Zatmění všech sluncí

Nenapadá mě nic, co bych tomuto filmu vytkl. Film je skvělý od úvodních po závěrečné titulky. A bych dosvědčil, že si nevymýšlím, tak musím zdůraznit, že mě v úvodních titulcích potěšil efekt ztemnění titulku, který oznamoval název filmu „Zatmění všech sluncí“. Kvalita titulků vynikne zejména při srovnání s titulky k filmu „Žralok v hlavě“ (http://www.csfd.cz/film/178908-zralok-v-hlave). Film má plynulý spád. Nevím, jestli mají mladší diváci představu o platech a cenách zboží v roce 1987 a jestli vědí, co to byly tzv. bony. Cena předváděného videa představovala přibližně 10 měsíčních platů. Nedá mi to a musím upozornit na část dialogu, který navazoval na předváděné video. Galatíková: „Nakonec, co byste si to nedopřáli. Vždyť je to bezvadný. Děti nemáte, tak co Vám chybí?“ Dvorská: „No, třeba právě ty děti.“ Líbí se mi, že se v rozhovuru kladou děti nad materiální statky. Ovšem nejvíc na filmu hodnotím to, že divák má možnost také vidět, kam vede spáchaní nějakého tresného činu. Hodně je ve filmu věnováno lítosti, úvahám pachatelky a členů její rodiny. Tím se dnešní filmy jaksi chlubit nemůžou. V nich se vraždí, krade, nabourávají auta a pořád je všechno jaksi OK. V nejlepším případě se takové věcí odbývají floskulí, že mi to je moc líto. (čtvrtek 24.09.2009) (24.09.2009)

Námět je to zajímavý i zahrané je to slušně.. Kdyby to skončilo opatrným happyendem s poučením, klidně bych to viděl na silnou trojhvězdu. Ale takhle je to v mých očích jen nebezpečná šmejdovina která má v lidech vyvolat strach a poslušnost. Ráža to hrotí a hrotí až do finiše za který by se nemusel stydět ani hysterik Aronofsky. Vůbec se nepočítá s tím, že to je první prohřešek do té doby spořádané matky a manželky. Celé se to řeší jako sedminásobná vražda. Rodina se otáčí zády, život zničený, budoucnost žádná-konec.. (26.08.2017)

Dceruška chce nový hadry, synáček chce nový sluchátka a jejich matka to jejich neustálý kňourání už jednoho dne nevydrží a v práci zpronevěří nějakej nábytek za 20 litrů. Z dnešního pohledu těch 20 litrů nevypadá jako nic hroznýho, ale tenkrát za to hrozilo až 10 let za mřížema. To bych si asi dvakrát rozmyslel. Samozřejmě se poměrně rychle zjistí, že ten nábytek někde chybí, takže maminka kvůli pár hadříkům a sluchátkám skončí v kriminále, což neni zrovna dvakrát veselá situace pro nikoho z rodiny. V 70. a 80. letech se podobnejch televizních inscenací tady natočila hromada. Na většinu z nich si po pár dnech ani nevzpomenu. Tahle patří k tomu lepšímu. Jsou to takový lepší 3 hvězdy. Skoro jsem měl nutkání přidat ještě hvězdu za naprosto krutopřísnou mikinu asymetrickýho střihu, ve který přišel frikulín Zounar, ale přecejenom na 4 hvězdy tohle neni. Jinak tady vidim, že existuje ještě nějaký pokračování Kdoví, kdy začne svítat. Asi se na to taky podívám. (07.09.2013)

Pozoruhodný psychologický pohľad na rodinné vzťahy, ktoré vedú k (v tej dobe rozšírenému) obvineniu z manka. Často sa končilo až väzením a spoločenskou hanbou. Věra Galatíková sa vžila do svojej role naozaj excelentne, inscenáciu posunula o dve priečky vyššie, verím tomu, že príbeh by sa dal nakrútiť ako zaujímavý seriál. Žiaľ platí to zväčša iba pre ňu, kratučko jej síce sekundovala S. Stašová, ktorá sa snáď "muklom" priamo narodila (viď. Přítelkyně z domu smutku). M. Reifová zahrala hysterku tiež verne, len neviem či to bol zámer. V scéne, keď sa S. Stašová chce rozdeliť s cigaretou s V. Galatíkovou (silnou fajčiarkou), ktorá jej odpovie excelentne prefajčeným hlasom "já nekouřím", som sa schuti zasmial :-). (25.10.2014)

Věra Galatíková opět dokázala své mistrovství, když zahrála ženu, kterou rodina de facto donutila ke zločinu. Druhá herečka, která by asi jako jediná dokázala tuto roli zahrát tak přesvědčivě by byla Jana Hlaváčová, manželka Luďka Munzara. Televizní inscenace popisuje ženu, manželku a matku v jedné osobě, před kterou se objeví možnost, jak získat peníze, na jejichž ztrátu nikdo nemusí přijít. Ale nakonec přijde. Je to ale právě rodina, hlavně děti, které tak nějak tlačí na matku, aby jim poskytla vše, co chtějí. Na druhé straně by ona krást nemusela, kdyby se svými dětmi nenechala tak zatlačit. S podivem pak zůstává, že ti si svou vinu vůbec neuvědomují a ani na vteřinku nezachápou, proč mohla něco takového udělat. Zajímavé také je, že Miloš Kratochvíl psal převážně pohádky, ale tento scénář se mu povedl. (09.01.2022)