Hachiko: A Dog's Story
Hačikó: Príbeh psa
Režie:
Lasse HallströmKamera:
Ron FortunatoHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Richard Gere, Joan Allen, Cary-Hiroyuki Tagawa, Sarah Roemer, Jason Alexander, Erick Avari, Bates Wilder, Robert Capron, Americo Presciutti, Robbie Sublett (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Film natočený podle japonského snímku z roku 1987 Hachiko Monogatari se skutečně stal. Richard Gere ztvárnil univerzitního profesora, který se ujme opuštěného psa. Brzy mezi nimi vznikne neuvěřitelné a silné pouto… Dojemný příběh je americkou adaptací japonského skutečného příběhu, který vypráví o jednom oddaném psovi jménem Hačikó. Tenhle mimořádný pes doprovází svého pána Parkera Wilsona (Richard Gere), univerzitního profesora, každé ráno na nádraží a odpoledne se tam vrací, aby ho přivítal. Jednoho dne však Parker zemře a na stanici se už nikdy nevrátí. Ovšem Hačikó věrně čeká na stejném místě na svého pána den co den, celých devět let. Legenda o nesmrtelném poutu se traduje v Japonsku dodnes. Legenda o věrné oddanosti psa ke svému pánovi a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky. (HBO Europe)
(více)Recenze (1 073)
Další emočně vyděračská filmová šablona o tom že pes je nejlepší přítel člověka. ()
Možná to vypadá jako naivní útok na divákovy city, ale celé je to natočené s takovou láskou a citem, že jsem byl úplně unešen. Psí hrdina nemá chybu a jeho šíleně smutné oči jsou tím nejvýmluvnějším důkazem toho, jak je ztráta blízkého přítele bolestivou záležitostí.... S odstupem času sice musím uznat, že to citovyděračství nejtvrdšího rázu zkrátka je, ale vysoce uspokojivý první dojem tohle zjištění nijak výrazně neohrožuje. :) ()
86%? Na portálu, kde se citové vyděračství a patos trestá málem až smrtí? To vypadá, jako kdybyste za sebe nechali hodnotit vaše psy. I kdybych u toho býval nabrečel dva plné kýble a spotřeboval tři kartony ubrousků, co mi z toho filmu zbude? Vždyť život přece není jen "buď a nebo", to by byl stejně chudý a smutný, jako tenhle film. Někdy mám pocit, že krásné příběhy jsou podle většiny lidí jen ty smutné. Všem těm bych přál víc radosti a úsměvu, slzy štěstí totiž chutnají líp a není pravda, že k nim vede složitější cesta. ()
Nádherný film o vernosti, láske a o tom, že nie nadarmo sa hovorí pes, najlepší priateľ človeka. Film, v ktorom ma nadchlo hneď niekoľko vecí. Prvá a najkrajšia je tá, že tento príbeh sa naozaj stal. Nie je to americký výmysel a Hachiko skutočne žil. Druhou je krásna klavírna hudba od Kaczmareka, sprevádzajúca celý film. Potom výkon Richarda Gerea, ktorého som nikdy nepovažoval za nejakého výnimočného herca, ale po zhliadnutí Hachika mám pocit, že nikto iný by sa do hlavnej úlohy nehodil tak ako on. A v neposlednom rade je to pes, ktorý stvárnil Hachika. Ja by som mu dal najradšej Oscara za to čo v závere predvádza, lebo taký smútok som v tvári zvieraťa ešte nevidel. Keď toto všetko spojím vznikne úchvatná, emotívne natočená dráma a jeden z najkrajších filmov, aké som videl. ()
Komentář obsahuje nejeden SPOILER. Hachiko je další z řady vyděračských snímků, stavící na kouzlu čistoty vztahu roztomile koukající a účelně knikající psovité šelmy k jejímu pánovi (viz, nebo možná radši ani neviz Marley a já ). Ovšem, vezmu-li to kolem a kolem, o čem vlastně celý film je, že: chlapík najde štěňátko - ze začátku ho nechce, brzy ale zjistí, že ho vlastně strašně chce, následují desítky minut ťuťuňuňu záběrů na bujaře skotačící dvojici, pak chlapík umře (ach) a až do konce snímku všichni svorně slzí a trpí – psisko hlavně (fňuk fňuk). Chápu, že je snímek inspirován skutečnými událostmi, ale to nic nemění na faktu, že je Hachiko postižen zhoubnou chorobou, jejíž “projevy” je možno dohledati ve výkladových slovnících pod pojmy stereotyp a klišé. ()
Tady se opravdu podařilo zachytit význam slov láska až za hrob, pes nejlepší přítel člověka, věrnost, oddanost, nemám slov. 19.09.2020 jsem to viděl po dlouhé době a pořád je to neskutečná pecka, která dojme. ()
Je otázkou, čí oči byly více psí – jestli Hačiho nebo Richarda Gera. Už od prvních minut je evidentní, že film bude prvoplánově útočit na divákovy city a slzné kanálky ve snaze pozvednout papírenský průmysl zvýšením spotřeby kapesníčků. Nemyslím si, že jsem cynik, ale na mě tentokrát toto slzavé údolí vůbec nezafungovalo. Abych ovšem jen nekritizoval, musím moc pochválit překrásnou Kaczmarkovu klavírní hudbu a také akita inu v „roli“ Hačiho byl skvělý! ()
Krásný příběh o lásce pejska k člověku, k tomu dojemná hudba a máme tu dokonalý emoční zážitek. Melodie, která zněla podobu celého snímku byla překrásná... 9/10 = 90% ()
