Alois Nebel

Vleklé nic! Sem fakt celkem nasranej, protože sem se na to těšil, ale dostal sem jen hodinu a půl nudy, nudy a zase jenom nudy. Vizuální stránka super, ale obsah nulovej..žádný vykreslení hlavních postav, nevysvětlený události a pohnutky, dlouhý a nudný záběry, který bylo líto někomu sestříhat. Trailer vypadal super, celej film (jehož scénář měl tak 10stran) by se dal sestříhat tak do 15-ti minut a alespoň by se tam alespoň trochu něco dělo. Strašně moc nevyužitá šance udělat tady s touhle technologií pořádnou napínavou a atmosferickou pecku.. A kam se poděli náckové z traileru? Škoda, ale takhle fakt ne ! (03.10.2011)

Filmová adaptace komiksu Jaroslava Rudiše a Jaromíra "99" Švějdíka je atmosferický vizuální skvost, čistě poetická zastávka v deštivých Jeseníkách, jíž ale chybí jedna podstatná složka, totiž kvalitní scénář. Snímek objektivně fungující - výborné je postižení šedavého bezčasí bývalého prostoru Sudet, tedy míst daleko od civilizačních center, kam z metropolí doléhají dějinné události jen jaksi mimoděk a s velkými zpožděními a kde jízdní řád je konstantou běhu života, tajemná postava introvertního Aloise Nebela, kolem něhož se sice neznatelně, ale přece valí dějiny, motiv pomsty i temné stránky duše některých postav. Zdaleka nejvíc tak Alois Nebel upomíná k minoritnímu proudu českého filmu spjatého s tvorbou třeba takového Ivana Vojnára, zejména k jeho Cestě pustým lesem. Šumava s Jeseníky mají leccos společného nejen v době civilizačních zlomů... Co ovšem tomuto ambicioznímu projektu uškodilo, tomu se v kostce dá říci nedostatečný dějový oblouk (byť v komiksové předloze je dosti výrazný), smysl, jenž by se měl na konci snímku vyjevit a k němuž celý tenhle rotoskopický cirkus směřuje, coby divák však v průběhu filmu ani v samotném finále ono zamýšlené nějak nenacházím, tvůrci prostě šetří s dějem a zápletka se vlastně ani nezaplétá, vždyť největším dějovým zlomem je, že Květa se po příjezdu do Bílého potoka vydala v bouři po zelené turistické značce... Nevím, možná byl záměrem tvůrců pokus o vyprázdněnou naraci, leč dle mého názoru si filmový Alois Nebel nějaký výrazně silnější příběh zasloužil...pak bych se možná dočkal i očekávaného diváckého transu, ke kterému jsem měl takhle opravdu na míle daleko... (23.10.2011)

Poměrně silné zklamání. Co do příběhu jsem nic převratného nečekal. Očekával jsem, že film bude spíše působit svou náladou, atmosférou, svou netradiční grafikou. Na mne však působil pouze dost rozpačitě. Zůstalo příliš mnoho nezodpovězených otázek. Kdo byl Němý? Proč ho policie zavřela do blázince? Proč musel z čista jasna Nebel do cvokárny? Proč ho z ní po krátkém čase jen tak mírnix týrnix pustili? Proč strávil několik měsíců na Hlaváku? Proč pak zase z ničeho nic odjel? Jak přišel ke své práci? Co to vůbec bylo za práci? Proč se Wachek nechal tak nesmyslně zabít Němým? Proč ten ho vůbec zabíjel? Věřím, že spousta z vás odpovědi na tyto otázky našla, ja však nikoliv a tudíž citelně srážím... 60% (13.10.2011)

Alois Nebel je nádherný film. Animace, která v naší zemi nemá obdoby se spojila s originalitou autorů, kteří si za onou krásou filmu šli tak pevně, až zapoměli na samotný příběh. Ten jediný mě ve filmu opravdu mrzel, protože všecko ostatní je zvládnuto na jedničku. Ale co na jedničku. Tohle je film, kterému by i samotná jednička třikrát podtržená nestačila. Atmosféra je naprosto dokonalá, animace zajímavá a originální, postavy jsou svoje a bylo hezké sledovat známé tváře trošku jinak. Co ale film vyvyšuje ještě daleko víš, než samotná atmosféra? Hudba! Kapela Umakart dokázala neskutečné věci! Nejdřív je to Václav Neckář se skladbou Půlnoční, která mi při poslechu dokázala, že česká hudba má co nabídnout, jen se to musí opravdu dělat s láskou. A o kom jiném bych to také mohl říct, než o Václavu Neckářovi, který před pár lety měl mrtvici a učil se znovu a postupně mluvit. Klobouk dolů pane Neckář. Vaše Půlnoční je pro mě ta nejkrásnější vánoční skladba, která tu kdy vznikla a já doufám, že jí veřejnost a rádia nezavrhnou, tak jak to rádi v rámci kvality dělají. Soundtrack tohoto filmu ale nenabídl jenom jednu naprosto dokonalou hudební práci, která tu přeskakuje tak dvacet let tvůřčích schopností všech, kteří se chtěli na českém poli vyjádřit. Druhá skladba, která odkopla dvacetiletou práci všech muzikantů a producentů je skladba Stínohry, kterou pro změnu nazpívala odcházející zpěvačka Marie Rottrová. Vysvětlete mi prosím, jak je možné, že od devadesátých let tu vzniká hudba, která je hezká, libivá, ale okamžitě zapadne a pak zničehonic se na jednom soundtracku objeví dvě skladby, které jako kdyby přišli ze samotného hudebního nebe. Ale nechci komentář vychvalovat jen v rámci hudby. Samozřejmě je tam i plno instrumentálních kousků, které by bez filmu byly jako Karkulka bez košíku. Když to tedy spojím v jedno, Alois Nebel se takřka povedl na 120%, což u nás nedokáže žádný film. Takhle se budu muset spokojit se 100% úspěchem, který vlastně dokazuje, že každý film, ať je tvořený se sebevětší láskou, vždycky se najde něco, co trošku zklame. Nic není dokonalé. (15.10.2011)

Že to bude spíš než černobílý Valčík s Bašírem rotoskopický Muž z Londýna od Bély Tarra jsem čekal. Ale že film, ve kterém není skoro žádný děj (a ten je přitom po odhalení zápletky v presskitu hodně primitivní), bude tak nesrozumitelný na základní úrovni motivace postav, to jsem nečekal. Atmoška za 5 bodů, scénář za 2. (16.09.2011)