Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
"Když hovoříme o hře Švestka, nesmíme opomenout jednu skutečnost, je to hra o stáří. Stářím jejího autora je umělecká úroveň této hry také poznamenána." Opravdu je to trochu slabší hra, humor už není tak krásně propracovaný jako v předchozích hrách. Přesto i na tuto hru se pěkně kouká, je plná (trochu povrchnějšího, ale pořád hodně dobrého) vtipu a především s krásnou sklerotickou gradací. http://www.youtube.com/watch?v=219dYct4h9c ()
Tož já nebudu jako mnoho zdejších uživatelů psát rádoby vtipný komentář. Já vím jak se mám vyvarovávat těmhle rádoby vtipným komentářům ve kterých postupně přecházím až k nějakým neopodstatněným věcem, které nemají s Cimrmanem nic společného. Třeba až k Čapkovy jako jeden uživatel. Vždyť co má Cimrman společného s Čapkem, že? Kromě toho, že oba měli matku. Jeden dokonce s velkým M. Ale takovou matku s velkým M mají všichni, že? Teď nepočítám ty chudáčky děti z dětských domovů. Já jsem tam jednou byl. Jako né že bych tam vyrůstal to né. Já tam byl na návštěvě. V rámci jednoho projektu zadaného v občanské nauce. Nás v občanské výchově učí jedna strašná čůza. Jedna z nejhorších na škole. Jsou i horší. Ale ty mě naštěstí neučí. Měl jsem vždy štěstí na slušné profesorky. Máme i profesory, nemyslete si. No a jeden z těch kantorů s oblibou cituje Járu Cimrmana. No a tenhle Jára Cimrman napsal jednu geniální hru - Švestku. A k ní bych chtěl napsat komentář. Ale já nebudu jako spousta zdejších uživatelů tvořit nějaký rádoby vtipný komentář. Ne ne, mně nenachytáte na švestkách. Víte, ona existuje i jedna švastka s velkým Š... ()
"Na železnici dějou se věci, na dráze jsou zaměstnáni švarní mládenci." Švestka je první hra DJC, kterou jsem již dávno viděl v divadle na živo a již tehdy jsem se u ní výborně bavil. Ačkoliv je to hra o stáří a jeho neduzích (tj. o neschopnosti udržet myšlenku a o neschopnosti myšlenku opustit), nemyslím si, že by na ní bylo znát, že sami její autoři ji psali již maličko v pokročilejším věku. V semináři je geniální Smoljakova přednáška ve stylu projevů prof. Zdeňka Nejedlého, samotná hra je možná ukecanější než obvykle, vůbec mi to však nepřišlo na škodu. Hezký nápad je použití ženských masek, neboť se tím ty ženské postavy v typickém podání Cimrmanů stávají ještě vtipnější. ()
Měla jsem možnost vidět naživo v alternaci s panem Svěrákem, ačkoliv si osobně myslím, že panu Smoljakovi zrovna tahle role sedne víc. To ale není důležitý ... Naprosto mě dostal seminář předcházející samotný hře a samotná hra mě přirozeně dostala taky (která z těch Cimrmanovských ne, že ano). Miluju jevištní sklerotikony, ale za mým favoritem Záskokem přece jen malinko pokulhává. ()
Divadlo Járy Cimrmana - opět dokonalé. V tomto díle ale jedna věc stojí za vyzdvižení. Senilita. A to jak v úvodním semináři tak během hry. Vyprávění o liškách a Zdeňkovi Nejedlém mne pokaždé dostává do neskutečné euforie. (i když myslím, že alternace se Svěrákem je lepší). Takže ono možná ani těch pět hvězd tak docela nestačí... ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Typickým neduhem stáří postavy vechtra Přemysla Hájka je zapomnětlivost pustit podávanou ruku člověku, s nímž se vítá. Ve hře tak nastávají několikaminutové úseky, v nichž Hájek drží pravici některé z dalších postav. Jak se tento nápad na vtip zrodil? „Mně se hodil zážitek ze Slovenska, kam jsme jednou jeli za strašnýho počasí do jedné obce na zájezd. Místní vedoucí kulturního zařízení byl opilý. Byl ale nesmírně šťasten, že jsme dorazili, jelikož už to vypadalo na zrušené představení. Já jsem mu podal ruku a on mě nepustil a vodil mě po tom kulturním domě. Vždycky mě někomu představil, ale nedovolil mi, abych tomu druhému podal ruku. Byl tak rád, že jsme dorazili. Vykroutil jsem se z toho tak, že jsem řekl, že se musím jít převlíct, a tak mě nakonec musel pustit,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Mělo se jednat o úplně poslední hru, což říkal Pavel Vondruška v dokumentu Cimrmani (vysvětlil, že pojem jevištní sklerotikon znamená, že herci jsou již staří), avšak nakonec se o poslední hru nejednalo. (mnaucz)
- Roli Jenny Suk má Petr Brukner ze všech svých ženských rolí nejradši. „Ono se to dobře hraje, protože ta Jenny je na půl chlap a na půl ženská,“ říká Petr Brukner. (mnaucz)
Reklama