Příjemné překvapení. Film, kde se toho v příběhu samém tolik neděje, ale jehož síla se skrývá v nenásilně probouzených emocích, jež si nevynucuje, protože sebevědomě ví, že je z člověka nakonec stejně vytáhne. ()
Poslednú pol hodinu som preplakal ako malé batoľa. Myslím, že to je absolútne postačujúce zdôvodnenie môjho hodnotenia. __ Aj keď nadovšetko rešpektujem názory druhých a nikomu ten svoj nechcem vnucovať, stále nedokážem pochopiť individuá, ktoré dali Hachikovi menej ako tri hviezdy, a vo svojich komentároch film zahrabali pod čiernu zem. Na druhej strane treba uznať, že režisér neponúka nič prelomového. Jednoduchý príbeh, zabalený v americkom šate, s kopou srdcervúcich scén. Pravdepodobne si budete musieť vybrať, či svoju myseľ necháte pokojne plávať v emocionálnom tresku alebo riešiť príbehovú prostosť a nízku angažovanosť zo strany scenáristov. Ako to však už poväčšine býva, v jednoduchosti je krása. ()
Veľmi pekný príbeh o láske k zvieraťu. Zvieratá na rozdiel od ľudí nekalkulujú, a takúto lásku desaťnásobne vrátia a sú pritom oddanejší a vernejší ako mnohí z nás. Možno to trošku hralo na city diváka, ale fungovalo to, emotívna stránka snímku už veľmi skoro vystrelila skoro na vrchol a tam sa už udržala. Film plný nezištnej lásky, ktorý za pozretie určite stojí. 85/100 ()
Nic nepomohlo, že režíroval Švéd, stejně spáchal podbízivou sentimentální věc. Američané opět prokázali, že se nedokážou vymanit ze svých tupých stereotypů a musí točit jen podle zaběhaných šablonek. Přes krátkou stopáž strašně nudný a steriiní film. USA opět dokázali, že jsou zemí netušených možností. Kdo mohl tušit, že takový námět dokážou takhle zprasit? ()
Nechapu smysl posledni tretiny. Bez ni by to byl nadherny pribeh, takhle se to zvrhlo v pateticky blabol. Skoda. ()
Osmička ani zaboha nechcela aportovať a tak profesor Wilson navštívil svojho japonského priateľa Katana Wakizašiho , aby mu o Akite niečo povedal. On mu povedal, že modrá krv neaporuje a kedˇ tak, tak to musí byť veľmi špeciálna udalosť. Jedného dňa sa však profesor nevrátil a Osmička si uvedomil, že prejebal aportík a tak chodil čakať na stanicu dlhých desať rokov každý deň. Takže záver: tu neplatí staré známe " Kto si počká, ten sa dočká. " ()
Misty az prehane stylizovany dojak, ktery ale presto funguje. Pesan je zlaty a Richard mu i na stara kolena smele sekunduje. ()
No jo, přiznávám, polovinu filmu jsem dělala ťuťuňuňu na štěňátko, druhou polovinu mi tekly slzy proudem. Takto jsem u žádného filmu v životě nebrečela. Mistrně natočená hra na city :) ()
Nádherný príbeh o to viac dojemnejší, že je podľa skutočnej udalosti... Jedna hviezdička rozhodne patrí krásnej hudbe, ktorá scénky robila viac dojemnejšími ako v skutočnosti boli..... tie ostatné patria najvernejšiemu psovi Hachikovi (Chūken Hachikō) (Zhliadnuté iba jeden jediný raz pretože som padavka a nedokážem si to pozrieť druhý krát.) ()
Hačiko sa rozbieha pozvoľna a pomerne schematicky, takže pokiaľ nepoznáte vopred tento príbeh, ani originálny film, čakáte sklamanie. Lenže potom nasleduje zásadný zvrat a príbeh sa uberie úplne opačným smerom a vy začínate chápať, ktorá bije a začínate sa pomaly, ale isto dojímať. Na konci, ak zistíte, že vás film nedojal, môžete sa vyhlásiť za cynika roka. Ešte že som nečítal ani tento hore uvedený vysoko spoilerový obsah. Tento film bol plánovaný do našej distribúcie, potom bol z "neznámych" príčin stiahnutý. Distribútor je dement. ()
Maximálne hodnotenie za nával emócií, ktorými nás dnes večer tento dojímavý film prevalcoval. ()
Přiznám se, že Richard Gera totálně nenávidím a řadím ho mezi ty vůbec nejnenáviděnější herce současnosti. Proč? Protože obvykle hrává v totálních, promiňte mi to slovo, sračkách. Na druhou stranu Lesse Hallström mě už mnohokrát velmi příjemně překvapil, tudíž jsem netušil, co bych od tohoto snímku mohl očekávat. Neodpustím si poznamenat, že celkový děj, chování postav a další věci mi připadaly totálně japonské. Když zavřu jedno oko a druhé nechám polozavřené, tak možná jihokorejské. Rozhodně však ne americké. Totální skok vedle. Na druhou stranu, kdyby nevznikl tento remake, tak bych na japonský orginál - Věrný pes Čiko (1987) asi jen těžko někdy narazil, tudíž bych neznal tu legendu o věrném pejskovi. Jaká by to byla škoda(ironie). Film mě samozřejmě totálně nebavil. Obrovskou zásluhu na divácké oblíbenosti má určitě Honza Kaczmarek a jeho sladká hra na piano, která byla sladší než zlatý Jelzin. Těch 89 minut mi přišlo jako minimálně 120 minut. Ano, takhle moc byl film svižný.(další ironie) Úplně odpadové to nebylo. Řekl bych taková pěknější 1*. ()