Hachiko: A Dog's Story
Hačikó: Príbeh psa
Režie:
Lasse HallströmKamera:
Ron FortunatoHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Richard Gere, Joan Allen, Cary-Hiroyuki Tagawa, Sarah Roemer, Jason Alexander, Erick Avari, Bates Wilder, Robert Capron, Americo Presciutti, Robbie Sublett (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Film natočený podle japonského snímku z roku 1987 Hachiko Monogatari se skutečně stal. Richard Gere ztvárnil univerzitního profesora, který se ujme opuštěného psa. Brzy mezi nimi vznikne neuvěřitelné a silné pouto… Dojemný příběh je americkou adaptací japonského skutečného příběhu, který vypráví o jednom oddaném psovi jménem Hačikó. Tenhle mimořádný pes doprovází svého pána Parkera Wilsona (Richard Gere), univerzitního profesora, každé ráno na nádraží a odpoledne se tam vrací, aby ho přivítal. Jednoho dne však Parker zemře a na stanici se už nikdy nevrátí. Ovšem Hačikó věrně čeká na stejném místě na svého pána den co den, celých devět let. Legenda o nesmrtelném poutu se traduje v Japonsku dodnes. Legenda o věrné oddanosti psa ke svému pánovi a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky. (HBO Europe)
(více)Recenze (1 073)
A čo že film točí na pílu? Keď nám po kuchyni behajú štyri malé labky šteniatka akity, po ktorom som tužil odkedy som videl tento film prvý krát. Filmy sú tu na to aby sme sa smiali, aby sme plakali, aby sme prežívali. Hačiko je síce veľmi priemerne a konvenčne natočený fascinujúci príbeh. Ale natoľko spĺňa to, čo som napísal dve vety dozadu, že to je zrejme úplne jedno. No a potom je tu ešte to, čo som napísal v druhej vete :) Akita je mystické plemeno. ()
Byl vyvolen posláním. Vytrvale "hačat," oddat se. I přes smrt, která rozpojí, fyzicky separuje, ne však vodítko duše. Pasován do řádu zlatého pelíšku. Vyležel si důlek v nejdůležitějším místě, v člověku. Připraven na ostrůvku, s uvítacím pac. Skočit do náruče. Oblíznout i vaše srdce, vaši tvář. Psí rytíř u nebeských bran. Óda na Tebe, chlupáči, chlapče. Oči zapsané máš, v nich radost i žal. Bezmezně podmanivé, milující. Haf, haf. ()
Dojímavý príbeh o láske psa k pánovi a naopak. Neskutočne krásny príbeh. ()
Hačikó je silně emotivní film o pánovi a jeho věrném psovi podle skutečné události. Jsem si jist, že slza ukápne i silnějším náturám. 90% ()
Silný príbeh v slabej adaptácii a so spracovaním kvalít TV filmu. ()
Osobne nemám rád filmy, ktoré očividne stavajú svoj úspech najmä na svojej téme, ktorou sa snažia divákov dojať a zaslepiť ich triezvy úsudok. Podobným filmom je aj Hačikó - príbeh psa, ktorého výhoda však spočíva najmä v tom, že spomínaný základný kameň úspechu nie je ošúchaný a toľkokrát používaný ako v iných príkladoch spomínaných filmov. Snímok neohuruje excelentnými hereckými výkonmi (každý herec zahral to, čo bolo potrebné) a ani po technických stránkach nie je ničím výnimočným, no vykreslenie vzťahu človeka so zvieraťom je jednoducho úžasné. (75%) ()
Velmi dojemný příběh natočený s velkou úctou pro psí duši i japonskou tradici. Slabší povahy a milovníci zvířat budou pravděpodobně plakat. ()
Hoši, tohle je neskutečně dojemnej film. Hačikův příběh mě fascinoval od mala, ale tohle mě úplně odrovnalo. Nádherná kamera, úžasná klavírní hudba skvěle doplňující atmosféru, skvělý scénář a excelentní výkon Akity Inu a až pak Gera. Tenhle film dokazuje co znamená pes, nejlepší přítel člověka. Však on vám to řekne uživatel sheen. Dokonalý film, který ve mě vyvolal nefalšované emoce a který se navíc psal. Fakt mě odrovnává, že ten Hači čekal devět let... A pozor na posledních deset minut filmu, to je neuvěřitelná nálož slz. 100%. ()
Velmi poutavý příběh o oddanosti psa. Spousta emocí. A skvělí Richard Gere. Zkrátka skvělě natočený film. ()
Nejsmutnější film, co jsem kdy viděl. ()
