40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

"Ďábelská směs" těch nejslavnějších scén ze všech divadelních her Divadla Járy Cimrmana podle mého vypadal skvěle na papíře, ovšem ve skutečnosti se až tak nepovedl. Tomuhle "best of" totiž něco chybí, možná to je výběr scének, možná je chtělo jinak seskládat... nebo co já vlastně vím, zkrátka tomu podle mě něco chybí. Navíc, kadence střídání ukázek se s koncem představení neustále stupňuje, což orientaci moc neusnadňuje a spíš to celému "Ze Hry do Hry" ubližuje. Kdyby se kadence měnila průběžně, tak nemám problém, ale tohle zrychlování bylo tak trochu moc! :) (08.07.2011)

To je teda směsice... a docela zbytečná. Pro znalce to je jen zrnko v hoře cimrmanovských her, které hromadu věcí opomene. Pro začátečníka nesrozumitelné pasáže vyňaté tak, že mu nedávají dohromady smysl. Podle autorů je to asi jejich Best of, ale podle mě mají mnohem lepší scénky. Bylo to prostě opravdu takové lítání ze hry do hry, takže můžeme být alespoň rádi, že název nelhal. (02.02.2020)

40 let bavíme lidi.....pánové smekám. Nostalgie, smích, potlesk a svým způsobem i jistá forma rozloučení......bohužel ani svéhlavý všeuměl Jára Cimrman ve svých nejplodnějších letech nepřišel nato jak zastavit čas. Defilé legendárního divadla na první pohled právem připomíná 16 let starého Cimrmana sobě vztahujícího se k udělení platinové desky za 450000 kusů prodaných nosičů, což by mohlo být jednou z výtek, neboť jsou vybrány některé shodné pasáže.....markantní rozdíl mezi herci klasického složení v nejlepší formě a souborem roku 2007. Plusovými body je právě oněch 16 let, které dovolují zařadit do průvodu novější tituly....i když Karla Infelda Prácheňského bych si dal raději od Zdeňka Svěráka. Pánové ještě jednou smekám a aplauduji ve stoje, ze srdce děkuji za vše a doufám, že s většinou z Vás budu mít tu čest na oslavě divadelních abrahámovin. (03.05.2016)

Z toho co DJC vyprodukovalo je tahle směs nejlepších scén z her pod kterými je Jára da Cimrman podepsán o stupeň níže než samotná celovečerní představení. Nemůžeme totiž zapomínat, že nejlepší a nejvtipnější okamžiky se dají najít i v seminářích o které jsme byli v této rekapitulaci ochuzeni. Což nikomu nevyčítám, jelikož si nedovedu představit jak by to režisér představení organizačně vyřešil. Můj názor je jen ten, že pokud se budu chtít zasmát, sáhnu po nějaké osvědčené dvouaktovce (seminář + hra) či po Němém Bobšovi. 80% (05.08.2012)

Tohle cimrmanovské loučení mě pobavilo i dojalo. Na konci už jsem byla docela naměkko. Jsem ráda, že jsem viděla většinu her naživo, když hoši ještě byli v plné síle. A ráda se kdykoliv podívám na záznam některého z mých oblíbených kousků, když potřebuji zvednout náladu.S potěšením pokaždé zjišťuji, že to kouzlo poetiky Divadla Járy Cimrmana stále neuvadá a pokaždé spolehlivě rozesměje. (23.05.2015)