Okresní přebor

Okresní přebor platí především za jeden z nejzajímavějších televizních porevolučních projektů, rozhodně však ne nejlepších, jakkoli patří k mým nejoblíbenějším.. Začneme-li u pozitiv a předností seriálu, pak jde zřejmě o jediný český kus filmařiny, který nešustí papírem a neodehrává se v nějakém jiném vesmíru jako naprostá většina všeho ostatního, díky čemuž ho lze považovat za navýsost chvályhodný počin, protože tuzemští scenáristé by se od Petra Kolečka, který dokonale vnímá a variuje obyčejný český venkov, potažmo maloměsto, mohli učit, jakkoli by tedy právě tato filmová disciplína měla být vlastně samozřejmostí.. Bohužel však není.. I proto byl Okresní přebor tak téměř bezvýhradně přijat českým divákem bez ohledu na to, zda jim jinak fotbal samotný vůbec něco říká, právě pro tu jeho životnost postav a upřímnost a obyčejnost zápletek i samotných jednotlivých situací, samozřejmě podpořenou výtečným hereckým obsazením, když zejména Ondřej Vetchý s Luďkem Sobotou si užívají svoje životní role.. Okresní přebor vlastně i neúmyslně nastavuje dnešní společnosti zrcadlo, jakkoli odmítá zaujmout nějaký postoj vůči ní, díky čemuž snad i vlastně tolik baví, navzdory vyprázdněnosti některých epizod, prostřednictvím Prušinovského banální, leč maximálně svižné a vtipné grotesky.. Sympatický Prušiňák si zkrátka na nic nehraje, neopisuje a téměř nikdy se nepodbízí, což nedokážu nedocenit.. (07.11.2016)

"My taky chceme do Kraje! Napřesrok zasejeme trávu v brankovišti ..." Slavoj Houslice je zkrátka ambiciózní klub. Všechny typy jeho hráčů i činovníků jsem při svém dlouholetém pobíhání po pažitu někdy potkal a činí mi velké potěšení si na ně zavzpomínat u obrazovky. Jsem rád, že při hodnocení tohoto seriálu se samo zpochybnilo mé přesvědčení, že většina zdejších uživatelů inkasovala za čtyři z tělocviku, při kombinaci slov NOVA - FOTBAL jim samospoušť mačká tlačítko odpad! a náhodně vybere jeden z připravených znechucených komentářů. (13.09.2010)

16/16 Půjdeme-li po přímé lince nováckých půlhodinových seriálů, máme tu časem zavátý více epochální pokus Nováci, poměrně zdařilou Hospodu, výborného Draculova švagra, zoufalé Policajty z předměstí, specifický Comeback, který vyšel proti masovým tématům a uspěl i tam, kde byla Nova zatracena... a nyní tedy Okresní přebor. Formálně fajné, tématicky se více hodící na ČT, herecky střídavě oblačno. Nový zájem o Luďka Sobotu je v tomto případě zasloužený, přeci jenom po třech ordinérních filmech z let 90. neměl tak výraznou příležitost. Kdo by to byl řekl, že Nova podá ruku všem těm hořkým Náměstíčkům, Návsím a spol? Na druhou stranu je tu stálá přítomnost identické dramaturgie s Hospodou, která je de facto osvěžena skutečně jen o ty reály. A skutečným přínosem seriálů jsou pak jen ty epizodní návraty všech těch Mihulových. Kreace vysloužilců typu Trojana nechme stranou. Jediný, koho sem tam mohu je Leoš Noha, což je v kontextu k návratu hrdosti z trapnosti poněkud málo. Nicméně kolem a kolem je to i tak podbízívá sračka, která se z neznámého důvodu snaží otřít o všechny myslitelné i nemyslitelné problémy hýbající jedním unifikovaným okresem. Tak to už raději ten na severu. Tam bylo aspoň kvalitní finále. (23.09.2010)

"Za co jste mu dal tu červenou, ty vole?" Nikdy v životě se mi nestalo, abych si organizoval čas podle českého seriálu, ale Okresní přebor mě donutil každé pondělí ve 20 hodin zasednout k TV a zjišťovat, na kterém zapomenutém kanálu ta Nova vysílá. Já jsem prostě musel hodit všední starosti za hlavu a šel jsem oběhat tu pravou obranu s Jirkou Luňákem, musel jsem si stěžovat na lavičce na bolístky s Jardou Kuželem, musel jsem kout pikle s předsedou Orlem a já jsem s nimi snad ukradl i ten Forbes. Mně s tou bandou vesnických exotů bylo dobře na hřišti i v hospodě. (20.08.2011)

„Adolfe, ohrozil si kariéru…hodně z nás!“ Okresnímu přeboru jsem se svého čas obloukem vyhnul, až moc „smrděl hypem“. Teď, po jeho zhlédnutí, se mu musím zpětně omluvit. Opravdu je to vydařená zábava! Počáteční rozjezd ještě trošku dře, ale téměř s každým dalším dílem se kvalita seriálu zvedá. Sice se ani v pozdějších epizodách tvůrci sem tam nevyhnou nějakému tomu slabšímu vtípku, ale podařenější převládají. A hlavně ta pohoda, co z toho sálá. Určitě za to může kvalitní vykreslení života téhle „díry“. Ale především je to o postavách, ke kterým si člověk velmi rychle vytvoří silný vztah, a to ke všem. Od fanatika Jiřiny přes milovníka Adolfa, gamblera Ludvíka, později nastoupivší intelektuálku Ilonu až po epizodní hosty, ze kterých mě nejvíc odrovnal Trojanův Zenkl („No jo no, srdcař.“). A nakonec trochu hořký, ale jinak pěkný závěr. Solidní 4*, přiznávám, že mi budou hlavní hrdinové chybět. „Nikoho z vás samozřejmě ani nenapadne mi pomoct, co, vy kreténi!“ – „Ale jo, mě to napadlo, jenom sem prostě nechtěl Jirko, promiň.“ (13.07.2016)