Znuděný k smrti

Bored to death je taký kvázi nezávislý seriál bez výraznejšej zápletky a smerovania. Dejové línie sú častokrát príliš jednoduché a málokedy invenčné. Ale akýmsi zvláštnym spôsobom sa mi to dostalo pod kožu. Trojica hrdinov Schwartzman, Galifianakis a Danson ťahajú z filmu len to najlepšie. Ich humor, fajčenie trávi a popíjanie alkoholu je v mnohých smeroch najsympatickejšou vecou celého seriálu. A to ešte nesmiem zabudnúť na cameá rôznych hercov a Jima Jarmuscha. Stopáž nie je prehnaná a aj keď viem presne, prečo už nebudú ďalšie časti seriálu, musím povedať, že som si to užil. Niektoré diely boli silnejšie, niektoré slabšie, ale charaktery boli veľmi dobre napísané aj zahrané a práve preto mi bol seriál veľmi sympatický, aj keď by ho väčšina asi označila za priemer. A dozrieval podobne ako víno. 1 séria 70%, druhá séria 80%, Tretia séria 80% (22.07.2012)

Se seriály z produkce HBO je to u mě složité. Tak jako nemám rád většinu filmů, kterou produkují Disneyovci (Princ z Persie, Piráti z Karibiku), u HBO seriálů ve většině případů dojdu k závěru, že daný seriál není špatný, ale je to prostě průměr, který mě není schopen nadchnout. Bored to Death je přesně ten případ. Nijak nenáročný seriál, u kterého se člověk občas trochu usměje. Pro mě je to takový ideální seriál k obědu, který za těch cca 25 minut stopáže stačím sníst. Po v nudě utopeném Pacifiku a výrazně lepším, přesto však ne úplně má očekávání splňujícím Nahoru a dolů mě ani Bored to Death nenadchnul. Teď doženu menší restík a podívám se na Game of Thrones, a jestli mě ani ten seriál nenadchne, tak už vážně nevím, jestli s v HBO proti mě nespikli. (04.09.2011)

Hodnocení PO PRVNÍ SÉRII: Po čtvrtém dílu jsem chtěl seriál zavrhnout, pač mě to moc nebavilo a chvílema mi to dokonce lezlo na nervy, ale jsem klučina vytrvalá a tak jsem nakonec viděl všech osm dílů. No, rozhodně to není nic světoborného a nikomu to nejspíš doporučovat nebudu, na druhou stranu když si člověk zvykne na ty poněkud ujeté postavy, tak se to docela i dá a ten závěrečný dvojdíl byl vlastně celkem fajn. Přesto tomu chybí trošku větší náboj, obsahově je to strašně plytké a hlavně dějově se to nikam neposouvá. Ale vzhledem k rozumné délce jednotlivých dílů (zhruba 28 minut) se to jako prostředek na zabití chvíle volného času využít dá. (07.12.2010)

Trošku Woody Allen, trošku noir, trošku střelená komedie, trošku drama, trošku ze života, trošku stylizace... a dohromady to až překvapivě dobře funguje. I když je to natolik specifický seriál, že nepřekvapivě ne na každého. Já si však každý díl užíval (zatím tedy z 1. série). Za jeden z největších kladů považuju jakousi bezprostřednost, kde díky tomu, že se jedná o seriál z produkce HBO, si scenáristi asi nemusí moc dělat velkou hlavu s nějakou umírněností, takže občas je nějaký vtip pořádně černý, občas dokonce přijde i nějaká ta sexy nahota a drogy jsou zde zobrazovány realisticky - občas si tam prostě zahulí a pak teda mají nějaké ty normální stavy, ale víceméně dal fungují. A příběhy sice nejsou námětově bůhvíjak originální, ale nádherně se vyhýbají klišé (mnohokrát třeba očekáváte ten a ten trapný moment nebo ten a ten zvrat... a on se prostě nedostaví). Tenhle seriál pro mě je osvěžující tím, že se nemusí držet žádných škatulek a jasných ohraničení, a že ukazuje, že je zábavný seriál ani nepotřebuje. // Po poslední řadě zvyšuju na pátou hvězdu, protože tak skvělý feel-good seriál se jen tak nevidí. A konec seriálu je pořádnej úlet. (9/10) (05.09.2014)

Jak by to vypadalo, kdyby se Wes Anderson rozhodl natočit seriál. Už úvodní titulková sekvence dává najevo, že máme co dělat s velmi stylovou záležitostí. V tom nejlepším slova smyslu. Kostkovaná saka, tóny saxofonu, cigaretový kouř, záhadné dámy na barech, nebezpeční gauneři a detektiv v baloňáku. A na druhé straně newyorské kavárny, autobiografické komiksy a rozebírání Oscara Wilda. Hlavní dějová linka je jakási noirová detektivka s pramálo noirovým detektivem, který je ale natolik allenovsky sympatický, že mu nejde nefandit. To ale platí o všech třech hlavních postavách. Jsou to podivíni, ale úžasní podivíni a není těžké si je zamilovat. Zároveň s vyšetřováním se tu taktéž řeší vždy zábavně a o to víc pravdivě věci ze života (především vztahy) a překvapivě to velmi dobře vypovídá o problémech s autorstvím a to jak na literárním, tak i výtvarném poli. Vlastně je to často výborný náhled do života dvou kreativních lidí v moderním médiu (komiks / sebe ironický román). Je to ze života o lidech, kteří tak úplně ze života nejsou. Není to pro každého, ale pro ty z nás, pro které je realita stejně tak podivná, jako pro hlavní postavy, to je jako na míru stvořené. "I am good at platonic. It's my default sexual setting... After nervous." (17.09.2014)