Alenka v říši divů

O tom, že pan Carol absolvoval Matfyz, není pochyb. Bez pětilebkového matroše a smaženice z lisohlávek by Alenka byla jen dalším běžným dnem medvídka Pů. Timmy zjistil, že sedmileté holčičky špatně kouří a s takovou by si casting moc neužil, a tak nám v pohodě naservíroval Alenčinu dvacetiletou dablérku, což nepochybně vedlo k lepšímu položení se do role zlé červené královny u paní Carterové. Hluboký Džony ukázal, jak by vypadal Střihoruký Edward, kdyby mu ruplo v bedně. Bílá královna se svým blonďatým přelivem a hustým černým obočím alá Brežněv oslňuje charmem chánovských krasavic. Jako celek je to sice trochu rozostřené, ale jinak kompaktní, barevné a kdybych si já blbec vyzvedl u vchodu do kina brýle, prý dokonce plastické. (04.10.2010)

Poprvý se stalo, že burtonovka neměla srdce. O dění na plátně jsem skoro neměla zájem, protože tu absurdnost předlohy se nepodařilo přiblížit divákovi tak, aby jí mohl prožít. Sice to možná nenudí, všude samá barva, samá groteskní postavička, ejhle Johnny Depp s "netradičně" ujetou vizáží, ale jak už to v těhle případech bývá, nedokáže to zaujmout na moc dlouho. Ani dobře vybraná protagonistka to nedokázala. Pevně doufám, že Burton se s Dark Shadows vrátí do formy. (27.03.2011)

Panoptikum té nejbizardnější fantazie s režií a scénářem na zakázku, které se od ostatních Disneyovek téměř v ničem neliší. Trikově působí Alenka jako nepovedený vtip (i když ono tak v době Avatar působí téměř vše), v kterém je z jedniček a nul i psí rodinka, což ve finále vypadá otřesně. Nebýt kocoura Šklíby a vynikající Mii Wasikowsky, tak usínám nudou. Burton by měl konečně nad sebou zamyslet. Už i ta Planeta Opic měla lepší atmosféru. (08.03.2010)

Rozporuplné přijetí ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ je sice dáno převážně tím, nakolik ji kdo shledává (ne)burtonovskou, ale v tom dle mého nespočívá podstata problému nejslabšího filmu Tima Burtona. Sice by se mohlo zdát, že po účtujícím krvavém holiči je výběr dané látky pouhým přešlapováním, ale spíš jde o snahu posunout se někam výrazně dál. Koncept je totiž založen ne na tom, že se výstřední postavy dostávají do pro ně neznámého světa, který na ně není připraven, ale na navracení se na staré, v tomto případě ale "neznámé" místo. Obrat tentokrát spočívá v záměně mužského melancholického hrdiny za ženskou hrdinku, která se teprve učí chodit v burtonovském světě, a v závěrečném postavení ideologie předchozích režisérových filmů na hlavu, protože na místo toho, aby se kritizoval kapitalismus a konzumerismus, tak se jede vstříc ke světlým kapitalistickým zítřkům. Jenže, a v tom pro mě ALENKA selhává nejenom jako adaptace, ale i jako film sám o sobě, nemá prokreslený fikční svět a stejně tak žádnou vnitřní logiku, postavy nejsou dostatečně motivované nebo mění motivaci zrovna podle toho, jak se to snímku hodí. Především je to celé špatně odvyprávěné, s překvapivě nezdařile inscenovanými scénami, jež měly být nejspíš variací/parafrází některých kanonických z předchozích Burtonových podvratných poct určitému žánru/kinematografickému období. Formální struktura ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ vychází nikoliv z disneyovské klasiky či mnoha adaptací Carrollových knih, ale původního ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ; ovšem vyprávění se tříští do sledu 3D efektů, které neslouží vyprávění. Ve své nefunkčnosti a při ohledu na filmografii tvůrce, s níž je tohle dílo v rozporu minimálně s ideologickou stránkou a v konceptu, na rozebírání a diskuzi podnětné dílo. (06.03.2010)

Hodně špatné. Mám ze starého dobrého Tima pocit, jako by začínal točit pohádky pro děti po vzoru Rodrigueze. Když jsem se v kině usadil do stereotypní sedačky CineStaru, byl jsem nejprve po dvaceti minutách stopáže přesvědčen o skálopevných čtyřech hvězdičkách. Každou další půlhodinou mé osobní hodnocení klesalo... Dobré jsou tu vlastně jen tři věci: kouzelná Elfmanova hudba, která mne uchvátila od úvodních titulků, dále objevování nového světa ala Avatar pro děti, a nakonec patřičně vyšinutý Johnny Depp. Všechno ostatní je z mého pohledu prachobyčejným podprůměrem! Co na tom, že je celý snímek tak neuvěřitelně "počítačově pěkný", když jsou veškeré dialogy krutopřísně nudné, děj nezáživný a gradace nulová? Posledních několik minut jsem vyloženě přetrpěl - viz taneční kreace páně kloboučníka. Trapnost střídá nudu. Burton natočil děsně efektní pohádku s tunou sexy scének, ale absolutně bez srdce. Hlavní hrdince jsem nezbaštil jedinou scénu! (10.03.2010)