Nejsem pejskař, celý život chovám převážně pouze kočky. Ale i když jsem tento film nevyhlížel tolik cíleně, jako právě většina milovníků našich čtyřnohých přátel, jeho příběh mě doopravdy chytil za srdce. Nebylo to nijak natahované, nijak dramatizované jakýmsi útěkem a posléze znovushledáním (jak je v "psích" filmech zvykem). Bylo to rychle ubíhajících, dojemných 80 minut o vztahu nádherného věrného psa vůči páníčkovi, u kterého si Hachiko dlouhá léta nedokázal připustit, že se s ním již nikdy neshledá. Asi by to obyčejně na city nehrálo tolik, kdyby nebylo více než jasné, že k tomuto příběhu kdysi vážně došlo a že neoblomný Hachiko čekal na onom nádraží neuvěřitelných 10 let. Běhá mi mráz po zádech, jen co po více než půl roce doplňuji tenhle komentář. ()
Přemýšlím jestli jsem viděl lepší film. Něco úžasného.. ()
Inými slovami keď vás film svojou jednoduchosťou a citovou krásou osloví natoľko, že si ho chcete dať do TOP 10. (( 100% )) ()
Dlouho jsem si tak nepobrečel... ()
Polovinu filmu lidé slabších povah probrečí nebo to sledují se zaslzenými oči. ()
Po dobu devíti let, každý den čekat na svého přítele...věrnost až za hrob. Už tak dojemný příběh ještě umocňuje hudba. A socha stojí dodnes! ()
Hm, je tohle možné? Film s téměř minimálním dějem a já si přesto nedokážu pomoct a s radostí dávám maximální hodnocení! To, že se jedná o americký remake japonského originálu, jsem se dozvěděl až po zhlédnutí. A nevěřím tomu, že by originál mohl být lepší. To už snad ani nejde. Všechny emoce (o nichž je to tady především) podtrhuje fakt, že se jedná o filmové zpracování reálného příběhu. Asi nejsilnější příběh člověk vs. pes, který znám. Asi určitě. Richard Gere jako neuvěřitelně sympatický učitel hudby a každý pohled toho nádherného pejska - prostě kombinace, které nelze odolat. Tohle je totiž přesně ten typ filmu, který bez milosti dojme i silnější nátury a jsem si jist, že ne jedna slza ukápne. Mně jich teda ukáplo neobvykle mnoho. Film jsem dnes viděl už podruhé a mohu upřímně říct, že jediná emoce z něj nevyprchala. Škoda, že jsem neměl možnost jít do kina. Chtěl bych na vlastní oči vidět, jestli to tak silně působí jenom na mě, nebo i na jiné. Můžu se jenom domnívat, ale myslím, že davy slečen s rozmazaným make-upem po celé tváři patřily k premiéře tohoto filmu tak jako knedlíky ke svíčkové. A není se vůbec za to stydět, ba naopak. Obecně řečeno krásná myšlenka o oddanosti psa ke člověku. Oddanosti a věrnosti, která trvala až do konce života. Kéž by to tak fungovalo i mezi lidmi… ()
Akita Inu. ()
Chudák pes, byl za svou psychickou nemoc oceňován, místo aby mu někdo pomohl se z toho dostat... Kdyby se takhle choval člověk, připadalo by nám to úchylné a určitě bychom k němu žádný extra kladný cit nepociťovali, naopak, považovali bychom ho za slabocha, že tu depresi ze ztráty bližního ve svém mládí po celé své dlouhé žití nepřemohl. Ale holt se asi považujeme za pány tvorstva, přijde nám zcela rozumné, že pro každého živočicha musí být nejvyšší náplní a ctí, když pro nás může obětovat život. No jo no. Ale i tak mu mohli trochu tu oběť ulehčit, přinést mu v zimě před to nádraží deku, aby tam nemusel pořád ležet ve sněhu. ()
[Neviděl jsem původní japonský film] Mám teorii, že vysoké hodnocení je způsobeno hlavně "nezneuctěním" původního japonského originálu. Lasse Hallström zachoval spoustu prvků, u kterých jsem si jist, že jsou hlavně typicky japonským motivem (a je až podivnou náhodou, že zrovna Richard Gere hraje podruhé v remaku japonského filmu, kde se hodně nacestuje vlakem). Jinak je to slaďák bez výrazných chyb, které suverénně sype Hallstöm jako pověstné cvičky a Kaczmarek otravně ťuká do klavíru. Smutným psím očím nikdo se srdcem neodolá a je nakonec přece jenom jedno, že to zas až tak unikátní příběh není... 65 % ()