Dvojí svět hotelu Pacifik

Velice zajímavý a povedený film, natočený v době, kdy se s velkou naléhavostí zobrazoval svět v době nemilosrdného rozvrstvení společnosti, aby byl jakousi obhajobou událostem, které nejen v hotelu Pacifik způsobí výměnu těchto dvou světů,kdy se utiskovaná třída, živořící v temných zákoutích hotelu, chopí vlády a buržoasní třídě, zvyklé na popíjení sektu a sedání na centimetrovém plyši, ukáže zač je toho loket. (01.09.2011)

Hotel Pacifik - to nejhorší, co můžeš od povýšenecké buržoazní společnosti a jejich posluhovačů dostat. Většinou se jedná o pár facek. Nuzné zaměstnání, ale i kariérní postup, lámající charakter dříve morálně zdatného učně. Film má své kvalitní dramatické části, ale v celku se jedná o silný průměr, možná i trochu níž. Velmi slabé herectví a jednoduchý, až nezáživný vývoj děje, který by se ve finále vešel do poloviny. (20.05.2015)

Tento film jsem viděl poprvé v roce 1976 v kině v Nýrsku, kde jsem byl na vojně. Tenkrát mi jeho obsah mnoho neříkal, jen jsem si pamatoval nejvíce výkony herců - R. Skamene, Č. Řandy, V. Lohniského, Romana Wilhelmiho (tohoto polského herce ze seriálu Čtyři z tanku a pes) a dalších. Děj filmu jsem si připomněl až téměř po 20 letech, kdy jsem pracoval jako číšník několik let v jednom velkém plzeňském hotelu a mnoho situací z filmu jsem zažil v jeho zdech. Je i zajímavé porovnat, jaké vztahy mezi hosty a číšníky byly tenkrát a jaké panují dnes. Některé situace nejsou ve filmu vymyšlené, protože co host, to jiná povaha. A tak po letech mám tento film ve své dvd filmotéce a občas si ho pouštím. Stojí za podívání a dávám čtyři hvězdy. (27.06.2014)

Kvalitní propaganda. 1) Film možná v detailech nelže. Nemohu vyloučit, že příběh odpovídal skutečnosti do nejmenších podrobností. Nevěřím však, že podobné poměry byly či jsou TYPICKÉ. 2) Snímku jsem původně dal dvě hvězdičky. Po několika dnech však přidávám třetí...nějak ty obrázky nemohu dostat z hlavy... 3) Restaurace v pražském Obecním domě poskytla filmařům prostor s přesnou atmosférou. (21.12.2012)

Ve své době cenami ověnčené setkání polského a československého filmu. Nebylo to poprvé, kdy se tyto kinematografie setkali, ale výsledek je bohužel typicky nejistý. Celku nejvíce ubírají postsynchrony, v hlavních i vedlejších rolích se míchají čeští i polští herci stejnou měrou, a proto by lepší službu v dabingu udělali méně známé hlasy, aby tak neubíraly na působnosti polským tvářím. Hudba a výprava také nejsou přesvědčivé, proto Dvojí svět hotelu Pacifik tak málo asociuje obdobné tématické filmy západní provenience a jen připomíná domácí černobílý svět, který měl tak často připomenout propast mezi dneškem a včerejškem. Exemplárními příklady těch z lepší vrstvy jsou přezíraví alkoholici nebo nepříjemní homosexuálové, případně ti, kteří se jen povyšují nad pracující třídu. Na straně druhé lze naopak najít jen čisté úmysly a kvalitní lidi svazované neúprosným systém doby. Tradiční levicová kritika třídních rozdílů před 2. světovou válkou si libuje v zobrazování procesu učňovských let a kontrastujících mravních poklesků obsluhované elity. A proto je poněkud zvláštní, že takový film se nestal stálicí mezi reprízovanými hity, zvlášť, když jeho absence tak vytvořila výraznou pauzu v přehledových filmografiích. (02.01.2012)