Perníkový táta

Stěží si od seriálu tohoto žánru přát víc. Má napětí, všechny sebenečekanější dějové zvraty jsou uvěřitelné, vyprávění nepostrádá originalitu, přitom si vystačí s reálnými lidmi bez supermanů, je o něčem - o zvládání nemoci, rodině, o drogách, o tom, kdy člověk má, anebo nemá právo překročit hranice etiky a zákona. (28.09.2015)

Jak vidím ‚Perníkový táta‘, mám chuť extrahovat ricin z fazolí, ale to je asi tak jediná výtka. Od The Wire první seriál, který mě upřímně fascinuje tím, jak dbá na propracovanost děje, vymakané postavy a hlavně absolutní nepředvídatelnost. Tipování děje jsem vzdal v polovině druhé sezony, protože to nemá smysl. A to, jak Walter White, který ze dne na den pozná cenu a krátkost lidského života, pendluje na obou stranách zákona, přičemž (ne)vědomky stahuje lidi kolem sebe, je snad ještě lepší než v Dexterovi. Především proto, že momenty, kdy si uvědomujeme, že se opravdu stává zlým, tvůrci zprostředkovávají skrze úplné banality. Třeba obyčejné manželské rozhovory: „I’m not in the danger. I’m the danger!“ (28.04.2012)

Vše již bylo řečeno a ano, je to jeden z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděla. Jediný jsem měla problém - za celou dobu mi Walt nepřirostl k srdci - ani jako kladná ani jako záporná postava - ačkoliv ho Cranston zahrál skvěle. Všechny ostatní postavy jsou ale DOKONALÝ. Fakt nevím, koho vyzdvihnout. Snad Deana Norrise nebo RJ Mitte? Čtveřice mých nejoblíbenějších je ale určitě famózní Aaron Paul, Bob Odenkirk, Giancarlo Esposito (Salud!!!) a naprosto největší boss celé série - Jonathan Banks. Po dokoukání páté série se dostavil BB absťák, takže okamižitě na Better Call Saul. Jo a souhlas s El-Barto - já chci vlastní sérii Guse Fringa!!! (20.11.2019)

Science, bitch! Cítím se trochu jako feták, kterému první dávka příliš nechutnala, po další si řekl, že je to není tak úplně špatné a znenadání si uvědomil, že je v tom až po uši. Hlášky a celkově dějová linie ohledně Jesseho Pinkmana mi natolik utkvěla v hlavě, že to nejde jinak, seriál musí do mé topky. Hlavní postava je ovšem postupem času čím dál víc na přes držku a připadá mi, že jeho představitele zastínil výkonem právě Aaron Paul (Jesse), který narozdíl od Cranstona nepředvádí jen dvě emoce (zlomyslnost a nasranost). Že je každá jeho věta snůškou lží, by poznalo i pětileté dítě. První série mimo to (karavan) byly daleko záživnější a lepší než ty poslední. Kromě toho mám u páté série nutkání přetáčet scény s hlavním hrdinou. V jiném případě by to byl hřebíček do rakve, ale v Breaking Bad jsou natolik vymakané další postavy, že jen napjatě sleduji dál. Mimochodem - když už je BB tolik srovnáváno s (tak moc "chybujícím") Dexterem - kdyby v Dexterovi někomu uletěla půlka obličeje a dotyčný si pak ještě v klidu vyšel ze dveří a rovnal kravatu, tak tuším, že se z toho všichni zblázní a navalí tomu odpad. Tady je to naprostá pecka, přestože se to do děje absolutně nehodilo.. A měla bych ještě jednu poznámku k postavám: Nechápu hate na Skyler. Je to jediná postava, která se chová realisticky, opravdově a uvěřitelně - a přestože je kvůli tomu mnohým trnem z oku, já si ji asi při druhém sledování moc oblíbila. Anne Gunn bych se klanila mnohem hloub, než Cranstonovi. Už jsem párkrát zaslechla, že "Walt je frajer" a "Skyler hysterka, která to přehání". Tenhle názor osobně přičítám minimu empatie nebo až moc velkému pohroužení do seriálové akce a moc ráda bych takové rýpaly viděla v podobné situaci. Zjistit, že můj milovaný manžel vaří perník, poslední rok bylo každé jeho slovo lež a onen člověk neumí nic jiného než manipulovat lidmi kolem sebe (a nebojí se ani trávení dětí!) a vraždit, tak... nu ano, určitě bych mu o jeho narozeninách připravovala číslice ze slaniny a pekla mu dort. Ne, dávno bych jeho prdel vykopla a práskla ho. Samozřejmě, to by asi pro příběh nebylo úplně košér, navíc Skyler je až moc oddaná dětem a to ji naopak šlechtí. Každopádně musím ještě vyzdvihnout Saula Goodmana a Juniora, jsou to sympatáci :) Seriálu si ještě více cením po druhém shlédnutí, konečně finále zapůsobilo jak mělo! The special love I had for you, my baby blue... (10.11.2013)