu Guillermo del Toro přivezl neutěšené a drásavé stíny minulosti, dětské postavy, fyzické deformace, synkretické propojení hororu s pohádkou a krapet vizuální stylizace; záběrování v chodbách sirotčince a (zejména) práci se zvukovými efekty obstarala firma The Shining a spol, pro scénu s médiem poslali tvůrci jednu velkou tatru do skladu společnosti Poltergeist a větší znalci žánru by si jistě všimnuli i spousty dalších paralel s ostaními snímky podobného ražení (Lauřin pád naznak do vany je nachlup totožný se stejnou scénou v Dawn of the Dead)....Prostě pokoukání je to věru příjemné, jen kdyby jej nekazil neustálý pocit, že Bayona ani na chvilku nespustil jedno oko z příručky "Jak točit horory dle osvědčených vzorců". Zážitek notně nakonec vylepší výborně vypointovaný konec, jenž šokuje diváka otupělého mnoštvím klíše, nadobro smyje zápach výrobní linky a dodá celému filmu hlubší a zajímavější význam, než by se do té doby dalo očekávat. Konec holt svádí k hrábnutí do vyšších hvězdných sfér, jenomže jak můžu dát čtyřhvězdičkové hodnocení filmu, který mě pořádně popadl až v poslední desetiminutovce? Tak jak tak, El Orfanato řadím mezi ty lepší filmy, které rok 2008 přivál do našich kin a zdůrazňuji, že jeho ignorací byste se mohli připravit o skvělý zážitek. 70% (18.08.2008)

"Hlavně si to pusť večer, tak to je mnohem lepší..." Tak přesně tohle mi poradila kamarádka, díky které tento horor mám. A musím říct, že měla pravdu. Sirotčinec není ale klasickým hororem v pravém slova smyslu, je to spíše výborně promyšlena duchařina. I když tam těch hororových prvků není moc, tak věřte, že ty, co tam jsou, tam opravdu patří (to znamená, že vás dokážou vylekat). Pozor, teď přijdou SPOILERY!!! I když jsem si chvíli myslel, že za ten konec budu muset jednu strhnout (jasně, našla ho mrtvého, takže vlastně splnila to, co děcka chtěly, proto mohl Simon obživnout) ale naštěstí je tohle španělský horor, takže poslední minuta mě utvrdila v tom, že si El Orfanato tu pěti hvězdu fakt zaslouží. A Belén Rueda je dost pěkná. :-) (23.10.2009)

Povedená žánrovka, bez vážnějších kazů a chybiček, až je vlastně vycizelovaná natolik, že jsem měl pocit dokonalé sterility. Ty rodinné vztahy jsou načrtnuty velmi obšírně, bez jakékoliv intimnosti, tudíž jsem hrdince tu posedlost hledáním syna nevěřil ani minutu. Nutno uznat, že to má své momenty a pointa zdařile překvapí, ale cesta k tomu všemu je formálně až moc průhledná. Lepší 3*. (01.03.2010)

Horory to mají dneska velmi těžké, alespoň u mě teda. Zpravidla si je totiž dávám na noc, aby to mělo ty správný grády a to je právě jádro pudla. V dnešní době se totiž začnu bát sotva ráno otevřu oči a čekám kdy a kde se zase co během dne vysere. Hned od rána se na mě valí slušný dávky strachu. Neukrad mě přes noc nějaký gang autíčko ?? Nenabourám ? Neskončím v zácpě ? Stihnu přijít včas na jednání ? Nepřijdu o klienty ? Nezmlátí mě někdo na ulici ? Kdo mě dneska okrade ? Nebudu mít v kaslíku moc složenek ? Nepošle mě do prdele má jediná milenka ? Budu mít večer co jíst ? Nejsme díky výrokům prezidenta republiky ve válce s celým světem ? To je jen nepatrná dávka každodenních téměř již povinných strachů. No uznejte sami, že když si pak večer natahnete fajfky k bedně nebo v kině, tak nějaký to hovado se sekyrou v ruce už působí spíše sklidňujícím dojmem. Někdy si dokonce přeju být jeho první obětí a vyřešit tím definitivně ty strašně "výhodný" úroky u hypotéky. Pak jsou, ale horory prosté všech násilných tvorů i netvorů a sázející spíše na psychologickou stránku, jako třeba Sirotčinec. Moje dení strachy sice Sirotčinec netrufnul, ale svou hustou atmosférou jim byl více než vyrovnaným soupeřem. Velká škoda, že film neskončil o 10 minut dříve. Příběh by pak nabral v konečným efektu na mnohem větší síle. Nevadí i díky skvělému herecku výkonu Belén Ruedai jsem si zoufalost matky, která se neche smířit se smrtí svého syna prožil s ní a to se počítá ! (04.09.2008)