Megamysl

Animovaná variace na komiksové a filmové příběhy Supermana, převrácená postmoderně tak nějak na hlavu, neboť ustálená dualita superhrdina - hlavní padouch je tu variováním narušena a negována, až dojde k úplné záměně obou pólů. Jestli má Megamysl nějaký velký klad, pak samozřejmě aluze na různé popkulturní odkazy a ikony, kterých je tu citována skutečně přehršel, ale to už je vlastně v tomto odvětví počítačově animovaných snímků takřka standard. Druhým kladem tak zůstává výrazný důraz na pohrávání si s pravidly žánru, která, jak již bylo dříve řečeno, staví zpravidla na hlavu (superhrdina ničí a ohrožuje své vlastní město atd.). Originální je též samo rozvíjení a variování supermanovské předlohy - kupříkladu Supermanovo maskování se za nemotorného novináře Clarka Kenta tu tvůrci transformovali do podoby 3D hologramu se zdrojovým kódem v hodinkách, které jsou pak využívány ještě v mnoha dalších proměnách identity... Dívat se na superhrdinská klišé z nezvyklých úhlů pohledu je poslední dobou v kinematografii takřka trend (namátkou připomenu mimořádně ulítlý britský seriál The Misfits, stejně jako záplavu snímků hollywoodské provenience), Megamysl přináší ale potřebnou přidanou hodnotu. Celkově patří k tomu lepšímu, co v daném ranku vzniklo... (04.05.2011)

"Megamysl" může sloužit jako typický příklad projektů DreamWorks Animation. Jejich produkce co do technické kvality vždy pokulhávaly za konkurencí, ale jejich síla spočívala ve scénářích. Vedle svého času nápaditého a skvěle vytěženého konceptu, který můžeme popsat jako záporácký protipól vůči "Úžasňákovým" si ale tentokrát studio zasloužilo také ovace za animaci. Ta staví na plasticitě postav a kombinuje zveličenou tvárnost 3D modelů s extrémně expresivní mimikou typickou pro klasické animované grotesky. (08.07.2023)

Já, padouch je možná zábavnější, ale tohle je mnohem velkolepější a díky dospělejším postavám a příběhu i lákavější a chutnější. U těch dětí by to možná mohlo být naopak, je ale otázkou jak a na čem jsou vychovány, protože jestli mají rádi superhrdiny, nebo jsou v nějakém zrovna přelomovém věku, budou na mé straně. Chytrá, zajimavá zápletka o dilematech a problémech jednoho nepoučitelného (?) padoucha, který věčně bojuje se svým úhlavním nepřítelem Metro Manem, ale příliš se mu nedaří je okořeněna správně dávkovanými gagy, zábavnými dialogy, dobrým dabingem (no.. šišlavý Ferrell není úplně moje šálka kávy, ale zase nebylo to tak špatné) a hlavně skvělými akčními scénami a i fajn love story.. Ale ty akční scény opravdu stojí za to, sice stavějí na ověřeném supermanském konceptu, ale stejně jsou díky odlišnosti postav velmi propracované, zábavné a vygradované. Závěr pak je opravdu epický. dále tu pak je i super rockový soundtrack a celé to má tak velmi dynamickou a moderní auru. Sice bych nebyl proti většímu zapojení Zimmera, či nějakým jeho klasickým orchestrálním motivům (je tu jen jeden), ale tak, někdy si od něho oddechnout taky není na škodu. Když se tak poslední dobou rozjel. DW tento rok očividně jede, tak doufám, že bude pokračovat v nastavené laťce kvalitní, zábavné a velkolepé zábavě. (scéna parodující supermanovu rychlost je geniální a má také zajimavou myšlenku, od které se vlastně celý nastolený problém odvíjí - co je dobro a co zlo?) (14.02.2011)

Neviem prečo, no čakal som viac... byť kiddo a zabiť mi hlavného hrdinu hneď na počiatku snímku, tak zostanem v šoku do rannej dospelosti (a na oko hlavný bol, ha) a ešte keď ho dabuje Brad Pitt (proste šok!) forever, že ho po hod. vrátia takpovediac späť, do hod. moja decká myseľ "puk". Ferrell je fajn, daný soundtrack tiež... čo ja viem, proste čakal som viac. Ukázať deckám, že mozog je dôležity a nie všetko zlé je naozaj zlé danou formou... že hrdinstvo časom unudí a je treba ísť za svojím snom... dobre no. 6/10 (13.02.2011)

V žánru filmů s kreslenými zápornými hrdiny v hlavní roli, kteří v této předvánoční době atakují kina, mi přijde MegaMind mnohem nápaditější než takové Despicable Me. V originálu je naprosto senzačně nadabováno, po hudební stránce se konečně jednou ve filmu pro děti objevilo i něco rockovějšího (výborné Welcome to the Jungle), po stránce příběhové vlastně nemáte moc tušení, kam se to celé bude vyvíjet (zvlášť po téměř-úvodní scéně s lidskou kostrou), a vizuální část je přesně taková, jakou u animáku dnešní doby očekávám. Nicméně to nic nezmění na faktu, že jsem se zas až tak mega nebavila, a ve střední části filmu, kdy je děj založený na tom, že se hlavní hrdina nudí, jsem se nudila s ním. (04.12.2010)